Česká běžkyně: Lidé padali vyčerpáním

Nejnáročnější pouť má už za sebou. Pilařová nedávno doběhla do cíle Marathonu Des Sables, kde se v pěti dnech musí napříč saharskou pouští překonat dvě stě kilometrů. S desetikilovým batohem se plahočila ve skoro padesátistupňovém žáru a nohy se jí propadaly v dunách.

„Nejtěžší ze všeho byla ale noční etapa, která měřila jednadevadesát kilometrů. Všude tma, osvícené byly jen kontrolní body. Lidi padali vyčerpáním do písku a otírali si zkrvavené nohy,“ popisovala. „Hodně se propadalo panice. Nevíte kam běžet, ani nevíte, jestli jdete do kopce, nebo z kopce. Často jsem se jen kutálela.

57

Tolika maratonských závodů se zúčastnila Ivana Pilařová

Nejtěžší běžecká výzva vzala před dvěma lety život jednomu závodníkovi, který se už ze spánku neprobral. Pilařová ale válečné bojiště překonala a do cíle doběhla na 511. místě z osmi set účastníků. V cíli pak hrál orchestr pařížské opery. „Lidi byli různě zdevastovaný, hodně jich chodilo o berlích,“ vyprávěla dál liberecká běžkyně.

Zcela opačný extrém zažila na Everest Marathonu, asi nejvýše položeném závodě světa. Na start se musí nejprve šestnáct dní dojít. Běžci se pak rozběhnou z ledovce v pětitisícové výšce a čeká je dvaačtyřicetikilometrový rychlý sešup zpátky dolů po horách.„To byl krásný zážitek. Běží stovka místních lidí a jen třicet bláznů ze světa,“ přiblížila 46letá Pilařová.

Omezená hygiena, jídlo a hlavně vzduch je na ostrých himálajských štítech samozřejmostí. „Ale mně se dýchalo dobře, mám k tomu dispozice. Navíc trať byla po takových úzkých horských cestičkách, nebyly to rázné sešupy,“ tvrdila Pilařová, pro kterou je nejtěžší způsob běhu právě z kopce.

Přesně z toho si udělala v loňském roce ošklivé šrámy při závodě Transalpine Run, kde se zdolává v osmi dnech 300kilometrová trasa v Alpách.

„To bylo také peklo. Každý den na nás čekalo dva tisíce metrů převýšení. Kopce jsem překonávala chůzí, po rovině jsem běhala,“ vysvětlila závodnice, která si však odrovnala nohy. „Když běháte pořád dolů, tak musí brzdit stehenní svaly. Jenže já jsem brzdila palci a nehty mi už třetí den v Alpách zcela odpadly. A ještě mi nedorostly.

Ivana Pilařová

Datum narození: 20. 6. 1963. Rodina: Manžel, dva synové. Profese: Účetní. Největší Úspěchy: účast na Marathonu Des Sables, Transalpine Run, 100 kilometrů Saharou, 3. žena na Everest Marathonu, 2. místo v Jordánském maratonu. Finance: Veškeré náklady si hradí sama. Marathon Des Sables, Transalpine Run a Everest Marathonu vyjdou na 100 tisíc korun.

Ani největší evropské vrcholky hor nedokázaly porazit nadšenkyni ultramaratonů. Pilařová se rozhodla závodit i pod nimi! A to přesně sedm set metrů pod zemským povrchem v rámci závodu v německém Sondershausenu, přesněji v solných dolech.

„Bylo tam překvapivě vedro a museli jsme si svítit na cestu,“ vykreslila Pilařová, která se pro běhání rozhodla v šestadvaceti letech. „Ale nejsem žádná atletka. Jsem spíš běžec z uleknutí. Ke sportu mě přivedla bývalá nadváha a hrozná snaha shodit. Tak jsem zkoušela pořád těžší a těžší věci.“

A na co zkušená závodnice myslí během překonávání drsné krajiny? Třeba na různé rozhovory z pořadu Uvolněte se, prosím. Hlavně je nutné hlavu myšlenkově zaměstnat.

„Dokonce si někdy při běhu v krizi lebedím. Vím totiž, že za chvilku přejde a mě pak bude krásně. Pokud si chce ale člověk přihlásit na podobnou akci, musí předtím něco zažít a trošku si někde zabojovat o život,“ poradila Pilařová, která už vyhlíží další misi - v březnu příštího roku odlétá na Antarktidu, kde se uskuteční další extrémní běžecký maraton.
„Jsem už tam přihlášená.

Ale neumím si moc představit, jak to bude probíhat.
Asi tam bude zima, tak si vezmu péřovou bundu,“ zakončila Pilařová.