Pavelec: USA? Třeba dojde na nájezdy. Vím, co dokáže Oshie…
Bratislavu si vybavuje dobře, Ondřej Pavelec ve čtvrtfinále šampionátu 2011 famózně vychytal Američany. Jistě, že šlo o zcela odlišný výběr než ten, co si do Soči přijel pro zlatou medaili. Ale jako další motivace by vzpomínka posloužit mohla. „Samozřejmě, že si ten zápas pamatuju,“ vykládal uřícený, ale spokojený gólman po postupu do čtvrtfinále Her.
Už vás Ondřeji napadlo, kdyby došlo na nájezdy, co by vás asi čekalo?
„Všichni jsme tu viděli, co dokáže Oshie. Uvidíme, co bude. Samozřejmě se na to budu chtít připravit, je možný že na nájezdy dojde. Třeba to bude plichta a potom se to v nich rozhodne…“
Kolik vám zbylo sil po Slovensku?
„Uvidíme. Je možný, že nám trošku budou chybět. Oni jsou odpočatí, vlítnou na nás. Na druhou stranu je dobrý, že jsme sehráli takhle vyrovnaný zápas. Možná jim bude chvíli trvat, než se dostanou do zápasu, ale to těžko říct. Já jsem hrozně štastnej, že jsme to se Slovákama zvládli, teď si to trochu užijeme, musíme se dobře vyspat, najíst a zítra máme Ameriku. Přijde nový den, začíná to všechno znova.“
Boj o čtvrtfinále ale byly nervy…
„Byly… Samozřejmě, že ten konec jsme si takhle nepředstavovali, ale takový je hokej. Někdy nastřílíš góly hned a čekáš, oni to otevřou, protože nemají co ztratit. My jsme potom druhou půlku nehráli to, co jsme chtěli a nechávali jim hrozně prostoru ve středním pásmu, kdy na nás jezdili do plných, a tam se to špatně chytá. V rychlosti hráčů, jako jsou Hossa nebo Bartovič, se střely těžko chytají. Ale vyhráli jsme, to je hlavní.“
Tak výtečný začátek jste si ani nepředstavovali, nebo ano?
„Představovali, bylo tu úplně přesně to, co jsme si představovali… (usmívá se) Já se přiznám, že jsem vůbec nevěděl, co čekat. Slováky jsem viděl proti Americe, kde dostali sedmičku, pak výborně odehráli zápas s Rusákama. Kluci zvládli začátek výborně. Předtím jsme říkali, že nám nejdou přesilovky, tak teď nám vyhráli zápas. Sice jsme potom nehráli, co jsme chtěli, ale takovej je zápas, někdy to nejde hrát výborně pořád. Kluci, kteří před tím nedali gól, tak ho dali v rozhodujícím zápase.“
Je to pro Krejčího, Hemského nebo Červenku velké povzbuzení?
„Jestli chceš tady něco vyhrát, tak musí všechny čtyři lajny šlapat. Bez gólů to nejde a my jsme je dneska dali, i když jsme jich zároveň dostali trošku víc, než jsme chtěli. Zápas jsme vyhráli a zvládli ho. Teď můžeme být spokojení, ale Amerika to bude úplně jiný. Oni budou odpočinutý, vlítnou na nás, a jestli jim dáme takhle místo ve středním pásmu, tak budeme mít velký problémy. Na to se musíme připravit.“
Jak na Američany? Zataženě, zezadu?
„Musíme něco vymyslet. Bez dobré defenzívy to nepůjde, ale na druhou stranu dobrou defenzivou je útok a my když jsme na puku a hrajeme, tak soupeř se do ničeho nedostává. Nesmíme být pasivní, nebát se hrát. Budeme chtít hrát přesně to, co jsme předváděli první třetinu se Slováky.“
Američané disponují vynikajícími jednotlivci, ale zároveň vyrovnanými útoky, rozhodnout může každý…
„Je to jeden z nejlepších týmů, co tady je. Všichni favorizují Rusáky, Kanadu, ale Amerika má výborný mladý hráče, jsou na tom skvěle technicky. Bude záležet na každém hráči, doufejme, že vyhrajeme.“
