Filmové příběhy se můžou dít v realitě. Někdejší záchranářka, barmanka či au pair Marcela Joglová se před pár lety vynořila z českého běžeckého boomu jako nečekaná hvězda. A její originální cesta jí dovedla až k olympijskému limitu. Díky víkendovému výkonu (2:28:16) na letišti Twente v Enschede se může těšit do Japonska na maraton. Odměna? „Těším se, že si dám hamburger, který celý rok nejím,“ usmívá se.
„Přítel mi říkal, až budu vědět a probíhat páskou, ať se usmívám. Hlavou mi šlo tohle, že se musím usmát,“ líčí Joglová. „Ale nechala jsem ve finiši všechno, chtěla jsem nahonit každou vteřinku.“
Do cíle se dostala v čase, kterým výkon potřebný pro olympiádu zlomila o víc než minutu. A domů si vezla startovní číslo s podpisem světového rekordmana Eliuda Kipchogeho.
„Závod byl dělaný pro něj, jsem ráda, že jsem se mohla svézt na vlně,“ usmívala se Joglová. „Přesto, že jsem byla ve svém flow, všimla jsem si, že mě předbíhá, bylo krásné se podívat, jak krásně, strojově běží. Byla to pro mě čest.“
Přitom ještě před sedmi lety byla běžkyní uprostřed běžecké hobby masy. Desítku na závodě We Run Prague doběhla senzačně jako třetí, závodění jí chytlo, začala vyhrávat a posouvala se dopředu. Před dvěma lety se už v maratonu dostala na MS v Dauhá. A teď ji čeká olympiáda.
„Splnila jsem si cíl, byl to takový slastný pocit uspokojení, bylo mi příjemně,“ říká Joglová.
Zvládla něco, o čem tisíce hobbíků možná sní leda doma v teplé posteli. Jí se ale odvážná představa zhmotnila. „Možná si to tolik ještě neuvědomuju, vnímám to trošku jinak. Kontinuálně to navazuje na sebe. Já jsem si nedala rovnou velký cíl, jdeme step by step. Splníme jeden cíl, o stejný kousek stanovíme další,“ vysvětluje Joglová. „Když vidím reakce, uvědomila jsem si, že můžu být pro pár lidí vzorem. Motivuje mě to jít dál. Co se změnilo, je posun od amatérismu k profesionalismu. Opravdu se tomu věnuju na sto procent.“
Tohle byl drobný zádrhel na její cestě. Radostná náplň volného času se Joglové postupně proměnila v hlavní životní program. Do čisté euforie se dostaly povinnosti, tlak na výkony.
„Hraje v tom faktor, že Máca měla běhání jako zábavu, v tuhle chvíli se stávalo i prací,“ vypráví její manažer Jan Koukal, bývalý squashový šampion. „Se svojí historií je specifická. Celý život si šla svojí cestou. Je potřeba ji tak brát a tak k ní přistupovat. Nejde ji lámat přes koleno, protože to nefunguje. Osobní přístup je u ní hrozně klíčový.“
České tabulky maratonu
| 2:26:31 | Eva Vrabcová-Nývltová | Berlín 2018 |
| 2:27:00 | Alena Peterková | Pardubice 1995 |
| 2:28:16 | Marcela Joglová | Esnchede 2021 |
| 2:29:39 | Moira Stewartová | Belp 2021 |
Z těchto důvodů se Joglová na podzim rozešla s trenérem Pavlem Červinkou, který ji v roce 2019 připravil na mistrovství světa. Loňský světový šampionát v půlmaratonu v Gdyni jí ale nevyšel, a tak se rozhodla ke změně.
„Byl to bod, kdy jsem věděla, že je potřeba něco změnit. Něco tam nefungovalo. Věděla jsem, že musím udělat krok někam jinam,“ vysvětluje Joglová.
Její další vývoj zastřešil běžecký kouč Jan Pernica, který v minulosti mimo jiné trénoval i herce Václava Neužila pro hlavní roli ve filmu Zátopek o muži, který stojí za legendární tradicí českého vytrvalostního běhu.
