PŘÍMO Z LIPTOVSKÉHO MIKULÁŠE | Od začátku nominačního kolotoče o olympijské hry v Riu de Janeiro byli ve hře tři bojovníci v kajaku: Jiří Prskavec, Vavřinec Hradilek a Vít Přindiš. Největší šance měl díky bonusovým bodům za titul mistra světa Prskavec. Před sobotním semifinále na mistrovství Evropy byla situace ale jiná. Prskavec s Přindišem se mohli na OH dostat, pokud by kterýkoliv z nich byl na ME nejlepší z Čechů. Stříbrný z minulé olympiády Hradilek ale neměl situaci zcela ve svých rukou. Potřeboval pomoc svého parťáka Přindiše. „Vávra“ by totiž jel do Ria, když by pořadí Čechů bylo následující: 1. Hradilek, 2. Přindiš, 3. Prskavec. Ovšem Přindišovi semifinálová jízda moc nevyšla a z Čechů skončil poslední. Tím bylo jasné, že na Oh jede Prskavec.
Jaké pocity se vám chvíli po semifinále honily hlavou?
„Mrzí mě, že jsem to zkazil i Vávrovi, který se do finále dostal. Ale už je bez šance. Je to pro mě nepříjemná situace.“
Takže jste zklamaný ze závodu na ME?
„Myslím, že jsem předvedl to nejlepší, co jsem za zimu natrénoval. Za to se nestydím. Bohužel, nedal jsem v žádné závodní jízdě letos víc než jeden šťouch a teď jsem dal tři mikrošťouchy. Ten první to bylo OK, to jsem prostě chytil špičkou při nájezdu. A zase vím, že ta protivoda byla rychlá, tak jsem si říkal: To je v pohodě. Další nájezd do protivody jsem ale šťouchl jako žáček, trapná chyba. A ten spodek nevím. Najednou cítím, jak mi ta branka lehce otírá helmu, vůbec jsem nepochopil, co to bylo za šťouch.“
Jak jste prožíval chvíle po svém dojetí, kdy jste čekal, jak pojedou ostatní závodníci, zda se dostanete do finále?
„Sledoval jsem ostatní a myslel, že to nevyjde. Ale jak tam lidi různě skákali dopředu dozadu, byl jsem pořád před posledníma dvěma v docela dobré pozici. To jedenácté místo a ještě docela těsně, je prostě nejhorší, jak to mohlo dopadnout.“
Mrzí vás to tím víc, že jste měl bez šťouchů nejrychlejší čas?
„Já jsem spokojený s tou jízdou, nahoře jsem vyrazil docela piánko, jelo se mi dobře. Dole jsem nevytuhnul, jízda odsýpala, jel jsem, co jsem chtěl. Akorát se do toho připletly tři brány, co to pokazily.“
V pátek jste vyprávěl, jak se strašně těšíte…
„No právě. Já byl od pátku hodně nervózní, motalo se mi to v hlavě. Ale jakmile jsem si sedl na vodu, víceméně to ze mě spadlo a cítil jsem se dobře v lodi, řekl jsem si: Teď si pojedeš přesně to, co chceš, na nic nemysli. A tak jsem i jel. Byla to dobrá jízda, s tou na tu mezinárodní scénu patřím. Ale holt ty šťouchy byly proti mně. Mrzí mě, že nemůžu do Ria, ale teď mě víc mrzí, že jsem to překazil Vávrovi, že už o to nemůže bojovat.“
