Ledecká: Přivítání v Česku? Asi jsem se proslavila! Myslí na letní olympiádu

Jak moc mění tyhle dvě medaile váš život?
„Já nevím, oni to asi všichni vnímají jinak než já. Furt mám jako skvělý každý závod. Tohle je fantastický tím, že to sledovala celá republika a asi jsem se tím dost proslavila, jak tak koukám.“

Vyrostla jste mimo systém českého sportu. Jak se na to teď díváte zpětně?
„Jsem trošku nomád tím, že se furt stěhuju a hlavně mám těch rodin hodně. Nemůžu říct, že by pro mě Česko nic neudělalo, prostě těch zemí, který mi pomáhaly, je strašně moc. Ani jsem neměla vlajku na stupínku. Jsem samozřejmě strašně hrdá na to, že tady můžu stát a že mám strašně moc fanoušků. Ale během mé kariéry mi pomáhali Švýcaři, Italové, Američani, Rakušáci, měla jsem trenéry z různých zemí. Takže to cítím tak, že tak trošku patřím všem. Ale hlavně teď samozřejmě České republice.“

Jak jste se cítila na pódiu?
„Snažila jsem se jenom zuby nehty nerozbrečet, protože ten make-up dal docela zabrat. Nedělala jsem ho já, ale právě abych nezničila něčí práci.“

Uměla jste si představit, jak to bude na Staroměstském náměstí vypadat?
„Vůbec. Myslela jsem si, že sem přijdu a tam někde u orloje se budou tak jako mrcasit nějaký turisti a já jim řeknu ahoj a půjdu zase domů.“

To, že jste pobláznila republiku, na vás nedoléhalo?
„Ne, byla jsem furt v cizině a do Česka jsem se vrátila až teď. Nesledovala jsem to. Tak nějak jsem se na tohle nedokázala připravit, myslela jsem, že to bude vypadat trošku jinak.“

Při Naganu vám byly necelé tři roky. Pamatujete si vůbec, jak se tady vítali hokejisté?
„Pamatuju si, že mě děda vzal na letiště a já jsem se mohla přivítat se všema hvězdama. To byl pro mě nezapomenutelný zážitek. Právě když jsem přijížděla na Staromák, tak jsem na to vzpomínala, protože jsem viděla i spoustu záběrů i teď když jsem byla starší a měla jsem z toho víc, než když mi byly tři roky. Takže to bylo hrozně hezký.  Říkala jsem si, jestli se někdo na mě, jako na jednu holku, přijde podívat, protože těch kluků tam bylo strašně moc a jsou to obrovský hvězdy. Takže jestli na mě bude někdo zvědavej. Ale naštěstí tady byla Martin ( Sáblíková ), takže to bylo dobrý.“

Jaký je to pocit, když jsou na vás lidi takto zvědaví? Ztrácíte soukromí?
„Já nevím, já si myslím dokážu soukromí docela dobře střežit a pořád žiju v bublině s tím svým týmem a hlavně jsem pořád v cizině. Je fakt, že spousta jiných zemí se taky už bude po mně otáčet na kopcích, ale pořád si ještě jezdím hlavně sama pro sebe.“

Jaký to byl pocit vylézt na pódium a vidět, že tady na vás čekají čtyři tisíce lidí?
„Já nevím, já jsem se třásla a snažila se nerozbrečet. Bylo to strašně nádherný. Musím poděkovat všem fanouškům a Praze, že tohle uspořádali a je to pro mě opravdu výjimečný okamžik, že jsem tady mohla být.“

Jaký je váš další program? Budete odpočívat?
„No teď dva dny budu mít volno, spíš se budu snažit přehodit na váš čas a pak poletím do Turecka na další závody a pak přeletím do Švýcarska, do Švédska, pak do Německa. Takže takhle.“

Na přivítání jste si nevzala lyžařské brýle, jakto?
„Protože jsem právě měla čas udělat si takovou přípravu a Lucka Janků mi udělala fantastický make-up, takže nebylo potřeba.“

Měla jste čas si trochu oddechnout?
„Vlastně ani ne. Přiletěli jsme, měla jsem teda super, že jsem mohla letět první třídou, takže jsem spala v letadle a mohla si odpočinout tam, takže to bylo super. Ale pak jsem přijela sem, hned letěla do sprchy a dát se dohromady, abych vypadala aspoň trochu k světu a nedělala ostudu. Takže toho času zatím moc nebylo.“

A co letní olympiáda?
(smích) „Tak já udělám, co bude v mých silách, a budu se snažit tam soutěžit nejmíň ve čtyřech sportech.“

Snowboarding na ZOH 2018

25. února 2018 • 18:54

Ester Ledecká na Staromáku. Fanoušci i v mrazu vítali českou hrdinku

Lukáš Tomek

26. února 2018 • 14:56

5 věcí, díky kterým je Ester Ledecká inspirací pro ostatní