Druhé místo na domácím kanále v Troji má vodní slalomář Jiří Prskavec předplacené. Vloni na mistrovství světa ho předjel jen reprezentační kolega Vavřinec Hradilek, v sobotu při závodě Světového poháru kategorii K1 vyhrál Němec Hannes Aigner. „Doufám, že se mi tady v Troji podaří už někdy i vyhrát,“ říká Prskavec.
Divoký start finálové jízdy a dvě trestné sekundy v druhé bráně pokazily vítězný sen Jiřího Prskavce v Troji. Dvojnásobný evropský šampion a vicemistr světa byl ale spokojený i druhým místem, v sezoně Světového poháru se na stupně vítězů dostal poprvé.
Co se stalo v začátku závodu?
„Před jízdou jsem byl pěkně nervozní. Mně nervozita většinou pomůže, ale od startu do první brány jsem si najel trošku hůř. Říkal jsem si, že to nechám klouzat a do jedničky mi to jelo přímo na levou tyč. Kopnul jsem to trošku dolů, do dvojky se mi jelo hodně těsně. Tak jsem to musel trošičku strhnout doprava a asi jsem se dotkl.“
Jak to změnilo vaši taktiku?
„Nevěděl jsem, že mám šťoucha. Já jsem si myslel, že jsem ten čas jel čistě. Ale věděl jsem, že už není čas to jistit a musím to jet ještě víc na risk než normálně, což se mi celkem dařilo. Pak jsem přijel k hlavní tribuně, diváci byli jako vždycky úžasní, hnali mě do cíle.“
Věřil jste i po problematickém startu, že budete na stupních vítězů?
„Já jsem věděl, že hodně fouká, a že na tu placku by to mohlo vyjít. Doufal jsem, že tam se mnou bude Vítek Přindiš. A že někdo pojede rychle, se dalo celkem čekat. Furt jsem to tam drtil a s druhým místem je obrovská spokojenost. Ale doufám, že se mi tady v Troji podaří už někdy i vyhrát.“
Nemáte pocit, že je vám tady druhé místo souzené?
„Ale ne, prostě vítěz musí jet nejlíp a mně se to tady zatím nikdy nepovedlo. Na mistrovství světa jsem byl za svou jízdu hrozně rád, ale vím, že vždycky se dá jet líp. Dneska tam těch chyb bylo dost. Takhle tvrdě jsem nejel už dlouho a nebylo to vůbec lehké, ale diváci mě opravdu hnali do cíle. Takhle dokážu jet jen v Praze.“
Jak se vám líbila trať, kterou stavil váš otec Jiří Prskavec starší?
„Zase se mi to povedlo, snad se mi bude dařit na jeho tratích i dál. Ale aby stavěl na mistrovství světa, to snad ani nechci. Zase bych byl druhej…“
Ve finále jste byl po Američanovi Michalu Smolenovi druhý nejmladší…
„Hlavně bych řekl, že nejmenší. (smích) Když nejezdí Vávra, tak jsem bezkonkurenčně nejmenší a když jezdí, tak jsem sice druhej nejmenší, ale zase výrazně nejslabší…“
Neplánujete trochu posilovat?
(smích) „Nemusím…“
Nebudete to potřebovat ani pro rvačku o jediné místo na olympiádě v Riu de Janeiro proti Přindišovi a Hradilkovi?
(smích) „Ne, to vůbec. Já si myslím, že jsme kamarádi, a že se všichni podporujeme. Rio je dva roky, kdo ví, co bude.
Třeba se pak budete mlátit pádlem…
„Jasně… Já ale musím zesílit, jinak budu jenom dostávat.“ (smích)
Muži:
C1:
1. Martikán (SR) 93,56 (2 trest. sekundy),
2. Florence (Brit.) 95,43 (2),
3. Savšek (Slovin.) 95,59 (6),
...5. Gebas 96,73 (4), v semifinále 13. Mašek 99,65 (4), 32. Rohan (všichni ČR) 107,21 (8).
K1:
1. Aigner (Něm.) 87,16 (0),
2. Prskavec (ČR) 90,35 (2),
3. Smolen (USA) 92,06 (4),
...8. Přindiš 142,47 (52), v semifinále 11. Vondra 92,37 (2), 29. Tunka (všichni ČR) 139,63 (50).
Ženy:
C1:
1. Lawrence (Austr.) 117,19 (2),
2. Hošková (ČR) 124,47 (2),
3. Cchen Nan-čchin (Čína) 128,30 (6),
...v semifinále 11. Jančová 137,83 (4), 17. Satková (obě ČR) 213,41 (56).