21. října 2021 • 16:21

Roučková o parkurové kolekci pro OH i Prague Playoffs: Knoflíky jako tečka

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Zbytečný hněv Karviné, tvrdí KR. Červená karta i přímý kop posouzeny správně
iSport podcast: Pelta byl na hraně lobbingu a klientelismu. Může být odvolání úspěšné?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Elegance k parkurovému skákání patří a Natálie Roučková si ji neužívá jen ze sedla. Dcera malíře Pavla Roučka a oděvní návrhářky Daniely Flejšarové už trendy ve svém sportu pomáhá určovat díky české módní značce jezdeckého oblečení, které dělá designérku. Oblékla tak české parkurové jezdce při návratu na olympijské hry po 85 letech.



Jaká barva rajtek právě frčí? Jak se na koních vyjímají oranžová saka Nizozemců? A co způsobila pírka ve vlasech vlajících nad sedlem? Už za měsíc do Prahy vtrhne barvitý svět výjimečné parkurové show Prague Playoff's série Global Champions. „Jak to začalo, přišla úplně nová vlna oblečení,“ líčí Roučková. I životní partnerka reprezentanta Aleše Opatrného ale měla možnost posouvat hranice.

Jak jste se dostala k návrhu olympijské kolekce pro parkurovou reprezentaci?
„S kolegyní (Šárkou Kůtovou) jsme založily značku EquiSoul a vyhrály jsme výběrové řízení. Udělaly jsme návrh pro jezdce i pro koně do Tokia. Představu jsme měly absolutně jasnou, aby byli vkusně výrazní a originální. Všechny ostatní národy prostřídávají dvě, tři značky, mají jinou nášivku, vlajku, ale všichni stejný styl. Nám se, myslím, povedlo, že naši jezdci vypadali jinak než ostatní. Ohlasy byly skvělé od sportovců i diváků. Byli osobití.“

Co byla pro vás největší výzva?
„Obrovské horko. Proto jsme chtěli co nejlehčí materiál. Všechna saka jsme dělaly na míru, aby pasovala co nejlépe, měla správnou pružnost a délku. Hodně jsme to konzultovaly s jezdci. Já taky závodím, moje maminka měla donedávna módní salon E.daniely. Výrobu jsme odstartovaly u nich.“

Jak jste při práci využila vlastní zkušenosti?
„Když jsem ve třinácti začínala závodit, takováhle saka nebyla. Všechno bylo vypodšívkované, těžké, všichni se potili jak v igelitu. Máma měla oproti tomu skvělé materiály a na každou sezonu mi vyrobila jedno, dvě tenoučká saka, která stačilo hodit do pračky, ani žehlit se nemusela. Takže já jsem tenhle luxus znala dlouho. Holky na závodech to viděly a chtěly to taky. Už tehdy dílna vlastně vyráběla saka i Zuzce Zelinkové, Ondrovi Zvárovi, Aleši Opatrnému a dalším.“

Daly jste při tvorbě olympijské kolekce i na názory olympioniků?
„Ano. Aleš a Kamil (Papoušek) jsou našimi ambasadory od vzniku značky, takže jsme vše konzultovali už dávno. S holkama jsem vše řešila, až když už byly návrhy hotové, ale měli možnost s námi dotvořit celkový styl. V podstatě jsme měly připraveno několik variant, odvážnější a konzervativnější. Byla jsem nadšená, že právě Anička Kellnerová šla hned razantně tím odvážnějším směrem, doslova. Navrhly jsme perforovanou košili… Bylo to poměrně koketní, ale zůstalo u sportovního ducha. Emma Augier de Moussac i Anička Kellnerová mohly návrhy zkouknout, vybrat si barvu. Původně jsem měla myšlenku tmavomodrých sak, ale federace chtěla červená. Dalo se to dohromady, pak už jsme si graficky pohrávaly s trikolorou, s českými znaky a symboly.“

Jenže olympijská symbolika, to je docela věda, ne?
„Měla jsem hodně velké manuály, které jsem si musela dopodrobna nastudovat. Všude byly přesně dané rozměry a místa, kde smí být logo výrobce, národní symboly, označení materiálu. Prostoru bylo málo, snažily jsme tam dostat maximum. Vymyslely jsme nové místo na klopě saka, podšití límečku – dohromady s celkem dal trikoloru. Snažila jsem se národní barevnosti narvat všude možně, vymyslet nová místa a doufat, že to na olympijském výboru schválí. Slavili jsme i s lidmi z federace, že nám prošlo další místo na trikoloru, a to v knoflíkách s reliéfem hlavy koníka. Byl to malý detail, který nebyl vidět v televizi, viděl ho jen člověk zblízka. Ale vytvořilo to tu závěrečnou tečku, vymazlenost pro české sportovce.“

