Procházka s trenéry ve Sportu: Máme tě rádi, Jiří! A ruce si nech klidně dole | iSport.cz
UFC
4. května 2021 • 20:04

Procházka s trenéry ve Sportu: Máme tě rádi, Jiří! A ruce si nech klidně dole

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Sparta - Plzeň: Karabec parádně zakončil brejk a pojistil vítězství 3:1!
Sparta - Plzeň: Hložek nádhernou otočkou propálil Staňka! 1:1
VŠECHNA VIDEA ZDE

Trojice, která mění historii českého MMA. Přehnaná slova? V jejich případě ani náhodou! Bojovník Jiří Procházka s pomocí svých trenérů Martina Karaivanova a Jaroslava Hovězáka si neustále připisují významná prvenství. Úspěšná cesta japonskou organizací Rizin, titul šampiona, a pak razantní nástup do ligy snů UFC. A teď knockout, který si fanoušci budou přehrávat ještě dlouho. „Ani si to neuvědomujeme naplno, ale, kurnik, Jiří je světová dvojka!“ žasne Hovězák.



Přesně podle domluvy dorazil superúspěšný tým do redakce deníku Sport. Český samuraj Jiří Procházka zářil energií, ale na trenérech Martinu Karaivanovi a Jaroslavu Hovězákovi byla znát mírná únava. Není divu, neuplynulo ani dvacet čtyři hodin od jejich příletu do Prahy z Las Vegas, kde jejich svěřenec triumfoval na akci UFC on ESPN 23, když ve druhém kole zdemoloval tvrďáka Dominicka Reyese. Během povídání s šéfredaktorem Lukášem Tomkem prozradili, že nepociťovali takové účinky jet lagu v Americe, jako teď v Česku. Když ale došlo na obsáhlý videorozhovor, odpovídali ve skvělé náladě.

Jak se po takovém úspěchu s odstupem času cítíte?
Jiří Procházka: „Mám radost, že jsme dokázali to, co jsme si předsevzali a dovezli jsme cenné vítězství.“
Jaroslav Hovězák: „Jak říká Jiří. Zatím to vstřebáváme, takže žádná velká euforie není. Spíš zadostiučinění, že jsme splnili úkol.“
Martin Karaivanov: „Přesně tak. Vnitřně to vnímáme tak, že je to odměna za všechnu dřinu. Opadnutí vnitřního napětí a takovej náboj.“

Opravdu šel celý zápas přesně podle plánu, jak jste říkali na letišti?
Karaivanov: „Ano, naprosto. Celý tenhle výlet šel podle plánu, od začátku do konce. Řídili jsme se pocity a fakt všechno sedlo.“

Jiří reagoval na Daniela Cormiera a jeho přirovnání k lavině, že to občas bylo až moc a chtěl po vás, abyste ho trochu krotili.
Procházka: „Je to tak. Samozřejmě s celým tím výletem a naší výpravou jsem spokojený, ale možná už je to taková moje chyba, že pořád vidím věci ke zdokonalení, aby si to sedlo úplně. Vyvarovat se v zápase blbostí a předcházet tak nebezpečným situacím.“
Hovězák: „Oponoval bych, že tam ty blbosti tentokrát nebyly. Jiří jde moc do detailů a hledá na sobě nějaký chyby, ale už se blížíme profesionálnímu výkonu.“

SESTŘIH zápasu Procházka vs. Reyes: podívejte se na klíčové momenty

Co jste Jiřímu radili mezi prvním a druhým kolem, když jste byli tolik spokojení?
Karaivanov: „Do klece mohl jít jenom jeden trenér, tak jsem tam zacupital. Začátek pauzy je o tom nabrat dech a potom dávat jednoduchý instrukce. Došlo jenom k povzbuzení a zeptal se, jak ten zápas ukončit. Tak přišla rada, ať zkusí víc lokty a padlo to tam.“

Takže finální úder byl trochu vaše zásluha.
Karaivanov: „Ne, to vůbec, zásluha Jiřího. To jsou jenom rady, ale pak je vše na něm.“

Na letišti jste vypadal docela zmoženě, jak vypadají vaše poslední dny před zápasem? Studujete dlouho do noci taktiku?
Karaivanov: „Taktika už je daná, máme nakoukaného soupeře a dostanou se k nám ještě nějaké informace z druhého tábora. Na místě už se jenom aklimatizujeme a držíme tělo, oči a mysl v provozu, aby zápasník nezlenivěl a byl psychicky i fyzicky nachystaný na sto procent. My trenéři nemůžeme být nervózní, musíme být v klidu a nemáme s tím problém, takže v klidu spíme.“

Co děláte před zápasem vy, Jiří?
Procházka: „Snažím se aktivně udržovat v tom ‚Tady a teď!‘ Mentálně i fyzicky, aby tělo neupadlo do odpočinku, a vyfiltrovávat jakékoliv podněty, které by mě mohly rozrušovat.“

