Václavík se dočkal: Každý den jsem věřil, už to bylo trošku na palici
PŘÍMO Z ČANG-ŤIA-KCHOU | Osud má někdy svérázný smysl pro humor. Biatlonista Adam Václavík prožil doma nervozní dny s pozitivními testy na COVID. A když už odletěl, putoval jako blízký kontakt snowboardisty Radka Housera do izolace. Do olympijského sprintu se ale nakonec postavil. A aspoň malé potěšení. O dvě sekundy z 59. místa prošel do nedělní stíhačky.
Aspoň tahle náplast po tom trápení, ne?
„Jo, první vítězství pro mě bylo, že jsem mohl startovat. Další závod stíhačka, za to jsem rád, i když jsem čekal trochu víc. Musím brát i tyhle dílčí pozitivní kroky a malé radosti. Věřím, že to zítra (v neděli) zase bude o kus lepší.“
Jaká je vaše současná pozice v covidových pravidlech poté, co jste byl za letu blízko pozitivně testovanému snowboardistovi Radku Houserovi?
„Jsem close contact. Do patnáctého mám speciální režim. Jezdím sám autem, které se musí objednávat, jinak nemůžu nikam. V tom je to bohužel omezené, co se týče fyzio, masáží… Do jídelny nemůžu, nosí mi jídlo. Původně jsem myslel, že mě nepustí ani na tratě, ale nakonec mě pustili. Po tom, čím jsem si prošel, už mě to nepoloží, ale jsou to další nepříjemnosti, které psychice moc nepřidají. Musím to nějak vydržet a pak už domů…“
Jak jste se vlastně ještě v Česku dozvěděl, že jste pozitivní?
„Nejdřív jsem tomu nevěřil. V neděli o půlnoci jsme přijeli z Itálie, v pondělí ráno jsme byli na testu, který mi vyšel pozitivní. Volal mi Rybís (reprezentační trenér Ondřej Rybář), že jsem pozitivní. Tak to jsem nejdřív myslel, že to je zlý sen. Ale bohužel nebyl.“
Jak jste se s tou novinkou sžíval?
„Říkám, že to je v pytli, nejdřív jsem se modlil, aby nikdo další pozitivní nebyl. Jeli jsme jedním autem, samozřejmě jsem se chránil, ale člověk neví. Také nevím, jak jsem k tomu přišel, pravděpodobně něco lítalo na hotelu, protože tam nějací Finové také pozitivní byli. Modlil jsem se, aby to byl hladký průběh.“
Vyšlo to?
„Ve finále mi dvakrát nic nebylo. Byl jsem jen trochu unavený a měl jsem náznak lehké virózky, ani se tomu nedá říkat virózka... Vzpomněl jsem si na loňský rok, kdy mě to také vyřadilo před mistrovstvím světa a Evropy. Ale musíte to přijmout. Každý den jsem věřil a doufal, že budu brzo negativní. Což se také nestalo.“
Kdy jste mě poprvé negativní test?
„Nějaký devátý, desátý den. Ze všech sportovců, co to prodělali, jsem měl furt hodnoty nejhorší, nějak se tomu nechtělo. Byly to těžké dny. Každý den jsem jezdil na test, nic jsem nemohl, nic mi nebylo a musel jsem čekat na výsledek. Pořád jsem někam volal, každý se ptá… Už to bylo na palici, trošku.“
Věřil jste, že nakonec na olympiádu odletíte?
„Ty první dny jsem určitě věřil, že to bude dobré. Ale tím, jak se to vyvíjelo, a viděl jsem případy, kdy měli po prodělání třeba tři negativní testy a pak jim tam najednou skočila pozitivita, tak už jsem začínal být trochu skeptický. Určitě mě napadlo, že se sem nedostanu. Ale naděje umírá poslední, naštěstí to za pět minut dvanáct vyšlo. Druhý problém byl pět negativních testů v řadě, čímž se to prodlužovalo. Pozdě, ale přece. Nakonec dobré, ale člověka to mrzí, když jsem měl v Anterselvě velmi dobrou běžeckou formu. Teď to byla velká neznámá.“
Jak jste se na trati cítil?
