Dost bylo druhých míst. Dani Pedrosa (27) je nejlepším jezdcem, který doposud nevybojoval titul v MotoGP, vicemistrem se stal třikrát. V současné době však královskou třídu vede - vyhrál osm z posledních dvanácti závodů. „Bylo by dobré tohle změnit a stát se konečně šampionem,“ říká v rozhovoru pro deník Sport španělský závodník z továrního týmu Honda, který bude o další body do serálu mistrovství světa usilovat při GP Itálie.
Jak často posloucháte otázku, kdy se konečně stanete mistrem světa?
„Moc často ne. Já lidem rozhodně nic dokazovat nemusím. V závodech se může přihodit hodně věcí a někdy jsem měl jednoduše smůlu. Ale bylo by dobré tohle změnit.“
Kdo je vaším největším soupeřem - Jorge Lorenzo, nebo Marc Márquez?
„Lorenzo je větším protivníkem, protože on je dvojnásobným šampionem a je zkušenější.“
S Márquezem, který se stal ve dvaceti letech nejmladším vítězem závodu MotoGP, jste v jednom týmu. Poradíte mu někdy?
„Ano, to je. Ale je také superrychlý. Stal se rovněž dvojnásobným šampionem, i když to bylo v nižších třídách. Není třeba mu dávat rady.“
Respektuje vás?
„To se musíte zeptat jeho. My máme dobrý vztah.“
Říká se o něm, že je na trati stejně dravý, jako býval Marko Simoncelli, který tragicky zemřel před dvěma lety.
„Je velmi těžké porovnat tyhle jezdce. Ale určitě máte pravdu, Marc je hodně agresivní. Pořád a snad v každé části trati. Ale na druhé straně motorku má většinou pod kontrolou. Je působivé ho na trati pozorovat.“
Vy jste vyhrál osm závodů v posledních dvanácti. Cítíte se být v životní formě?
„Nevím, jestli mohu v tento moment přemýšlet o tom, že je to nejlepší sezona. Ale musím uznat, že si nyní závodění užívám.“
A co se změnilo od minulých let, ve kterých vám titul sebralo také zranění?
„Já myslím, že mnoho věcí. Jsem sebevědomější a více v klidu. Dokážu se během závodních víkendů víc uvolnit, třeba udělat nějaké legrácky s mechaniky...“
O vás se ale traduje, že jste spíš uzavřenější.
„No, ano. Není mým stylem být středem pozornosti a vytvářet nějaké show po vítězství jako jiní jezdci. Nemám to moc rád.“
Kamarádíte s některým z vašich krajanů z královské třídy, nebo jste všichni rivalové?
„Těžko říct. Nikdo zde není skutečným kamarádem a zároveň nesmiřitelným nepřítelem. Ale tohle je prostě závodění. Dlouhou dobu jsem se přátelil s Japoncem Hirošim Aojamou, snažili jsme se pomáhat si navzájem. A s Hektorem Bárberou jsme jednou lezli na Mont Blanc.“
Máte rád horolezectví?
„Ne, bylo to pouze jednou. Přijal jsem to jako výzvu, ale už nikdy nechci lézt znovu. Není to tak náročné, ale celkem nebezpečné. Nemám moc rád výšky.“
A co windsurfing, ten máte v oblibě. Věnujete se mu často?
„Bohužel moc ne. Možná tenhle sport budu dělat až po kariéře v MotoGP. Ale je nutné zajet někam, kde jsou vlny, což není vůbec jednoduché.“
Před dvěma lety jste o Karlu Abrahamovi tvrdil, že na vás v MotoGP udělal dojem. Co si myslíte po dvou letech?
„Vím, že je často zraněný. A když se tak děje, máte špatnou náladu, ztratíte jistotu, sílu... Není vůbec jednoduché se znovu zlepšit nebo se vrátit zpět. Těžko ale soudit, jezdí na CRT motorce. Dříve měl však ducati, což je těžce zkrotitelná motorka.“
Bylo pro vás překvapením, že se Lukáš Pešek dostal do MotoGP?
„Ano, ale znal jsem ho předtím. Myslím, že jezdil ve stopětadvacítkách. A celkem dobře.“