Jiří nedávno zmínil, že už ve čtyřech letech zjistil, že je velmi dobrý. Kdy jste na to přišli vy?
Procházka: „To byla sranda.“ (směje se)
Hovězák: „On je dobrej pořád. Jde jen o to se pořád zlepšovat. Nikdo není dokonalý a Jiří měl drajv od první chvíle. Měl vůli a zůstal stejný celou dobu, akorát se vybrušuje a zlepšuje.“

Martine, vy s Jiřím trénujete ještě déle, tak kdy to napadlo vás, že by mohl třeba dosáhnout na titul v UFC?
Procházka: „Před rokem.“ (směje se)
Karaivanov: „To se nedá tak říct. Nikdy to neberu jako: Jo, tady ten člověk bude UFC šampion. Je to o cestě a zdokonalování se. Když jdete po té cestě, přicházejí příležitosti a je jen na vás, jestli je využijete. Samozřejmě musíte mít cíl, ale nejde na něj tlačit, protože pak to jde přes závit.“

Procházka po triumfu: Blachowicz mi přijde nebezpečnější. Jak vyladí “pomlázku” na hlavě?

Říkáte o sobě, že jste jeden organismus. Kdo má tedy co na starost?
Procházka: „Já zápasím.“
Hovězák: „A my trénujeme.“ (rozesmějí se) Martin je profesionální postojář a já dělal judo, zápas a MMA jako takový, ale MMA už není rozdělený, je to komplexní sport, takže Martin už se věnuje i zemi a já se učím pořádně lapovat. Takže náš tým funguje jako celek. Už ani nemusíme mluvit a každý dělá, co má.“

Stává se vám vůbec někdy, že se neshodnete a hádáte se ohledně něčeho?
Hovězák: „Občas si vyměníme názory, ale že bychom se hádali, to ne. Zakřičíme si na sebe, ale víme, jak to myslíme. Není tam zloba, uděláme si fórek a dobrý.“

UFC aktualizovalo žebříček a poskočili jste z pátého na druhé místo před Aleksandara Rakiće, vnímáte to tak, že opravdu dostanete možnost už příště bojovat o titul?
Karaivanov: „Čekali jsme, jestli budeme druzí nebo třetí a šoupli nás na dvojku. Tady si ale můžeme říkat, co chceme. My míníme a UFC koná, čekali jsme na tuhle informaci a začneme do konce týdne komunikovat o dalším postupu. Počkáme na vítěze obhajoby Blachowicz vs. Teixeira a zkusíme do té doby namodelovat, co dál. Mám tušení, že nás postaví proti vítězi tohohle duelu.“

Jak jste, Martine, jako trenér boje v postoji, spokojený s Jiřího kvalitami v tomto směru?
Karaivanov: „Hodně jsme drilovali kombinace a přechod z dálky na střední vzdálenost. Úhyby a tak dále, takže jsem spokojený. Ještě rok zpátky jsem Jiřího nutil mít ruce nahoře, ale on tomu natolik věří, že jsme si to nechali usadit a do rukou nahoru mu nekecáme. On občas přijde s verzí, že se na něj kvůli tomu díváme skrz prsty, tak řekneme: Máme tě rádi, Jiří, a ruce si nech klidně dole. Pevně tomu věří a posunulo se to ještě dál. Až na pár drobných momentů, kdy Reyes zahrozil rychlým kontrem, nebylo o čem.“

Takže naprostá spokojenost?
Karaivanov: „Jsou tam ještě chyby, třeba v pohybu v prostoru a pak, co se týče kolen a samotných kopů. Ale těm rukám natolik věří, že nebylo potřeba nic měnit. Musíme na tom ale zapracovat, protože šlo o druhý zápas v UFC a ostatní týmy nejsou hloupý. Nastudují si Jiřího styl, najdou v něm chyby a my se musíme posunout, abychom měli zbraně i na rychlejšího a pohyblivějšího soupeře. MMA ale není jen o postoji, ale i o wrestlingu, k čemu by měl něco říct druhý trenér, který tady pomalu usíná.“ (směje se)
Hovězák: „Já trochu odbočím. My jsme samozřejmě skromní, nehrajeme to, je to tak. Ale řešíme tady chyby a nedostatky a kam se posouvat, jenže mně pomaličku dobíhá, že když jsme byli poprvé v Japonsku a viděli jsme zápasníky jako Fedora (Jemeljaněnka) nebo Cro Copa (Mirka Filipoviče) a takové bojovníky a teď si to ani neuvědomujeme naplno, ale, kurnik, Jiří je světová dvojka a budeme pravděpodobně bojovat o titul v polotěžké váze UFC! To je super, zůstaneme, jací jsme, ale je to tam!“

