Na Karlose Vémolu těsně po prohraném zápase s Attilou Véghem nebyl pěkný pohled. Zlomený bojovník seděl uprostřed šatny a jen těžce hledal slova, kterými by popsal své pocity. Mluvil o ztrátě všeho, rozpadlém snu, o tom, jak se mu ve vteřině převrátil život naruby.

O dva dny později už jsou ale baterie Terminátora skoro dobité, přestože jde na dlouho plánovanou operaci a čeká ho několik týdnů rehabilitací. V rozhovoru řeší, proč nedokázal prodat svou formu, plány na odvetu či jestli jeho sebedůvěra před bojem nepomohla soupeři...

Jak s odstupem času hodnotíte duel s Attilou Véghem? Kde vidíte chyby?
„Nevím, nejvíc mě mrzí, že jsem měl životní formu, byl jsem připravený jako nikdy předtím, ale v zápase jsem to vůbec neukázal, nebylo to vidět. Proto bych chtěl odvetu. Ať by znamenala výhru, nebo prohru. Musím prostě předvést lepší výkon, než byl tenhle. Nevím, jestli jsem zamrzl atmosférou v aréně, to se mi většinou nestává. Myslím, že jsem ztuhl po té první bombě. Jsem přesvědčený, že jsem během prvních deseti vteřin dostal ránu, která rozhodla.“

Pak jste tedy jel na pomyslného autopilota?
„Ano, vůbec jsem nevěděl, kde jsem. Začal jsem se probírat, ale byl jsem pomalý, zatuhlý, už to prostě tolik nešlo. Takže nevím.“

Dobře, ale s ohledem na to, co předvedl Végh, tak byl patrně dobře připravený, už jen proto, že vám dokázal takovou ránu dát...
„Určitě byl dobře připravený. Ale to jsme byli oba. Jenom jsme to oba neukázali v zápase. Vždyť já po té první ráně nic nezkusil, nic jsem neudělal. Vždy jdu dravě po take downu (strh). Teď jsem byl pomalý a nedokážu si to vysvětlit, nebyl jsem to prostě já. To mohl v zápase každý vidět.“

A zdálo se vám, že by bylo něco špatně, už když jste šel do klece? Protože zaznívají názory, že jste působil trochu bez energie.
„Ne, to určitě ne. Lidi to sice tvrdí, ale nevím proč. Snažil jsem se být klidný na to, jaká byla atmosféra. Rozcvičování proběhlo na sto procent. Všechno v šatně bylo super. Až do začátku zápasu.“

Peníze nejsou dostatečná motivace

Na pozápasové tiskové konferenci jste řekl, že UFC je pryč, že jste o návrat do ligy snů přišel. Opravdu jste toto téma uzavřel?
„Rozhodně. Lidi mi říkají, že život nekončí, to je sice pravda, ale moje kariéra pomalu směřuje ke konci. O tom ani potom. Nejsem jeden z těch, co by byli zvyklí jednou vyhrát, podruhé prohrát. Jsem zvyklý být na vrcholu. Potřebuji mít nějakou velkou motivaci. A žádnou před sebou teď nemám. Jedinou motivací pro mě je, že nemohu ukončit takhle kariéru, vím, že jsem lepší. To chci ukázat v odvetě. Někteří lidé mi píšou, že si odvetu nezasloužím. K tomu bych chtěl říct pár věcí...“