Když prší, zateče závodníkům i do bot

Lukáš Pešek
Lukáš PešekZdroj: ČTK/AP
Tomáš Leixner
Motorismus

Nemají kapotu, která by je udržela v suchu. Před očima se jim nemíhají stěrače, aby alespoň trochu viděli. Když motocyklovým jezdcům zaprší, kolikrát si ani nestihnou vzít těsnou pláštěnku.

Karel Abraham s Lukášem Peškem by ji potřebovali na včerejší kvalifikaci, kterou jeli jezdci dvěstěpadesátek jako jediní na vodě.

Pešek je před dnešním bojem o pozice na roštu devátý, po 14. pádu v sezoně stačil Abraham vybojovat jen 17.místo.

Je to šrumec, když motocyklovým jezdcům začne pršet. Pak se projeví, jak kdo trénoval, jak má kdo co zažité. Nestačí vyměnit jen pneumatiky jako ve formuli 1, nestačí jen otočit klíčem a změnit nastavení přítlačných křídel.

„Musí se vyměnit disky, je třeba změnit pérování, vlastně celé nastavení motocyklu a také karburátor,“ vysvětluje Karel Abraham. „Ale všechno se to dá stihnout za pět minut, každý mechanik ví, co dělat.“

Není to tak, že by bylo složitější připravit motorku než monopost formule 1. Když udělá motocyklista chybu, spadne a závod pro něj končí. Je těžší se vyrovnat s technikou, která není dokonale připravená.

Piloti na čtyřech kolech většinou jenom proletí kačírkem a po chvíli se vrátí na dráhu jako by nic. To motocyklisté osedlají leda tak skútr a se svěšenou hlavou míří do boxů.

Když se dá do deště, nemají práci jen mechanici. I pilot se musí pustit do převlékání.

Musí si kupříkladu vzít jinou přilbu. „Beru si helmu s bílým hledím, abych vůbec něco viděl,“ říká Lukáš Pešek. „Dovnitř se dává fólie, aby se hledí nezapařilo,“ popisuje Karel Abraham. „Nejhorší je, když se dostanou kapky dovnitř, protože s tím nejde nic dělat.“

Jezdci jsou také často po chvíli promočení. A to i přesto, že mají možnost obléci si pláštěnku. „Ale nejede se v ní moc dobře, protože je obepnutá a nedá se v ní moc hýbat. Do kvalifi kace jsem si ji nebral, ale to hlavně proto, že jsme si nemysleli, že bude tolik pršet.“ Když moc prší, nateče až do bot.

Včera v nich ale měli Pešek i Abraham sucho. „Už jsem jel několik závodů, po kterých jsem musel ždímat ponožky,“ vzpomíná Abraham. „Ve dvě stě čtyřiceti to ale stejně moc nevnímám.“

Oběma Čechům je jedno, jaké počasí bude při závodě. Pro dnešní druhou kvalifikaci by mělo opět pršet, zítra už by však mělo být sucho. To je vůbec nejhorší možná kombinace: ani na jedny podmínky se totiž nestihnou pořádně připravit.

„Dobrý jezdec musí umět na suchu i na mokru, takže to neřeším. Pro závod je mi to jedno,“ říká Lukáš Pešek. „Hlavně je důležité být vpředu. Když před sebou máte pět deset soupeřů, tak je ve vzduchu tolik vody, že není nic vidět.“

Je to jednoduché: nejlepší je být první a zkrápět ostatní.