Macháček: Vyhranou etapu nikdo neocení
Má před sebou nejtěžší podmínky na Rally Dakar. Ale také velký náskok před soupeři, který činí přes dvě hodiny. „Je to ta nejhorší varianta. Pořád se teď budu strachovat o vítězství,“ říká čtyřkolkař Josef Macháček.
Proč vás vedení netěší?
„Je to větší stres. Hlavně mě mrzí, že mi vypadali dva největší soupeři - Španěl González a Francouz Declerk. Kdybych dojel v cíli třetí za nimi, nezlobil bych se. Hlavně měli sympatickou motivaci, kterou já mít nemůžu. A to porazit Macháčka. (směje se)“
V kategorii čtyřkolkářů pokračuje v závodě už jen třetina účastníků. Z jakého důvodu všichni vypadávají?
„Je to kvůli špatnému odhadnutí maratonského tempa. Plno lidí jede spíš sprintem a doplatí na to. To se stalo Gonzálezovi. Já mu tak fandil... Dokonce jsem ho gentlemansky pouštěl při jedné etapě před sebe. Říkal jsem si totiž - jen jeď, stejně takovou rychlost dlouho neudržíš... A za pár kilometrů havaroval. Ale mě to opravdu moc mrzí. (důrazně) Takhle mě už může porazit akorát Argentinec, který jede na užitkové čtyřkolce.“
Co se vlastně děje, když vyhrajete denní etapu?
„Nic. Ceny nedostávám. Je to stejný, jako když bych dojel poslední. Dakar končí v Buenos Aires a tohle jsou jen dílčí výsledky.“
Nyní se nacházíte na území Chile. Baví vás to víc, než v Argentině?
„Ne. Neustále jezdíme do tmy a prachu. Vzpomínám na Afriku a její velký prostor. Tady je to závod jak po kolejnici.“
V Argentině jste si pochvaloval počet diváků, kteří chodí k trati. Jaké je to v Chile, kde vás zítra čeká poušť Atacama?
„Diváci jsou tady jiní, takoví uzavřenější. To v Argentině fandilo mnoho fanynek. Posílaly na dálku pusinky. I ty, které měly manžela vedle sebe. Materiálu bylo v Argentině prostě hodně. (směje se).
