Ondřej Němec
25. května 2022 • 19:45

Attila u Krause: diváky bavil „cikáním“, mluvil i o čase odvety s Vémolou

Vstoupit do diskuse
0
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
Hradec Králové - Plzeň: Pilař 1:2! Nejdřív slavil, pak se omlouval mateřskému klubu
SESTŘIH: Baník - Zlín 3:1. Pohodlný duel pro favorita, první Vrbova výhra v Ostravě
VŠECHNA VIDEA ZDE

Bojovníci umí pobavit. To dokázal i Attila Végh, který byl hostem v populární Show Jana Krause (vysílá se ve středu ve 21.35 na Primě). Tam se rozpovídal například o dělání váhy před zápasem. Diváci se tak dozvěděli, že je to hodně o „cikání a kakání“. S populárním moderátorem také probral, jaká je účinná taktika na Karlose Vémolu. A došlo i na téma velké odvety. „Je to dohodnuté asi na devadesát procent. Záleží to na Oktagonu, ne na mě nebo na Karlosovi,“ prozradil slovenský gladiátor v červeném křesle. „Jestli ten zápas bude, tak určitě příští rok.“



Po úterním natáčení show se moderátor Jan Kraus i bojovník Attila Végh posadili společně do červené sedačky a odpovídali na dotazy iSport.cz.

Jaký byl Attila Végh jako host?
Jan Kraus: „Výbornej host. Tak já mám určitou inklinaci k MMA. Myslím, že Attila byl výbornej host a těší mě, že přišel.“

Attilo, jak vám bylo na červeném křesle?
Attila Végh: „Bylo mi velkou ctí, že jsem tu mohl být, protože sleduji pana Krause, a když se dívám na jeho relace, tak se opravdu zasměju. A pobavilo mě to, protože je tu pozitivní energie, a to já potřebuju.“ 

Attila vám přibližoval, jaké je to hubnutí před zápasem. Co jste na to říkal?
Kraus: „To mě velmi zaujalo…“
Végh: „I to kakání a cikání?“
Kraus: „No, kakání a cikání znám, ale ten způsob, jak se k tomu dopracovat, k tomu maratonu, mě zaujal. Druhá věc, já čekal, že bude nějaký jednodušší recept s tím hubnutím, tak jsem se proto zajímal. Kdybych věděl od začátku, že je to tahle rachota…“
Végh: „I já jsem jen teoretik, protože jsem to nikdy nedělal.“
Kraus: „To jste říkal, že to znáte jen z doslechu. Já si udělám takovou zkoušku třeba jen jeden den, dám si dva tři litry vody a uvidím, co to bude.“
Végh: „To nic. Protože to byste měl vypít každý den, dva tři litry vody pro zdraví.“
Kraus: „To já piju tak dva litry. No tak vypiju tři, to stačí.“
Végh: „Nejméně deset.“
Kraus: „Deset litrů vody?“ (udiveně)
Végh: „Ano.“
Kraus: „To mi odejdou ledviny už ten večer.“ (smějí se)

Attila je už několikátým bojovníkem, kterého tady máte. Je něco, co bojovníky spojuje? Třeba v humoru.
Kraus: „Abych vám řekl pravdu, já s chlapama, kteří jsou takový… Když bych to
zjednodušil, blíž tomu světu podlahy, rvaček a řekl bych takovýmu chlapskýmu stylu… S nimi mám menší problém než s takovým intelektuálním cimprlínem.“

A co se týká slovenského humoru, je tam rozdíl oproti českému?
Kraus: „No je, to jsou dva národy, já nevím, jestli to víte, ale Češi a Slováci jsou dva národy, proto mají rozdílné řeči. A každý národ má vždycky humor svůj. A dokonce jedna z teorií říká, že humor je oblast kudy kultura neprostupuje tak jednoznačně jako v oblasti literatury, výtvarného umění a podobně. Což tak je. Protože ten kontext, který je v humoru důležitý, je v každý zemi trochu jiný. A Slovensko znám už z doby, kdy jsme jezdili s divadlem a reakce slovenského publika byli vždycky trochu jiný, protože ať děláte, co děláte, Slováci jsou trochu jiný než Češi a Češi jsou trochu jiný než Slováci. Což je to půvabný.“

Attilo, vy vždycky naopak říkáte, že naše národy považujete za jeden?
Végh: „Ano, mě berou na Slovensku tak, že jsem Maďar…“
Kraus: Tak vy to máte ještě komplikovaný.“
Végh: „Komplikovanější, no. Já to ale stále beru tak, že Česko-Slovensko je jedno, když třeba někdo z nás zápasí…“
Kraus: „Ale podívejte, ono vlastně jedno je. Jaksi neformálně. Je to lepší, než dřív. Kdy formálně bylo jedno, ale pořád jsme se v něčem dohadovali. A dohadovali bychom se možná ještě dneska. Nic nám tak neprospělo, jako že jsme dva samostatní sourozenci. Což je vždycky lepší, než když oba bydlí spolu.“
Végh: „Vy to víte, jste zkušenější, v tom já se tolik nevyznám.“
Kraus: „No ne, byly diskuze a dohady. A ten menší má pak pocit, jestli se mu nekřivdí. Já to znám z rodiny. Byl jsem čtvrtý dítě, takže tam máte ty starší a ty mladší… To je podobný.“
Végh: „Teď už to vím.“ (usmívá se)
Kraus: „A když máme každý svoje, tak spolu vycházíme výborně. A to je Česko-Slovensko. Na druhou stranu, já myslím, že nikdy nebyly tak dobrý vztahy mezi Čechama a Slovákama, jako jsou.“

Mimochodem není to, že je člověk z více dětí, dobrý základ pro to, být bojovník?
Kraus: „Ne, je to základ státu. Rodina je základ státu, protože vícečlenná rodina má v sobě korupci, šmelinu, vládu… Vzájemný pravomoce. Mají vás na starosti ti starší. Takže stát pak chápete líp. Rodina je, pokud je mnohočetná, takový malý stát.“

Závěrem, vy jste dělal upoutávku na Zápas století…
Végh: „To byla veliká věc.“
Kraus: „Ano.“

Viděl byste rád odvetu, o které jste se bavili i v pořadu?
Kraus: „No rozhodně. Už to, že Vémola říká, že je to jediný zápas, který ho zajímá… Už proto bych byl rád, kdyby mu to vyšlo. A samozřejmě bude to napínák, jak to dopadne. Protože jsou to dva nejlepší zápasníci, kteří se v Česko-Slovensku pohybujou.“

Tak jak to s odvetou vypadá?
Attila: „Vypadá to velmi dobře, ale rozhodně nemáte pravdu, že jsme dva největší zápasníci, kteří se v Česko-Slovensku pohybují. Protože už máme největšího krále.“
Kraus: „Jo, to je ten Procházka.“
Végh: „Přesně tak, ten bude bojovat o titul UFC, což je legendární moment.“
Kraus: „A víte, proč to nevím? Protože tu nebyl. Jak tu není, já o něm nevím. A jestli chce vyhrát, ať se zastaví.“ A když přijde po výhře?
Kraus: „Nevadí.“ (směje se)

Vstoupit do diskuse
0
Aktuální události
Články odjinud


Články odjinud