V čem je příprava Jiřího oproti ostatním svěřencům specifická?
Karaivanov: „U něj je to o hodně jednodušší v tom, že má hlavu nastavenou na trénink, boj, cestu a vítězství. Od toho se odvíjí všechna snaha se zdokonalovat. Těžší je to v tom, že ztratíme půl hodiny tréninku, protože chodíme do rozepří, proč zrovna takhle a ne jinak. Pak odjedeme hodinu trénink a on přijde a řekne: ‚Jo, dobrý, měl si pravdu,‘ a odejde.
Procházka: „Nebo naopak.“
Karaivanov: (upřeně se podívá na Procházku) „To ne. V tomhle je to jiný. Ale je to dobrý, protože se v tom neustále pitvá a chce pochopit a vštípit do sebe dokonalost.“

Procházka fantasticky knockoutoval Reyse a vtipkoval: Proto mám na hlavě tuhle anténu

Jiří v rozhovoru prozradil, že vlajka, s kterou chodíte do zápasů, je velice cenná.
Hovězák: „To je naše rodinná vlajka. Dostal jsem ji od tatínka, je po mém dědečkovi. Dělal na Vojenském historickém ústavu za první republiky. Zemřel roku 1977, kdy jsem se narodil, taťka nám pak vlajku vytáhl, protože se vyrábí samé silonové vlajky a tohle je poctivá plátěná vlajka, která něco zažila. Střežíme ji od prvního zápasu v Japonsku a je to náš talisman. Hlavně jsme hrdí Češi, takže ji máme rádi.“

Krev na ní je ale ze soupeřů, ne z války, že?
Karaivanov: „Od Napoleona.“ (usměje se)
Hovězák: „To ano, ale prvně tam byly stopy, že už měla něco za sebou. Hromadí se to. Pořád ji pereme, ale stále tam přibývají flíčky. Už má prostě něco za sebou.“

Karlos Vémola zmínil, že by chtěl, abyste byl prvním Sportovcem roku. Co na to říkáte?
Procházka: „Čau, Kájo.“ (zasměje se)
Karaivanov: „Byla by to pocta, ale nemyslím si, že to projde.“
Procházka: „V Česku jsou vyzdvihovány jinačí sporty a s tím i sportovci, takže nevím, jestli by to prošlo. Ale makáme na tom.“ (rozesměje se)
Hovězák: „Jde o to, že tady jsou super kvalitní sporty, které mají nějakou tradici. Ale lidi už si pomalu začínají uvědomovat, že MMA není nějaký zběsilý mlácení se, ale že jsou to prvotřídní atleti a sportovci, kteří musí být všestranní. Ten sport je jeden z nejtěžších na světě a lidi si to začínají uvědomovat. Já tomu věřím, že Jiří je dostatečná osobnost a národ si všímá toho, že se nám daří, takže by to mohlo projít.“

Pořád je ale spousta těch, kteří se na MMA dívají s despektem.
Hovězák: „Mají stále zakódované nějaké to mlácení. Ale je tam respekt a tradice bojového umění. A co existoval svět, pořád se bojovalo. Teď je nějaká společnost, která to bude hodnotit, jako že to je násilí? Musí v tom najít tu krásu. Jsou to šachy, je to strategie, je to prostě super.“
Karaivanov: „Uvedu příklad. Jedna bližší známá přišla poprvé na trénink a koukala na to taky s pohrdáním, jen si chtěla zvýšit kondici. Když do toho postupně začala zaplouvat, rozkryla některé věci a uviděla za tím, že to není jen o tom, že si dáte vodku s energeťákem, máte holou hlavu a někoho vyzvete na souboj. Je to dřina a životní styl a ten vrchol, kdy je vidět, jak se tam mlátí, jde do pozadí. Lidi pochopí, že to není o tom, dát ránu, je to prostě boj. Společnost se vyvíjí a vždycky zůstanou nějací lidi, kteří budou proti bojovým sportům. Troufám si však říct, že valná většina už se přiklání na jejich stranu.“

Jiří Procházka

Narozen: 14. října 1992 (28 let) v Hostěradicích
Výška/váha: 193 cm/93 kg
Profesionální bilance: 28:3 (25 KO, 1 remíza)
Tým: Jetsaam Gym
Největší úspěch: šampion polotěžké divize organizace Rizin. Nejvýše postavený Čech v UFC.

JAROSLAV HOVĚZÁK, trenér MMA 1. třídy

Narozen: 19. března 1977 (44 let) v Brně
Zajímavosti: několik let se věnoval úspěšně judu, později přešel na MMA. V současnosti je trenérem, jeho jediným svěřencem je Jiří Procházka, nejúspěšnější český bojovník

MARTIN KARAIVANOV, trenér bojových sportů

Narozen: 1. září 1973 (47) v Brně
Tým: Jetsaam Gym Brno
Největší úspěchy: na kontě má přes 40 profesionálních zápasů v thajském boxu, 2x bronzový medailista z mistrovství světa v Thajsku z roku 1998 a 2002, profesionální vicemistr Evropy 2005

Vstoupit do diskuse
0
Aktuální události
Články odjinud


Články odjinud