Skoro sto devadesát centimetrů výšky, široká ramena a ruce jako lopaty. Attila Végh se pro zápasení narodil. Jak udatným bojovníkem je, dokazoval na mimořádně prestižních kolbištích, v americkém Bellatoru nebo polské KSW. V prvně jmenované organizaci se dokonce stal šampionem těžké váhy. Tím se dotkl vrcholu, po kterém toužil, a trochu z něj možná vyprchala motivace do dalších střetů. Před bitvou s Karlosem Vémolou se v něm prý ale probudilo pověstné zvíře, jakým kdysi v kleci býval. Ve velkém profilu o něm mluví třeba Pavol Neruda, v zamčené části článku najdete také rozhovor o Véghovi s jeho kamarádem Ivanem Buchingerem.

Máte-li možnost mluvit s lidmi, kteří znají osobně Attilu Végha, většinou mluví podobně a s nadšením. „Obrovský vtipálek... Moc hodný člověk... Dobrák, který by mimo klec neublížil mouše...“ shodují se všichni. Velikán slovenského MMA má zkrátka skvělou pověst.
Jedním z těch, co znají čtyřiatřicetiletého rodáka z Dunajské Stredy možná nejlépe, je Pavol Neruda, zakladatel a promotér organizace Oktagon MMA. V roce 2013 o něm dokonce napsal knihu Cesta k titulu MMA World Champion.
„Když jsem poznal Attilu, připadal mi ohromně zajímavý ten kontrast, že zápasník v nejtěžším bojovém sportu na světě je takový smíšek. A když někam přijde, tak to tam rozzáří. Všichni se za chvíli smějí, hned je dobrá nálada,“ vysvětluje Neruda důvody, proč se rozhodl napsat knihu právě o Véghovi. „Jeho nikdy nevidíte mrzutého, naštvaného nebo agresivního.“
Jeden z hlavních mužů Oktagonu byl doslova fascinován protikladem tvrdého válečníka v kleci a naprosto pohodového člověka mimo osmistranný ring.
Boj mám mít jasná pravidla
Už odmala byl Végh vedený k zápasení, což bylo dáno i regionem, v němž se narodil. Z Dunajské Stredy a z Gabčíkova pocházelo mnoho skvělých zápasníků ve volném stylu. A otec malého Attilu vždy k tomuto sportu směřoval a nutil do pravidelných tréninků.
„Ale pořád nechápu, kde se bere to, že se tak milý člověk jako on chce s někým bít a mlátit jej tak, aby ho přinutil se vzdát. To je pro mě pořád záhada,“ podivuje se promotér. „Navíc mi jednou říkal, že je mu špatně,