„Oba jsou profesionálové. Těší mě, že jsem mohl pracovat na obou projektech, na projektu Marcela a na projektu Zátopek,“ usmívá se Pernica. „Jsem rád, že Marcela ukazuje cestu dalším lidem. Když začala dělat atletiku, byla atletka, kterou by si moc lidí do skupiny nevybralo. Přesto je teď v pozici, že by ji chtěl trénovat každý trenér. To je ten příběh.“
Sama Joglová ale o olympiádě mluví hodně opatrně. A má dobrý důvod. V boji o olympijský maraton jsou totiž taky Eva Vrabcová-Nývltová, Tereza Hrochová a Moira Stewartová, jíž nedávno olympijský limit zatím těsně uniknul. A místa na OH jsou jen tři.
„Jsme čtyři, samozřejmě bych ráda zůstala mezi třemi. Hrozně to holkám přeju, věřím, že to v jejich silách je. Jsem zvědavá, jak to dopadne,“ říká Joglová.
Šance má ale značné. Musí se jen smířit s tím, že olympijský maraton se koná stovky kilometrů severně od středu Her v Tokiu. Joglová bude muset až do Sappora na ostrov Hokkaidó.
„To mě určitě mrzí, ale hlavně tam jedu podat výkon. Bohužel to bude v Sapporu, ale i tak je pro mě čest se toho zúčastnit. Musím to přijmout, jak to je. Budu se muset snažit i za tři roky, abych si to užila se vším všudy,“ mrká Joglová už k další olympiádě v Paříži.
Z ulice na olympiádu: Jak šel čas
|
2014 Dávné atletické začátky Marcely Joglové byly vzpomínkou, v sedmadvaceti se šla proběhnout na desítku We Run Prague a překvapivě skončila třetí. |
|
2018 Z hobby běžkyně už byla nová hvězda silničních závodů. Měla za sebou vítězství na letní Jizerské padesátce, závodě Run Tour v Českých Budějovicích nebo Krkonošské padesátce. Zvládla i triatlon Challenge Prague, na Pražském maratonu doběhla jako druhá Češka. |
|
2019 Zlomový rok. Joglová se i díky finanční pomoci jedné z klientek své fitness skupiny poprvé dostala na jarní soustředění v Keni. Splnila limit na MS v Dauhá, kde skončila dvacátá. |
|
2021 Odložení olympijských her o rok v jejím případě nebyl problém. Čas navíc zúročila a v neděli v Enschede zaběhla olympijský limit. |
Další Česky v boji o OH
|
Eva Vrabcová-Nývltová Bronzová medailistka z ME 2018 v Berlíně a národní rekordmanka se po mateřské pauze vrátila už vloni na podzim. Skutečný comeback ale chystá v unikátním maratonu „The Battle of the Teams", který 30. května povede z Karlova Mostu centrem Prahy. „Kde jinde a kdy jindy se pokusit o comeback!!! Milovaná Praha... a poslední den šance splnit limit na OH...“ hlásila běžkyně na Instagramu. |
|
Moira Stewartová Další rostoucí vytrvalecká hvězda. Má skotského tatínka, ale cítí se Češkou. Na podzim zazářila na MS v půlmaratonu v Gdyni, kde časem 1:11:08 hodiny jen sedm sekund zaostala za národním rekordem Evy Vrabcové Nývltové. Začátkem dubna jí ve švýcarském Belpu v maratonu díky výkonu 2:29:39 scházelo pouhých devět sekund k olympijskému limitu. Světový žebříček jí nepomůže, musí to zkusit ještě jednou. |
|
Tereza Hrochová Všestranně talentovaná vytrvalkyně letí v posledních letech nahoru. Plzeňská běžkyně už vyhrála dva mistrovské tituly v půlmaratonu, ten druhý před dvěma týdny v Ostřešanech, má ale i zlata ve svém oblíbeném běhu do vrchu či ze silničních Běchovic. V současnosti v Itálii sbírá síly na svůj první životní maraton, posune ji do Sappora? |
