Jak žijí Češi ve vesnici? Mají panelák s fólií. Korejci jim říkají sorry jako
PŘÍMO Z PCHJONGČCHANGU | Připomínají některá pražská paneláková sídliště. Některé vybavení bytu je zakryté, aby se nezničilo pro ty, kteří ho později koupí, když zaklepete na stěnu, zazní dutý zvuk, a je tu vše slyšet. „Tak snad jim to tu moc neponičíme,“ usmívá se biatlonista Michal Šlesingr nad ubytováním v olympijské vesnici v Pchjongčchangu, zatímco druhá část obývá níže položený Kangnung.
Když jim ve čtvrtek ráno vlétli na pokoj dopingoví komisaři, chtěli původně vzbudit jen Ondřeje Moravce, Adama Václavíka, Jaroslava Soukupa a Markétu Davidovou. Jenže i kdyby postupovali sebetišeji, na nohou v tu chvíli byli všichni biatlonisté.
„Ty pokoje jsou prostě tak udělané,“ krčil rameny Michal Šlesingr.
Vítejte v olympijské vesnici sportovců v Pchjongčchangu – místě, kde Češi obývají sedm pater jednoho z patnáctipatrových věžáků, takřka jako v pražské Troji. Mají je vyzdobené národními vlajkami. Stojí před ním jeden z maskotů – bílý tygr Soohorang. A byty, kde je přes papundeklové příčky slyšet i upadnutá lžička od čaje z vedlejšího pokoje. „Je vidět v apartmánu, že jsou udělané falešné příčky a byt bude koncipovaný jinak. Po olympiádě z toho budou třeba pěkný byty. Je dobrý, že to nezůstane opuštěný. Tak snad jim to tu nezničíme,“ culí se Šlesingr.
Neměli by. Pro jistotu i Korejci aplikovali prevenci… a tak je například kuchyňská linka potažená fóliemi s nápisem Nepoužívat, některá stropní světla stále chybí a i na chodbách je vidět, že stavbaři odešli teprve nedávno. Jen tady v horách je údajně prodáno už 95 procent bytů.
Pchjongčchang - mezi horami, chrámy a mořem. Vše o pořadatelském městě ZOH 2018 »
„Jde o ubytování ve stylu studentských kolejí, přesto efektivní,“ všiml si odborný server Business Insider. Jen v Pchjongčchangu je 3894 nájemníků, mezi nimi i 59 českých olympioniků obývajících sedm pater (další včetně Martiny Sáblíkové zase bydlí v níže položeném Kangnungu). „Je to ale fajn, že jsme všichni pohromadě. Sedmé patro je sice ok, ale měl by líp fungovat výtah,“ usmál se bobista Dominik Dvořák.
I samotný výtah je potažený ochrannou fólií, aby se nepoškodil, když se však za partou českých bobistů jelo, vystoupala kabina nejprve do devátého patra, pak sjela rovnou do podzemí. A až na třetí pokus se stisknutou sedmičkou vyjela, kam měla. Každý se pak na pokoji baví podle svého. Někdo si čte, jiný spí, sem tam se zapaří i na PlayStation.
Součástí společného zázemí ubytování (věžák obývají i Poláci nebo Turci) je posilovna či rotopedy… i zde je však hned v prvním patře jeden byt vyhrazený jako společenská místnost pro celou grupu. Vedle pokojů vybavených lékařskými zařízeními míjíte na zdi plakáty zlatých hokejistů z Nagana, zlatou Evu Samkovou, Martinu Sáblíkovou i zachycené biatlonové žně ze Soči.
Ve většině prostor je vyhřívaná podlaha, a to včetně té hlavní společenské místnosti s velkou televizí nebo miniaturním pingpongovým stolem. „Sorry jako,“ zazní i od korejských dobrovolníků, kteří zrovna sledují, jak si jeden z hráčů pomohl k vítěznému míči škrtnutím o síť. Všichni umí česky… v Česku totiž studovali.
Na dveřích a zdech je všude jasný nápis #czechteam si tyká, na zemi zase mlží zvlhčovač vzduchu. Protože tady se dovede střídat extrém s extrémem – venku minus dvacet, uvnitř klidně plus dvacet. „A když si nezapnete zvlhčovač, ráno smrkáte krev z vysušených sliznic,“ vysvětlil šéf výpravy Martin Doktor.
Dole u moře zatím svítilo slunce na památný den, v němž olympijská vesnice v Kangnungu vítala výpravu sousední KLDR. Skupinka českých sportovců z hor přijela jenom na rychlou návštěvu.
„My máme nahoře o deset stupňů míň!“ hlásil Michal Krčmář udiveně, ale na zimním sluníčku se spokojeně usmíval.
V přímořském Kangnungu je zatím až překvapivý klid. Je znát, že je zdejší vesnice méně zabydlená, což potrvá až do víkendu. Teprve pak se do svých ubikací začnou stěhovat hokejové hvězdy. „Moc nás tady není. První dva dny to tady vypadalo jako svěťák v rychlobruslení. Říkala jsem si, to snad není možné…“ usmívala se rychlobruslařka Karolína Erbanová. Včera se ve vesnici potkala s mluvícím robotem s designem postavy Soohoranga, bílého tygra a jednoho z maskotů her. „Tak jsme v Koreji… Dalo se očekávat, že se tady budou takové kousky dít,“ odtušila Erbanová. S blížícím se startem soutěží je ale i u moře víc plno. „Krasobruslaři, rychlobruslaři, short track. A pak přijedou hokejky. A ty to oživí, toho se nebojím. To je tak vždy…“ směje se Erbanová.
Český hokejový tým právě dlí v Soulu na přípravném kempu, v neděli odehraje přátelský zápas s Finy a v pondělí se přesunou do Kangnungu. Pokoje v domě číslo 802, kde Češi obývají prostory od druhého do devátého patra, jsou sice skromné, ale pohodlné.
„Prosté, jednoduché, příjemné,“ hodnotí krasobruslař Michal Češka. „Zrovna přišla uklízecí četa, naběhlo asi deset Korejců a jeli. Možná by udělali curlingový tým,“ dodal rozesmátý.
Češi obývají čtrnáct apartmá. V jednom z nich, s číslem 401, budou bydlet hokejisté Jan Kovář, Adam Polášek, Ondřej Vitásek, Dominik Kubalík a Patrik Bartošák. Všichni mají na posteli připravený baťůžek, pár suvenýrů nebo masážní váleček. A hlavně nástavec k posteli, pro jistotu, aby se všichni vešli. „Já mám výhřez na ploténce, ale matrace jsou tvrdé, je to dobré,“ ujišťuje krasobruslař Češka. Ode dneška to tedy oficiálně začne…
