Mám doživotní zákaz sportovat, prozradil Moravec. Lékařům lyže tajil

Ondřej Moravec si skáče na stupně vítězů pro stříbrnou medaili ze stíhačky
Ondřeje Moravce vynesla skvělá střelba ve stíhačce až na druhou příčku
Zleva stříbrný český biatlonista Ondřej Moravec, vítěz Martin Fourcade a bronzový Jean Guillaume Beatrix
Český biatlonista Ondřej Moravec doběhl ve stíhacím závodě mužů na skvělém druhém místě
Ondřej Moravec radostně skáče na stupně vítězů po své stříbrné stíhačce
Medailisté ze stíhačky. Zleva stříbrný Čech Ondřej Moravec, vítěz Martin Fourcade a bronzový Jean Guillaume Beatrix
Ondřej Moravec v euforii po zisku stříbrné medaile ve stíhačce
10
Fotogalerie
Ivo Pospíšil, iSport.cz
ZOH Soči 2014
Začít diskusi (0)

PŘIMO ZE SOČI | Vlastně neměl vůbec nikdy vrcholově závodit. Teď ale slaví stříbrnou medaili. Český biatlonista Ondřej Moravec vyjel ve stíhačce v Soči životní úspěch, vážná diagnóza mu však v mládí málem zkřížila plány, lékaři mu nedovolili sportovat. "Ale já to tajil, nikdy jsem jim nic neřekl," může se dnes už smát olympijský hrdina.

O téhle etapě svého života příliš nemluví. Nechce na to vzpomínat, nechce se na to ani nikdy vymlouvat. "Aby měl člověk nějakou berličku, a když se mu nebude dařit, se utěšoval: Člověče, buď rád, vždyť jsi málem skončil na vozíku, to ne." Jenže je to fakt. V dětství byl Ondřej Moravec skutečně invalidou, trpěl Perthesovou chorobou, která postihuje kyčelní kloub.

"Byl jsem tedy nějakou dobu v nemocnici, pak mě pustili domů, jenže už na mě zároveň nějak zapomněli. Ztratil jsem se jim v papírech," vypráví Moravec. Byl doma měsíc, ale jelikož maminka byla zdravotní sestra, přišlo jí to divné. Volala tedy do nemocnice a tam jí oznámili: "My jsme na vás zapomněli."

"Tak najednou bum a musel jsem na nová vyšetření. Jenže se mezitím na rentgenu ukázalo, že se to zlepšilo. Primář mi doporučil nějakou přírodní alternativní léčbu v léčebně. Když jsem odcházel, řekli mi: Budeš moct rekreačně jezdit na kole a plavat, ale víc nic," vzpomíná stříbrný medailista.

I tak to byl šok. Byl klukem, který rád lyžoval, nechtěl se toho vzdát. Rozhodl se tak zahrát na rebela. Když zjistil, že ho stále nic nebolí, začal tělo postupně rozcvičovat. "Mámě se to vůbec nelíbilo, ukrutně mi to zakazovala, ale když viděla, že do toho lyžáku furt chodím a nic se neděje, přestala s tím," říká Moravec. Hrozila se jen, když měl jít syn na kontroly.

"Ptali se mě, jestli chodím do posilovny a podobné otázky, ale já jim to nikdy neřekl. Tajil jsem to. Asi to později zjistili, ale na férovku jsem jim to neřekl," směje se dnes Moravec.

Smát se může dodnes. Po bolavém kloubu už patnáct let ani památky. "Jsem rád, že to tak dopadlo a nemám žádné zdravotní problémy. Kdybych se jim ale tehdy neztratil v papírech, nejsem tady," oddychl si.

A nebyla by tu ani jeho stříbrná medaile.

Začít diskuzi