PŘÍMO Z PEKINGU | Očekával se debakl. Jenže ten nepřišel. Extrémně bojovným výkonem české hokejistky dlouho deptaly amerického obra. Co na tom, že první střelu na branku zapsaly až ve 23. minutě. Jednoznačně nejlepší hráčkou byla brankářka Klára Peslarová, která spolehlivě drtila soupeřovu psychiku. „Byla na nich vidět frustrace. Ukázaly jsme jim, že se svět netočí jen kolem nich,“ povídala pak gólmanka, která zastavila 55 ran! Inkasovala třikrát, Češky nakonec ve čtvrtfinále padly 1:4, do hry o medaile jdou ženy USA.
Vypadáte, že toho máte opravdu dost. Není divu.
„No… Byl to slušný kolotoč, co si budeme povídat. S holkama jsme předvedly, co je v našich silách, a svět si to bude pamatovat. Doufejme, že i v Česku budou koukat na ženský hokej jiným pohledem. Doma máme hodně trenérů, co rádi mluví z gauče. Pořád jsme předvedly víc než oni.“
Celkem jste čelila 58 střelám. Byl to nejtěžší zápas kariéry?
„Bylo tam hodně střel, ale nedá se říct, že to byl nejtěžší zápas. Gólmani mají rádi, když na ně jdou střely a můžou se hýbat. My jsme si to všechny užily, mohly jsme porovnat síly s velmocí, takže jsem za ten zápas opravdu ráda. Můžeme odjet se vztyčenou hlavou.“
Jak bylo těžké zvládnout utkání psychicky. Výkon stál na vás, dlouho jste zvládly držet krok.
„Když nepustím gól, vyhrajeme. Ale já zas nedám góly na druhé straně. Je to strašně těžké s minimem střel, ale holky se tlačily do brány a Američanky úplně všechno blokovaly, byly obětavé. Já se taky snažila všechno zastavit, bohužel na tři góly jsem byla krátká. Jsem nesmírně pyšná na to, co holky dneska převedly. Teď jen soustředit se na další turnaje a vzít si to dobré a vylepšit maličkosti.“
Mrzí druhý inkasovaný gól? Byla jste dlouho bez hokejky, střela byla navíc smolně tečovaná vaší spoluhráčkou.
„Je to těžké, Američanky nás tam točily. Pro holky je těžké věnovat se brankářce, jestli má hokejku. Samozřejmě na konci mi v ruce chyběla. Bylo to jedno s druhým, na to se nemůžeme vymlouvat, pro ně šťastný gól, pro nás naopak.“
Zahodila jste helmu, zanadávala jste si.
„Doufám, že rodiče zrovna na toto nekoukali. (směje se) To ale ke sportu patří, občas je potřeba si zanadávat.“
Cítila jste, že vás Američanky podcenily? Dělala jim velké problémy vaše aktivita a napadání.
„Bylo to pro ně taky těžké, nevěděly, co od nás čekat, stejně jako my od nich. Bohužel je tady to špatné pravidlo, že si s nimi nemůžeme poměřit síly v základní skupině. To bych uvítala. Je jedno, jestli hrajeme s Dánskem, nebo s Kanadou. Do každého zápasu jdeme na sto procent.“
Může být tenhle první historický vzájemný duel a váš výkon z něho velkou zkušeností do budoucna, ze které můžete těžit?
„Samozřejmě. Pracujeme na maličkostech, které nám chyběly, a naopak víme, v čem jsme dobré. Můžeme se tak připravit na další turnaj a doufejme i na další olympiádu.“
Ještě po druhé třetině byl stav 1:1. Co se o přestávkách dělo v kabině?
„Říkaly jsme si, abychom zůstaly v klidu, že na ně máme a můžeme hrát vyrovnaný hokej. A abychom hlavně neodstupovaly od našeho playbooku. Užívaly jsme si to, každou minutu, každou sekundu.“
Přitom vám nikdo nevěřil. Byla tohle nejlepší odpověď?
