Cepek: Finové nás berou jako snaživce

Turnaj se vyvíjí tak, jak se plánovalo. Ve hře jsou už jen čtyři silné týmy. Věříte v medaili?
„Ano, ale není to tak, že bych myslel jenom na bronz kvůli favorizovaným týmům Finska a Švédska. Čekají nás dva zápasy a pro mě je to sto dvacet minut, do kterých dám vše. Jsem už skoro na konci kariéry a asi nic krásnějšího mě nemůže potkat, než vrchol mistrovství v Praze.

Radim Cepek

Datum narození: 6. 12. 1975 Pozice: útočník Klub: HC Rychenberg (Švýc. – hrající asistent trenéra) Statistika v reprezentaci: 108 zápasů – 121 bodů (62+59) Zajímavosti: Začínal jako hokejista, jeho otec Zdeněk je trénuje hokej i florbal, účastník všech sedmi MS.

Jakému týmu šéfujete? Je lepší než ten z roku 2006, kdy Česko skončilo čtvrté?
„Jsem o tom přesvědčený. Tým je zkušenější, máme tři vyrovnané pětky a v nároďáku panuje velká pohoda.“

Ta údajně chyběla na minulém šampionátu. Hráči se prý rozdělili na skupinky a nebyli jednotní. Čím to, že je to teď jinak, když jádro kádru zůstalo stejné?
„Nemyslím si, že bychom tehdy měli špatnou partu. Jen se pořád mluvilo o zisku medaile a s tím jsme se nevyrovnali. Navíc přišli noví hráči a ti tehdy nevěděli, jak to v týmu chodí a vznikala z toho nedorozumění. Je pravda, že teď problém není. Každý zná svou roli a dodržuje hierarchii.“

V Ostravě vám vyšly zápasy základní skupiny. Nehrozí nyní v týmu přehnané sebevědomí?
„Ano. Je to taková česká nátura. Trošku se zadaří a my pak vylétneme do nebe. Tohle přesně se projevilo ve volném dnu po skvěle sehraném zápase proti Švédsku. Proto jsem musel promluvit a trošku zvýšit hlas, aby se to uklidnilo. Přece se nemůžeme soustředit na to, kdo mě kde vyfotí.“

Ale určitě je vám příjemné, že je o vás a váš sport v nyní takový zájem...
„Jasně. Diváci po zápase na vás čekají půl hodiny, aby dostali podpis. Vám je pak líto těch čtyř na konci, na které už nezbude čas. Také holky ječí při tréninku... Je to hezké. Je však třeba si říct: Tento týden jsem hvězda, ale za další dny budou Vánoce a asi už nikoho nebudeme zajímat. Já se hned po nedělním zápase sbalím a odjedu na pondělní trénink do Rychenbergu (tým švýcarské ligy – pozn. aut.), kde jsem hrající asistent.“

Proti Finsku nastoupíte s domácí podporou diváků, přesto je soupeř favoritem a velmi si na vás věří. Jak vnímáte fakt, že Česko není s velmocí bráno jako rovnocenný partner?
„Berou nás spíš jako takové snaživce. Když předvedou výkon na hranici svých možností, nebudu se bát o výsledek. Já teď ale absolutně věřím, že vyhrajeme. Důležitý bude vstup do zápasu a jistota gólmana. Toho ještě trenéři neurčili, ale Tomáš Kafka i David Rytych to oba zvládnou.“

Byl jste u historicky jediné výhry Čechů nad Finskem v roce 2002. Bylo to jen o štěstí
„Byl to první zápas mistrovství světa na jejich půdě v Helsinkách. Asi do toho nešli naplno a podcenili nás. Skvěle nám tehdy zachytal gólman Dan Grečmal. Byli jsme namistrovaný a druhý den dostali nářez 2:6 od Švýcarů. Necítil jsem při tom nic speciálního.“

Trenér Skružný vás nabádá hlavně k jednoduchosti v zakončení. Bude to ten správný klíč k otevření finské obrany?
„Jednoznačně. Nebude to ale lehké se po posledním duelu skupiny s Itálií (12:2), kde jsme docela dost kombinovali v útoky a hráli si s protivníkem, zas aklimatizovat na jinou hru. Když budeme na dostřel finské branky, musíme toho využít. A hlavně dodržovat disciplínu v naší obraně.“

Je podle vás na šampionátu Finsko silnější, než mnohonásobný mistr ze Švédska, s nímž jste v základní skupině prohráli jen 4:5?
„Proti Švédům jsem se cítil v Ostravě poprvé v kariéře jako vyrovnaný soupeř. Finové zas hrají dva roky stejným stylem. Jsou strašně silní s míčkem. Pořád krouží a hledají ideální pozici pro spoluhráče. To jejich největší síla. Nesmíme pouštět jejich křížné sehrávky přes naše seskupení.“