Vy si s barvami můžete pohrát, ale co takoví Nizozemci se svojí bláznivou oranžovou?
„Oni jsou zvyklí být takhle výrazní, jsou na to hrdí, k nim to patří. Bude záležet na jejich designérech, jestli to někdy budou chtít posunout jinam. Já bych si uměla představit, že ten odstín by mohli o nějaký tón posunout do pro mě snesitelnějšího. Není třeba lpět na všem do puntíku, ale pro diváky je zase výhoda, že je na první pohled i z veliké dálky rozeznají. Také letos promakali Nizozemci neuvěřitelně technickou vybavenost sportovců – měli do vysokých teplot Tokia chladivé vesty, a to dokonce pod závodní saka…“

Co se líbí vám?
„Každý národ má většinou svoji barvu. Nádherný styl mají Italové. Když se někdo dostane do reprezentace, nafasuje přenádherné oblečení i dečky pro koně, čabraky na uši. K tomu ta saka. Je tam ta výjimečnost, že se člověk do reprezentace dostal. Doufám, že u nás jsme to olympijskými hrami trošku odstartovali, že by to mohlo v tomto duchu pokračovat i u nás.“

Je něco, co musí návrhář vždy dodržet?
„Jsou předpisy, že musí být bílé rajtky, ale používají se i jiné. Hitem posledních let jsou krémové rajtky. Přišlo to z Ameriky, nosí se hlavně na soutěže mladých koní. Ale pořád většina z nás považuje bílou za jednoznačně nejnoblesnější barvu, která k tomu patří. Potom je nutné, aby byl bílý límeček u košil, ať už u dam, nebo u pánů. Pánové k tomu mají kravatu, dámy stojáček. Měl by být alespoň krátký rukáv. Ve spoustě zemí už se ale nosí i trička nebo košile bez rukávů. Už se to hodně uvolnilo, přece jenom by to ale pořád mělo zůstat v noblesním duchu.“

Co může publikum očekávat při Prague Playoffs, kterým vrcholí série Global Champions?
„Jak Global Champions začalo, přišla úplně nová vlna oblečení. Jiné klopy na sakách, jiná výraznost sak i triček pod nimi, loga jednotlivých týmů jsou zábavná. V podstatě se z celého projektu udělala víc show. Díky tomu to získalo větší atraktivnost pro diváky. Ještě bych zmínila Danielle Goldsteinovou-Waldmanovou…“

Povídejte…
„Ta tím začala žít úplně. Má pírka ve vlasech, na každý závod jiná. Vnesla do toho obrovské osobní podání. Chtěla, aby ji lidi rovnou poznali. Spousta dětí si nepamatuje jména, ale ví, že to je ta s pírky. Jezdila v GYM kamaších, a ne rajtkách. Vytvořila i značku #flyingfeathers (Létající pírka) a na Instagramu má desítky tisíc sledujících. Dostala do tohoto sportu atraktivnost, která mu chyběla.“

Líbí se všem?
„Je to trochu v protipólu proti klasickým soutěžím Poháru národů, mistrovství Evropy, mistrovství světa. Ty vedle toho vypadají… Nechci říct nudněji. Globálka se jezdí o tolik peněz, obrovskou mediální reklamou, televizními přenosy a tak dále to pro mě převálcovala. Nemyslím to ve špatném smyslu. Mezi Globálkou a běžnými závody je v oblečení obrovská propast, i v oblékání. Ty další roky se to myslím změní. Když se v tom projede někdo na Globálce, nefunguje to k použití na jiných závodech. I my jsme si říkaly, jestli různé věci vůbec vyrobíme. Přeci jen musíme být také schopny to prodat, ale ono to přijde. Člověk bude mít tu drzost, nový výraznější náboj do toho sportu dostat a na to se postupně šíleně těším.“

PRAGUE PLAYOFFS

Finále prestižní série Global Champions se pod názvem Prague Playoffs uskuteční od 18. do 21. listopadu v pražské O2 areně.

Vstoupit do diskuse
0

Sport 2021

Davis Cup 2021 (25. listopadu - 5. prosince, Madrid, Innsbruck, Turín)
Program turnaje Česká nominace

Biatlon 2021/2022 (27. listopadu - 5. prosince, Östersund)
SP v biatlonu Östersund Program SP v biatlonu 2021/2022

Zimní olympijské hry 2022 (4. - 20. února 2022, Peking)
Hokej na ZOH 2022

Tenisové vybavení * Tenisové rakety * Tenisové míče na Heureka.cz

Články odjinud


Články odjinud