První české vystoupení na ZOH v Pekingu a první strhující výhra. Postarali se o ni manželé Zuzana a Tomáš Paulovi, kteří vstoupili do olympijského turnaje smíšených dvojic v curlingu dramatickým vítězstvím 7:6 v nastavení nad norským párem Kristin Skaslienová, Magnuse Nedregotten. Triumf nad obhájci bronzových medailí ale příliš neoslavovali.
Proběhl zápas podle vašich představ?
Tomáš Paul: „Hráli jsme pod své možnosti, trošku jsme bojovali s tím, jak správně číst led. To se pak projevilo v chybách, které jsme museli celou druhou půlku zápasu dotahovat. Ale ve finále se nám podařilo dostat se zpátky tím, že Norové udělali chybu v osmém endu a pak se nám podařilo ukrást extra end.“
Co jste říkali na atmosféru utkání?
Zuzana Paulová: „Velmi mile mě překvapilo, že tady Číňané připravili kapelu dudáků, protože pro curling jsou dudy něco jako státní symbol, takovou váhu mají. Pro náš sport je to trochu jako hymna. Slyšet tady dudáky je něco jen o trochu míň, jak slyšet českou hymnu.“
Tomáš Paul: „Mně to přineslo hodně emocí, protože když člověk slyší dudy a vychází na hrací plochu, chce se mu brečet. Musel jsem to trochu zamáčknout.“
Potěšilo vás, že přišli fandit hokejisté?
Zuzana Paulová: „Jsme úplně nadšení. Kluci strašně moc děkujeme, byli jste úplně nejlepší. Chápu, že to pro vás bylo strašně těžký sledovat zápas bez komentátorů, vůbec nevím, co jste z toho měli, ale jsme strašně rádi, že jste dorazili.“
Co podle vás nakonec zlomilo zápas z Nory?
Tomáš Paul: „Nikdy nevzdáváme koncovky, protože vždycky může přijít chyba. Myslím, že zápas zlomila chyba Kristin v osmém endu, byla trošku široká s takeoutem, měli jsme možnost dohodit na čtyři. To se nám sice nepovedlo, ale stále jsme věřili, že ukradneme poslední end.“
Co jste si řekli, když se to povedlo? Ani jste se neradovali…
Zuzana Paulová: „Curleři se snaží neradovat, když vyhrají chybou soupeře. Nebyl to určitě lehký kámen, sama bych ho házet nechtěla, ale byl to pořád prohraný zápas soupeřů, ne náš vyhraný. A to není moment, kdy se curleři začnou bezhlavě radovat. Já za sebe cítila hlavně extrémní úlevu, že zápas skončil. Necítila jsem se úplně jistá v kramflecích, dělala jsem chyby, které normálně nedělám. Zápas jsem neodehrála podle svých standardů. Hlavně jsem se z toho chtěla otřepat a vyběhnout. Ale je strašně důležité, že to klaplo, vyhráli jsme a máme něco v zápise.“
Zprávy ze dne 18. února 2022
ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ: Ve stylu hokejistů v play off Ester Ledecká stále neřekla, jaké zranění si přivodila před čtvrtečním kombinačním slalomem na ZOH. Ale klíčová zpráva je pozitivní. Pacientce je líp a nevzdává se závodů Světového poháru v Crans Montaně, které se jedou už příští víkend. Více čtěte ZDE>>>
HOKEJ: Vycházeli oblečeni do pestrých olympijských úborů. Unavení z náročné cesty z Pekingu, zklamaní, jak tam dopadli. „Moc jsem chtěl medaili, zvlášť když to byla moje poslední olympiáda. S odstupem času to bude mrzet víc a víc,“ hlesl po příletu David Krejčí, který patřil v českém týmu k nejlepším. Jeden z těch, kteří obstáli. Více čtěte ZDE>>>
HOKEJ: Hokejový tým odletěl z dějiště olympiády dva dny po osmifinálovém krachu se Švýcarskem. Nejdříve výprava přiletěla do Paříže, kde přestoupila a těsně před jedenáctou večer přistála na letišti Václava Havla. Hlavní otázka v příletové hale? Zda i vedení svazu přestoupí z nastoupené cesty a v následujících dnech lze očekávat změnu trenéra národního týmu. „Nechtěl bych utíkat. I já sám si musím ty věci probrat,“ řekl Filip Pešán.Celý rozhovor čtěte ZDE>>>.
HOKEJ: Čeští hokejisté se vrátili z neúspěšných olympijských her v Pekingu, na nichž skončili ještě před branami čtvrtfinále. Podívejte se na fotky z pražského letiště.
Zprávy ze dne 17. února 2022
HOKEJ: S hokejem procestoval svět a využívá toho po aktivní kariéře. Jakub Čutta (40) působil v NHL, ve Skandinávii, ochutnal specifické Rusko. Hlavně ke sklonku kariéry u něj platilo, že tam, kde pracoval, se zajímal i o systém výchovu talentů. Věděl, že se tím jednou bude živit, a tak po svých trénincích v klubu navštěvoval i jiné. I proto může srovnávat, jak dělá hokej svět a jak Česko. Z čehož mu není dobře po těle. Rychlý konec v Pekingu považuje jen za špičku ledovce. Problém je v celkovém nastavení prostředí. „Na hokej jako na hru se musíme dívat z jiného úhlu a s větším důrazem na hráče jako na člověka,“ míní někdejší obránce, juniorský mistr světa. Celý rozhovor čtěte ZDE >>>
