Havlíčkovou dojala premiéra: Neumannová ví, že mám svoji hlavu

Nevymýšlela nic zvláštního. Uvázala si cop, do vlasů vetkla modrou mašli, a šla na to. „Tuhle mašli nosím od začátku sezony,“ smála se Barbora Havlíčková . Ještě chvíli po závodě bylo na nejmladší české olympioničce v Pchjončchangu znát dojetí, na jejích dlouhých nalepovaných řasách se leskly slzy.

Co vás tak dojalo?
„Mně přijde úplně neuvěřitelný, že jsem tady. Fakt bych přála každému sportovci si tohle zažít, že na olympiádě dojíždí do cílové rovinky. To je splněný dětský sen, nejsem jiná než každé jiné dítě, jako malá jsem si přála, abych mohla závodit na olympiádě. Nikdy nezapomenu, jak jsem sledovala, jak Kačka ( Neumannová ) vyhrála v Turíně a přijde mi neuvěřitelný, že pár let poté jsem taky projela cílovou rovinkou. Sice ne úplně na takovém místě jako ona (úsměv), ale je to fakt strašně krásnej pocit.“

Pomáhaly vám tak silné emoce, nebo vás spíš odváděly od soustředění?
„To bylo hrozně super. To byl prakticky první závod sezóny, kdy jsem na sebe necítila žádný nátlak od okolí. Samozřejmě každý sportovec s tím musí počítat, já to poměrně zvládám dobře, ale tady jsem nebyla absolutně nevrózní, nikdo ode mě nic nečekal, mohla jsem překvapit jen sama sebe nebo ostatní, proto jsem si to strašně užila. Sbírám tu hlavně zkušenosti, bylo super, že jsme mohla vidět, jak to chodí.“

ONLINE z druhého dne ZOH sledujte ZDE>>>

Kdy na vás padl význam chvíle, v pátek při slavnostním zahájení, nebo při závodě?
„Silnější to bylo asi dneska. Byla to pro mě premiéra všech premiér, poprvé patnáct kilometrů, nic jsem od toho nečekala. Měla jsem trochu strach, abych nebyla úplně poslední. ale jsem se svým výkonem spokojená, určitě nemusím odcházet se sklopenou hlavou. Na to, že to byla první patnáctka a hodně náročná trať, tak myslím, že ta ztráta (téměř čtyři a půl minuty na vítěznou Švédku Kallaovou – pozn. red.) není takový výsledek, za kterých bych se měla nějak stydět. Jsem pořád na začátku. Všechno je tu takový velký poprvé…“ (úsměv)

Nebála jste se, jak závod zvládnete, když jste za sebou měla páteční slavnostní zahájení?
„Když závodíte druhý den večer, jestli někde dvě hodiny stojíte… Určitě to není ideální, na druhou stranu jsem sem nepřijela pro medaili a to včerejší zahájení bylo super, že jsem si to mohla užít.“

Vaší mentorce Kateřině Neumannové se to ale moc nelíbilo…
„Ví, že mám svoji hlavu. Uvědomuju si, že to úplně nejlepší nebylo, na druhou stranu si nemyslím, že by to mělo nějaký vliv na můj výsledek. Měla jsem trochu strach, tři týdny jsem byla ve výšce, přijela sem v úterý, ale cítila jsem se dobře a nechala tam všechno.“

Ještě jste nikdy neběžela ani závod Světového poháru, na koho z hvězd jste se nejvíc dívala?
„Z té špičky fandím Američankám, Norkám… Já fandím všem, každý je výjimečný a lepší v něčem jiném.“

Premiéru máte za sebou, co bude dál?
„Jsem ráda, že jsem mohla vidět, jak je juniorské lyžování opravdu o několik kategorií níž než to seniorské. A jsem hrozně ráda, že jsem si to mohla zažít a můžu vidět, že je přede mnou ještě hodně dlouhá a náročná cesta. A díky českému servisu, lyže byly perfektní, díky českému týmu, díky rodině, co mě přivedla k lyžování, podporovala mě od mala. Díky lidem, co mě podporovali, posílali mi zprávy, je to motivace k další práci. Není lehké dělat něco tak náročného, ale za tyhle pocity a momenty to stojí.“

Na tribuně jste měla i podporu s českou vlajkou, kdo za ní stál?
„Je to naše skoro sousedka z Vimperka. Slyšela jsem je, zdravím je, udělalo mi obrovskou radost, že tady byli a mohli to vidět. Děkuju.“

ZOH Pchjongčchang 2018

10. února 2018 • 05:20

ZOH 2018, SOUHRN 2. dne: Vítková má první medaili, Sáblíková čtvrtá

Běh na lyžích na ZOH 2018

6. února 2018 • 09:07

Nová Neumannová veze do Koreje mašle, trenér Frühauf zůstal doma