„Pár dnů jsem byl v hypoxy komoře v Jablonci, ale na tom daném místě je to stejně… Ten jet lag je nevyzpytatelný. Na tréninku jsem se cítil docela dobře, ale od startu to bylo trápení a daleko k tomu, co jsem zvyklý.“
Zprávy ze dne 9. února 2022
ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ: Již druhý den po snowboardovém triumfu na olympijských hrách v Pekingu se Ester Ledecká podle plánu naplno vrhla do přípravy na páteční obhajobu zlaté medaile v superobřím slalomu. Šestadvacetiletá reprezentantka se v úterý večer přestěhovala ze střediska Čang-ťia-kchou do Jen-čchingu, kde závodí sjezdoví lyžaři a dnes odpoledne poprvé vyzkoušela podmínky na tamních svazích.
HOKEJ: Ve středu v poledne místního času si střihli krátké rozbruslení. Povinná část trvala jen patnáct minut. Jako první v šatně zmizel Šimon Hrubec, ten se ve 14.10 českého času postaví do branky proti Dánsku. Ostatní zůstali na ledě déle. Hráči i trenéři. Až mezi posledními se z ledu sunul i Jaroslav Špaček. Asistent trenéra vyhrál dlouhý zápas s covidovými testy, v úterý večer konečně přistál v Pekingu. O den později byl poprvé s týmem. „Už jsem přestával věřit, že to klapne,“ říká. Celý rozhovor čtěte ZDE >>>
HOKEJ: Dobré zprávy pro národní tým. Útočník Michael Špaček konečně dostal svolení odletět do Pekingu. Dlouho to přitom vypadalo, že o olympijské hry kvůli problémům se splněním covidových pravidel přijde.
HOKEJ: Česká reprezentace nastoupí do prvního zápasu na ZOH v Pekingu proti Dánsku se sedmi obránci a třinácti útočníky. Mimo sestavu zůstanou třetí brankář Roman Will a obránce David Musil. Jedničce Šimonu Hrubcovi bude krýt záda Patrik Bartošák.
Předpokládaná sestava ČR: Hrubec - Kundrátek, Šulák, Jeřábek, Sklenička, Knot, Klok, Mozík - M. Stránský, Jan Kovář, Červenka - Sedlák, Krejčí, Hyka - Řepík, Sobotka, Lenc - Frolík, T. Zohorna, H. Zohorna - Smejkal.
Zprávy ze dne 8. února 2022
HOKEJ: Na velkou medaili čeká český hokej už 10 let. Na olympiádě to naposledy cinklo v roce 2006 v Turíně. Jak dopadne národní tým na turnaji v Pekingu? Zeptali jsme se v ANKETĚ čtyř hokejových legend: Vladimíra Růžičky, Petra Klímy, Marka Sýkory a Martina Ručinského. Názory nejsou úplně optimistické, ale v expertech zůstává i víra v zisk medaile! Více čtěte ZDE >>>
SNOWBOARDING: k druhé zlaté olympijské medaili ze snowboardingu Ester Ledecké gratulovala i jiná česká olympijská šampionka Eva Samková. Více čtěte ZDE >>>
SNOWBOARDING: „Ostatní trenéři se mě moc neptají, stejně bych jim nic neřekl. Ale nahrávají si každou její jízdu,“ směje se dojatý kouč Ester Jedecké Justin Reiter. „Proč je tak dobrá? Je to kombinace různých věcí, ale největší tajemství je ingredience Ester.“ Více čtěte ZDE >>>
SNOWBOARDING: Po senzačním obhájení zlaté medaile na olympiádě v podání Ester Ledecké jistě leckoho ještě nyní zajímá, co na velký úspěch první české medailistky v Pekingu říká také její otec Janek Ledecký. Známému zpěvákovi během dvou hodin po zlaté jízdě přišlo neuvěřitelných 36 žádostí o rozhovor (!), všechny ale odmítl. Nechtěl na sebe poutat pozornost. „Moc si vážím Vaší přízně, ale nechtěl bych si tady na úkor Ester, která je kvůli cestování a časovému posunu nedosažitelná, udělat svou mediální kampaň. Protože přesně tak by to působilo. Věřím, že jste si to vstávání dneska užili. Když to srovnám s Koreou, kde jsem fandil v cíli, tak je daleko větší nervák, dívat se na to v televizi. Ale bylo to nádherné ráno. Děkujeme všem za podporu,“ uvedl Ledecký v krátkém vyjádření.
