Bronz pro zesnulého tátu. Brutálně by fandil, vyznala se Samková
PŘÍMO Z PCHJONGČCHANGU | Emoce z vítězství se ve snowbordkrosařce Evě Samkové po bronzovém finiši olympijského závodu mísily s osobními pocity. Před necelým měsícem ztratila svého tatínka Romana. Dnes v korejském Pokwangu na olympiádě získala fantastickou medaili. „Taťka by stejně brutálně fandil a někde fandí zeshora,“ říká Samková.
Zdání může tak krásně klamat… Eva Samková možná vypadá jako dívka s veselou hlavou osvěženou větrem kolem uší, jako sebevědomá šampionka, která svým stylem kosí světovou špičku.
„Jo, jsem týpek, ale oni mají všichni pocit, že nemám problém a mám občas problém,“ řekla Samková jen pár minut po bronzovém dojezdu olympiády. „Taky si beru hodně věcí a jsem smutná, občas.“
Medailový závod na korejské olympiádě je pro Samkovou odměnou za to, že zvládla jedno z nejtěžších období v životě. 13. prosince si v kvalifikaci závodu Světového poháru ve Val Thorens přetrhala vazy v rameni, přišla o tři závody a musela se znovu dostávat do formy. V lednu pak při návratu vyhrála závod v tureckém Erzurumu jen pár dní poté, co jí zemřel otec.
„Od toho v prosinci, co jsem měla rameno, už to bylo celkově blbý. Včera mi nebylo hej, ale zase jsem si říkala, ty jo, hrozně mě to baví, je to super,“ říkala Samková. „Taťka by stejně brutálně fandil a někde fandí zeshora. Minule jsem koukala na jeho fotku, měl moji medaili ze Soči, byl ze všeho hrozně nadšenej. Bylo to lepší. Ale už mu je líp takhle…“
Samková navíc byla v jiné situaci než před čtyřmi lety v Soči, kde zvítězila jako mladý talent bez velkého tlaku. V současnosti je ale hlavní tváří svého sportu, který se v krušných podmínkách snaží v Česku o systematický rozvoj.
„Bylo to docela brutální. Všichni znáte náš sport a podmínky. Pro nás jsou tyhle věci otázka bytí a nebytí,“ říká reprezentační trenér Marek Jelínek. „Tlak Evka cítila obrovský z mnoha stran. Od rodiny, od všech lidí, kteří jí psali a věřili, že může zase lehce obhájit zlato, ale nevěděli, že za čtyři roky se ten snowboardcross tak vyvinul. Evka ho samozřejmě táhla dopředu, holky se snaží dělat stejný pohyby a věci jako Evka a mají lepší podmínky než my.“
Samková měla v Pokwangu za sebou povedené dva dny tréninků. Rozhodně byla před závodem v lepší situaci než před čtyřmi lety v Soči, kde v trénincích přelétávala skoky a opakovaně si vyhazovala ramena.
„Včera jsem byla nějaká smutná. Druhý trénink mi nešel nějak geniálně a chybělo tam něco navíc, to co jsem dávala dneska. Nevypadalo to, že chci vyhrát.,“ připustila Samková.
Jeden z trenérů Jakub Flejšar ve čtvrtek před závodem poznal, že něco není v pořádku a pokusil se Samkovou trochu probrat.
„Ona byla trochu smutná, protože jsem ji den předtím prudil jen proto, že jsem ji chtěl nakopnout,“ vysvětloval Flejšar. „Přišlo mi, že v těch tréninkách nejezdí úplně na max a je s tím spokojená. Myslel jsem, že to bude mít nějaký význam a ona si to vzala. Plus je to pár dnů potom, co jí umřel táta… A mně je to samotnýmu líto… Dobrá byla…“