„Byla to ta nejlepší odpověď, jakou jsme mohly dát.“
Také soupeřky byly chvílemi hodně naštvané, takové odpor nečekaly.
„Ano, šlo na nich vidět, že jsou naštvané a frustrované. Několikrát tam nadávaly, když jsme je sundaly. Myslím, že tohle k hokeji patří. Celý svět se netočí jen kolem nich. Jsou tady týmy, které s nimi můžou hrát vyrovnaný hokej. Dneska jsme to ukázaly.“
Doufáte, že by vaše pekingské představení mohlo rozšířit povědomí o ženském hokeji v Česku?
„Moc bych si to přála. Myslím, že jsme ženskému hokeji pomohly hodně. Snad se více holčiček zapojí do tohohle sportu a přibude víc týmů, víc financí. Snad bude všechno jen pozitivní.“
SESTŘIH zápasu:
Zprávy ze dne 31. ledna 2022
HOKEJ: Do Pekingu dnes za reprezentačním týmem odletí brankář Roman Will. Odcestovat s ním měl i další gólman Patrik Bartošák, ale kvůli neurčitému výsledku testu nakonec zůstal. Mimo trénink s nejspíš podobnými problémy je i plánovaná jednička Šimon Hrubec.Více čtěte ZDE>>>.
HOKEJ: K hokejové reprezentaci připravující se v Praze na OH se připojili obránci David Musil a Tomáš Kundrátek z Třince. Dnes trénovalo osm hráčů.
NOMINACE: Slalomářka Gabriela Capová se po dalším přerozdělení míst Mezinárodní lyžařskou federací (FIS) dočkala nominace do Pekingu. O Hry naopak definitivně přijde skikrosařka Diana Cholenská a místo toho podstoupí plastiku přetrženého předního zkříženého vazu v koleně. Úterní odlet nestihne ani dodatečně nominovaný skokan Radek Rýdl, neboť měl pozitivní test na koronavirus.
SNOWBOARDING: Neočkovaná švýcarská snowboardistka Patrizia Kummerovábyla s několikadenním předstihem propuštěna v Pekingu z přísné karantény. Olympijská vítězka v paralelním obřím slalomu ze Soči 2014 si už také v dějišti her zatrénovala na sjezdovce. Čtyřiatřicetiletá Kummerová se z osobních důvodů nenechala očkovat proti koronaviru a po příletu do Číny proto musela do karantény. Původně v ní měla být tři týdny, ale podle agentury Keystone-SDA jí pořadatelé v předstihu umožnili volnější režim. Stříbrná a bronzová medailistka z mistrovství světa, která patří k soupeřkám olympijské šampionky z Pchjongčchangu Ester Ledecké, dosud byla uzavřena na hotelovém pokoji, nyní se přestěhovala do olympijské vesnice.
Čtyřnásobný olympijský medailista v rychlostní kanoistice Josef Dostál kritizuje přidělení zimních olympijských her do Číny. „Jsem smutný z toho, že Mezinárodní olympijský výbor svým rozhodnutím udělit pořadatelství Pekingu staví sportovce do nelehký pozice. Kromě sportu musí sportovci řešit dilema, který s přípravou na jejich sportovní vrchol nemá nic společnýho,“ napsal elitní český kajakář na svém blogu.
Sám podobné dilema řešit nemusel, protože v době letní olympiády v Pekingu 2008 byl ještě příliš mladý. „V mém sportu není víc než zlatá olympijská medaile, a proto si uvědomuju, jaký jsem měl štěstí. Štěstí, že jsem nebyl a nebudu součástí olympiády, kterou nedemokratická země zneužívá, aby si vylepšila svůj obraz po celém světě, za což jsem zpětně opravdu rád. Na rozdíl od jiných jsem kvůli plnění sportovního snu nemusel letět do země, ve který se porušují lidský práva, neexistuje tam svoboda slova a hlavně drží miliony Ujgurů v koncentračních táborech. Můžu mlčet, ale to nechci. Olympionikem jsem totiž pořád, ne jen v době letních her, a proto chci říct svůj názor,“ uvedl Dostál.
