Václavík se dočkal: Každý den jsem věřil, už to bylo trošku na palici
PŘÍMO Z ČANG-ŤIA-KCHOU | Osud má někdy svérázný smysl pro humor. Biatlonista Adam Václavík prožil doma nervozní dny s pozitivními testy na COVID. A když už odletěl, putoval jako blízký kontakt snowboardisty Radka Housera do izolace. Do olympijského sprintu se ale nakonec postavil. A aspoň malé potěšení. O dvě sekundy z 59. místa prošel do nedělní stíhačky.
Aspoň tahle náplast po tom trápení, ne?
„Jo, první vítězství pro mě bylo, že jsem mohl startovat. Další závod stíhačka, za to jsem rád, i když jsem čekal trochu víc. Musím brát i tyhle dílčí pozitivní kroky a malé radosti. Věřím, že to zítra (v neděli) zase bude o kus lepší.“
Jaká je vaše současná pozice v covidových pravidlech poté, co jste byl za letu blízko pozitivně testovanému snowboardistovi Radku Houserovi?
„Jsem close contact. Do patnáctého mám speciální režim. Jezdím sám autem, které se musí objednávat, jinak nemůžu nikam. V tom je to bohužel omezené, co se týče fyzio, masáží… Do jídelny nemůžu, nosí mi jídlo. Původně jsem myslel, že mě nepustí ani na tratě, ale nakonec mě pustili. Po tom, čím jsem si prošel, už mě to nepoloží, ale jsou to další nepříjemnosti, které psychice moc nepřidají. Musím to nějak vydržet a pak už domů…“
Jak jste se vlastně ještě v Česku dozvěděl, že jste pozitivní?
„Nejdřív jsem tomu nevěřil. V neděli o půlnoci jsme přijeli z Itálie, v pondělí ráno jsme byli na testu, který mi vyšel pozitivní. Volal mi Rybís (reprezentační trenér Ondřej Rybář), že jsem pozitivní. Tak to jsem nejdřív myslel, že to je zlý sen. Ale bohužel nebyl.“
Jak jste se s tou novinkou sžíval?
„Říkám, že to je v pytli, nejdřív jsem se modlil, aby nikdo další pozitivní nebyl. Jeli jsme jedním autem, samozřejmě jsem se chránil, ale člověk neví. Také nevím, jak jsem k tomu přišel, pravděpodobně něco lítalo na hotelu, protože tam nějací Finové také pozitivní byli. Modlil jsem se, aby to byl hladký průběh.“
Vyšlo to?
„Ve finále mi dvakrát nic nebylo. Byl jsem jen trochu unavený a měl jsem náznak lehké virózky, ani se tomu nedá říkat virózka... Vzpomněl jsem si na loňský rok, kdy mě to také vyřadilo před mistrovstvím světa a Evropy. Ale musíte to přijmout. Každý den jsem věřil a doufal, že budu brzo negativní. Což se také nestalo.“
Kdy jste mě poprvé negativní test?
„Nějaký devátý, desátý den. Ze všech sportovců, co to prodělali, jsem měl furt hodnoty nejhorší, nějak se tomu nechtělo. Byly to těžké dny. Každý den jsem jezdil na test, nic jsem nemohl, nic mi nebylo a musel jsem čekat na výsledek. Pořád jsem někam volal, každý se ptá… Už to bylo na palici, trošku.“
Věřil jste, že nakonec na olympiádu odletíte?
„Ty první dny jsem určitě věřil, že to bude dobré. Ale tím, jak se to vyvíjelo, a viděl jsem případy, kdy měli po prodělání třeba tři negativní testy a pak jim tam najednou skočila pozitivita, tak už jsem začínal být trochu skeptický. Určitě mě napadlo, že se sem nedostanu. Ale naděje umírá poslední, naštěstí to za pět minut dvanáct vyšlo. Druhý problém byl pět negativních testů v řadě, čímž se to prodlužovalo. Pozdě, ale přece. Nakonec dobré, ale člověka to mrzí, když jsem měl v Anterselvě velmi dobrou běžeckou formu. Teď to byla velká neznámá.“
Jak jste se na trati cítil?
„Pár dnů jsem byl v hypoxy komoře v Jablonci, ale na tom daném místě je to stejně… Ten jet lag je nevyzpytatelný. Na tréninku jsem se cítil docela dobře, ale od startu to bylo trápení a daleko k tomu, co jsem zvyklý.“
Zprávy ze dne 15. února 2022
HOKEJ: Miroslav Horák o pravděpodobném dění v české kabině před třetí třetinou: „Hlavy máme dole, ale předpokládám, že o přestávce se nyní něco děje. Lídři za to musí vzít, kdy jindy než teď. Klima v kabině se musí změnit. David Krejčí je ten typ hráče, který když promluví, tak se netřesou zdi, ale jde přímo k věci. Pokud hráči nemají puštěnou písničku, tak naslouchají. Něco se říct určitě musí.“
HOKEJ: „Nevím, jsem už starý, abych přemýšlel nad tím, co se jim děje v hlavách. Může se stát, že řada kluků začne přemýšlet o tom, že je to stejný jako během turnajů před olympiádou,“ myslí si Marek Sýkora.
HOKEJ: Osmifinále se pro české hokejisty nevyvíjí dobře. Jako inspirace pro obrat jim mohou před třetí třetinou posloužit tyto příklady z minulosti...
HOKEJ: „Přijde mi, že nejsme ve válce, že nejsme správně nastavení. Na velkém turnaji s námi nemohou zamávat dva rychlé góly. Když to přeženu, hrajeme to jako Karjalu, vrátili jsme se na začátek. Hráči tam dělají jenom na obloučky. Nevím, co tam s tím chtějí dělat. Je smutné, že absolutně nedokážeme reagovat na švýcarskou hru. Asi je nejvyšší čas sáhnout do sestavy," řekl Miroslav Horák po druhé dvacetiminutovce.
HOKEJ: Marek Sýkora po druhé třetině: „No… Bohužel Švýcaři ožili po druhém gólu v první třetině, od té chvíle začali jezdit o stupeň výš. Je vidět, jak jsou trénovaní a rychlí. Jsme těžkopádní, mimo pár prvních minut jsou Švýcaři lepší a živější. Všechno dělají rychleji. Nevím, v čem to je, jestli jsme v tomhle slabomyslní. Střela je zoufalá. My jsme měli sice taky šance ve druhé třetině, ale neproměnili jsme."
HOKEJ: Druhá třetina osmifinálového utkání Česko - Švýcarsko končí za stavu 1:3. Národnímu týmu zbývá dvacet minut se zápase něco udělat, jinak se poprvé v historii nepodívá do čtvrtfinále.
HOKEJ: Švýcarští hokejisté zvyšují vedení. Útočník Denis Malgin potrestal českou nedisciplinovanost i ve druhé přesilovce - 1:3.
HOKEJ: Druhá třetina osmifinálového utkání Česko - Švýcarsko začala.
