Martinec je v Koreji ikonou: Uctívají autority, mladší nevynadá staršímu
Od roku 2005 působí s krátkou přestávkou v Koreji. Nejdřív jako hokejový útočník, později v roli trenéra nejslavnějšího klubu. Patrik Martinec nechybí ani v dějišti zimní olympiády, kde fandí českým sportovcům. „Učím Korejce milovat Ester,“ usmívá se bývalá hvězda Sparty v rozhovoru pro páteční Sport Magazín. Program hokejového play off na olympiádě 2018 »
Jako trenér jste pro místní ikona, že?
„To je pravda. Ale nemá to žádnou souvislost s popularitou. Jde o místní zvyky. Prostě učitel nebo trenér je pro ně kapacitou a autoritou. Nebo jakýkoliv nadřízený. Všichni ho berou, je vážený, uznávaný, uctívaný. Je to dané korejskou kulturou. I když je někdo o rok starší, ihned je braný jako starší bratr. Už k němu mají respekt, úctu. Chovají se jinak než ke stejně starému. A to opravdu stačí rok rozdílu. Nemluvě o tom, když je někdo starší o deset, dvacet let. Tam je úcta obrovská. Navíc, jak už jsem o tom mluvil, uctívají autority typu učitel, trenér, šéf v práci. Ten člověk rozhoduje, má i zodpovědnost. Ale oni jsou rádi, když se mohou nechat vést. To je to, co se v Česku už moc nenosí. Vytratilo se to. Třeba úcta k učitelům nebo obecně k autoritám. Korejci autority přirozeně uznávají.“
A co schopnost improvizace? Nechybí Korejcům?
„To už je problém. Nejde jenom o hokejisty. Společnost je celkově navyklá na to, že jedou v zavedených kolejích. Jsou zvyklí odmala něco plnit, protože mají nad sebou ty autority, které poslouchají. Pokud se něco změní, zničehonic, je to pro ně komplikace, nevědí, co mají dělat. A málokdo na sebe chce vzít zodpovědnost. Spíš zase čekají na pokyny. Volají svému šéfovi nebo někomu, koho uznávají. Nějakého mentora. Ptají se, co by měli udělat. Sami jsou trochu bezradní. Tohle je trochu stinná stránka i ve sportu.“
Když jim nevyjde něco podle šablony, najednou nevědí…
„Proto jsou mimořádně úspěšní v odvětvích, kde improvizace není až tak nutná. Proto třeba vládnou v ženském golfu. Baseballu. Short tracku. Prostě ve sportech, kde je to hlavně o drilu. Navíc s tím souvisí i to, jak uznávají starší. I v hokeji je to někdy problém – protože stačí, aby hráčovi bylo o rok víc, a hned se mu ti mladší snaží přihrávat. Pomalu už mu vykají. A mladší prostě nemůže vynadat tomu staršímu. Že by řekl: Proč jsi mi nenahrál? To neexistuje, protože k němu má úctu. Tohle Korejce v kolektivních sportech brzdí.“
Kompletní rozhovor najdete v tradiční páteční příloze deníku Sport
Z obsahu pátečního Sport Magazínu
Rozhovor: Patrik Martinec
Uniklo z facebooku: Ester Ledecká
Rozhovor: Jiří Pavlenka
Vysoká hra Zdeňka Haníka: o Martině Sáblíkové
