PROFIL OLYMPIJSKÉHO VÍTĚZE | Je stejný jako moderní pětiboj. David Svoboda si zakládá na všestrannosti. Jeho život není jen kolotoč tréninků. Vedle toho studuje Fakultu tělesné výchovy, zajímá se o historii sportu a skáče padákem. Navíc má olympijský medailista svérázný smysl pro humor. Proto před pár lety poslal na vyhlášení ankety své jednovaječné dvojče Tomáše.
Nemusí být nejlepší za každou cenu. Stačí mu, když se přiblíží svému ideálu a ukáže, že to, co dělá, má úroveň. David Svoboda dokráčel k olympijské medaili s taktikou, která v současném vrcholovém sportu působí stejně neobvykle jako moderní pětiboj.
Životní styl má založený na všestrannosti, která je v jeho odvětví klíčová. „Líbí se mi to a chci to tak mít. V pětiboji nacházím hodnoty, které jsou pro mě nejdůležitější,“ říká 27letý závodník, jehož cílem je vždy závodit s respektem.
„Někdy to hnal až do extrému. Třeba když v šermu porazil soupeře a ten remcal, že to nebylo fér, byl ochoten si s ním dát nový souboj. Chtěl hlavně respekt,“ tvrdí jeho bratr Tomáš. Jednovaječné dvojče a závodník v triatlonovém Ironmanu hraje v životě o pár minut mladšího sourozence klíčovou roli.
Oba spolu od mala plavali ve stejném oddíle Bohemians Praha. Studovali i stejné gymnázium Přípotoční, kde do třídy chodili i s nejlepším českým boxerem v těžké váze Ondřejem Pálou, jejich velkým kamarádem. Bratři pokračovali ruku v ruce i na Fakultě tělesné výchovy a nyní jsou oba členy armádní Dukly Praha.
| DAVID SVOBODA |
|
„Líbí se mi, jak se ve vzduchu pořád mění proudy a člověk na to musí reagovat. Je to adrenalin, u kterého si odpočinu.“ moderní pětibojař o skoku s padákem |
Jelikož jsou k nerozeznání, lidé si je často pletou. Proto situaci využili během ankety o vyhlášení moderního pětibojaře roku 2009. Cenu si šel přebrat z legrace Tomáš, a kdyby se sami neodhalili, nikdo by žert neprokoukl.
Méně vtipné už bylo, když Davidova expřítelkyně viděla, jak se podnapilá kopie jejího partnera nad ránem prochází ulicemi v den, kdy měl být na soustředění.
„Tehdy bylo těžké vysvětlit, že to byl brácha,“ vzpomíná Svoboda, jehož poznávacím znamením je nedochvilnost. Výjimkou je, když musí stihnout letadlo, z něhož si poté skočí s padákem.
„Líbí se mi, jak se ve vzduchu pořád mění proudy a člověk na to musí reagovat. Je to adrenalin, u kterého si odpočinu,“ popisuje muž, jenž píše na univerzitě závěrečnou práci o historii moderního pětiboje, což je jeho velký koníček. Jednu kapitolu by nyní mohl klidně věnovat sobě.
K současnému úspěchu se přitom dostal po překonání osobní krize. Loni ho moderní pětiboj nebavil. Na mistrovství světa bral až 32. místo a hlavou mu probíhaly myšlenky, že se sportem na nejvyšší úrovni přestane. „Byl jsem unavený a neviděl moc smysl v tom, co dělám. Navíc mi nesedly změny v pravidlech.“
Chuť opět dostal až po tréninkové stáži v USA. Tam nejprve doprovázel dvojče Tomáše jako divák na havajského Ironmana, poté okusil nové tréninkové metody a našel motivaci. I díky tomu oslavuje medaili, která mu do konce života bude sloužit jako důkaz, že našel svůj ideál všestrannosti.
