Naladěný Frolík: Dětem přivezu plyšáky. Nejraději bych ale medaili
PŘÍMO Z PEKINGU | Ve čtvrtek ráno přiletěl do Pekingu, chvíli si odpočinul, a pak rovnou naskočil na led tréninkové plochy. Michael Frolík by měl do olympijského turnaje vstoupit v útoku třicátníků vedle Romana Červenky a Jana Kováře. „Celý tým se musí sladit, naladit chemii,“ říká forvard švýcarského Lausanne.
Co říkáte na pozitivní test Davida Krejčího?
„Je to blbý, uvidíme, jak to půjde dál s dalšími testy. Samozřejmě, že je to trochu komplikace. Je to jeden z našich nejzkušenějších hráčů a bohužel ho to potkalo. Uvidíme, jak to půjde dál. U některých kluků to může být chybná pozitivita. Se ztrátami se bohužel musí počítat.“
Když to ale potká zrovna největší hvězdu týmu, je to hodně nepříjemné.
„Rozhodně, nepříjemné to je. Bylo by nejlepší, kdybychom byli všichni pohromadě, ale každý má nějaké pozitivní kluky. Nejsme jediní. Snad se to rychle vyřeší a budeme moct být pospolu a trošku se sladit, naladit chemii v lajnách a potrénovat spolu.“
Vy jste absolvoval první trénink. Už jste stihl nasát olympijskou atmosféru?
„Zatím moc ne. Přijel jsem teprve ve čtvrtek ráno ráno, takže všechno je tak nějak nové. Zatím se rozkoukávám, ale vše proběhlo v pořádku. Na letišti jsme čekali na tašky, ale s tím jsme počítali a věděli jsme, že to bude chvíli trvat. Pak jsme se dostali na pokoj, chvilku se natáhli, čekali na testy. Někteří měli problém, ale mně přišly negativní. Jsem rád, že jsem mohl stihnout trénink a trošku se vypotit. Myslím si, že to bylo dobré. Měli jsme šanci se sklouznout a nesedět jen na hotelu. Doufejme, že budeme dobře spát a bude se to zlepšovat.“
Připravoval jste se, že vás v Pekingu nečeká normální repre turnaj?
„Covid už je tady nějakou dobu. Minulý rok to bylo v NHL stejné, jsem už na to nějak zvyklý. Na testování a všechno okolo. Není to nic nového, víme, o co jde. Jde jen o test, přípravu a pak výkon na ledě.“
Znamená pro vás olympiáda hodně?
„Určitě, měl jsem ji v hlavě už před sezonou. Tím, že jsem se vrátil do Evropy, chtěl jsem se dostat do zápasového tempa, abych měl šanci o olympiádu zabojovat. Kdyby jeli NHL hráči, asi bych tu nebyl. Tím, že nejeli, tady šance byla a jsem rád, že jsem byl vybraný. Doufám, že nám turnaj vyjde. Vím, že poslední zprávy o českém hokeji nebyly moc pozitivní, ale je to krátkodobý turnaj, může se stát cokoliv. Musíme se maximálně připravit, mít dobrý start. Doufejme, že to v pár trénincích naladíme.“
Jak všechny okolnosti poznamenávají atmosféru v týmu?
„Některé kluky ani moc neznám, tak se poznáváme. Dnes jsme se viděli pořádně poprvé, byli jsme rozdělení na skupinky. Je to zvláštní. Bylo by lepší, kdybychom byli hned od začátku pospolu, ale situace je taková, jaká je. Máme jeden přípravný zápas, což si myslím, že je dobře, to by nám na malém hřišti mohlo pomoct. Spousta kluků je z Evropy zvyklých na větší led.“
Na vytvoření party a chemie mimo led tady máte opravdu hodně času. Nikam nesmíte, můžete být pořád spolu.
„To je pravda, tím, že jsme v bublině, to tak je. Nikam moc nemůžeme chodit, jsme všichni zavření na pokojích. Spolu jdeme akorát na jídlo, takhle to asi bude pořád. Tohle je teď možná trochu výhoda pro tuhle partu, budeme spolu víc, nebudeme rozházení po městě. Nikam se chodit nedá.“
Třeba na mistrovství světa se běžně dá zajít do města nebo na pivo. Tušíte, jestli se budete moct alespoň někde týmově kolektivně scházet?
„Je to chvíle, co jsem přijel, takže po tomhle jsem se zatím moc nesháněl. Chtěl jsem si jen chvíli odpočinout po příletu. Počítám ale, že takových míst moc nebude. Situace je špatná, snažíme se nikam moc netrajdat a být mezi sebou. Byla by fajn aspoň nějaká místnost, kde bychom se mohli sejít a dohromady trochu pokecat.“
Rodina vás kontrolovala, jestli jste v pořádku dorazil?
„Jasně, rodiče mi hned psali, ať dám vědět, až dorazím. Starali se, jestli jsem v pořádku. Naši to hodně prožívají. Čím jsou starší, tím více. Jeden by řekl, že se postupně uklidní, ale je to horší a horší. (směje se) Určitě budou fandit, doufám, že předvedeme dobrý výkon.“
Co jste slíbil přivézt dětem?
„No, nejlepší by byla medaile! (usměje se) Nějaké plyšáky ale budu muset přivézt taky.“
Zprávy ze dne 20. února 2022
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: „Zakončení se sportovci je vždy krásné, ale já upřímně mám radši zahájení. Když vidím, jak zhasíná oheň, tak končí čtyřletá etapa a mně to přijde hrozně smutné,“ řekla česká vlajkonoška Martina Sáblíková. Přiznala, že před začátkem her měla strach, jak bude olympiáda v Číně vypadat. „A myslím si, že jsem nebyla jediná. Ale myslím, že to bylo zvládnuté na jedničku,“ uvedla čtyřiatřicetiletá rychlobruslařka a pochválila vedení české výpravy za servis pro sportovce.
Osmou držitelkou Ceny Věry Čáslavské za mimořádné zásluhy žen ve sportu a olympijském hnutí je bývalá mistryně světa v trojskoku Šárka Kašpárková.
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: Podívejte se na sestřih z krásného loučení s olympiádou!
Jen dvě medaile z Pekingu místo sedmi z Pchjongčchangu. Podle předsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala ale problém českého sportu není v počtu medailí, nýbrž v nefunkčním systému českého sportu. „Myslíme si, že to vždycky nějak utáhneme,“ říká Kejval. Rozhovor čte zde: Za čtyři roky se nezměnilo nic, hokejisti se scházeli jak švábi na pivo
ZÁVĚREČNÝ CEREMONIÁL: Olympijský oheň zhasl, nad Ptačím hnízdem se takhle rozzářil ohňostroj i nápisy Jeden svět, Jedna rodina...
