Talent Gemov: trénuje se Seemanovou a recituje Cimrmana, kérky jako umění
PŘÍMO Z KAZANĚ | Velký závod je velkou šancí a mladý plavec Ondřej Gemov (22) se jí chytil. První den ME v krátkém bazénu v ruské Kazani napálil své přelomové představení, které ho vyneslo až do finále kraulařské čtyřstovky. Osobním rekordem se přiblížil rekordmanu Janu Mickovi, s nímž nově trénuje. A jde dál po cestě s budoucností. Pomáhá mu v ní i neobvyklá audiovizuální paměť, díky které je schopen odrecitovat celý seminář divadla Járy Cimrmana. Říká se mu Gejda.
Ondřej Gemov se díval na svoje mezičasy napsané v papírovém bloku a údivem doslova vykulil oči. „Cože? OK, rozjel jsem to asi trošku rychleji...“
Do rána se v potemnělé luxusní hale Palác vodních sportů rozléhal signální pískot trenérky Petry Škábové, když Gemov v bazénu pálil svou rozplavbou na 400 metrů kraul. Na stovce si vzal první místo a držel si ho přes půlku závodu. Obrannou taktiku nechal doma, své tělo prověřil tempem, jaké ještě nepoznalo. Jako by neměl problém s bolestí, která většinou tak těžce dotírá, když jde člověk přes vlastní hranici.
„To si myslí spousta lidí,“ usmíval se Gemov. „Ten problém mám, ale nedávám to většinou najevo, i když si myslím, že to zvládám lépe než ostatní členové týmu. Je to tím, že je to Evropa. Když plavu a bolí to, tak si říkám: Ty vole, nemáš se na co šetřit, to je Evropa, to prostě nesmíš!“
A s odvážným srdcem si jde pro štěstí. Včera se ho drželo. V rozplavbě před cílem vytuhl jen tolik, aby si výkonem 3:42,61 minuty o víc než sekundu zlepšil osobní rekord. Dostal se na místo k finále, které se k němu přikulilo, když se toho svého postupující Němec Wellbrock vzdal.
„Já se vyplavával. A když jsem doplaval těch 1200 metrů, tak jsem i tak kráčel k našemu stanovišti. A pak trenér Vlček na mě tak koukal a hezky se culil. Tak jsem si říkal: Ondřeji, pozor. A on, že jsme ve finále. Tak jsem si to střihnul ještě jednou,“ líčil Gemov.
A i do finále šel naplno. Na stovce byl první, na stopadesátce ještě druhý.
„Když to rozjedu pomalu, už se do toho pak nedostanu. Je to úplně první finále v kariéře, nikdy jsem nic takového nezažil. Nešetřil jsem to, nechal jsem tam všechno,“ vysvětloval Gemov.
Ve finále nakonec doplaval osmý, když nechal ve vodě oproti rozplavbě třináct setin. Ranním výkonem se ale na necelou sekundu přiblížil národnímu rekordu 3:41,67, který už šest let drží český král dlouhých tratí Jan Micka. Od podzimu zvládají dřinu spolu, protože se Micka po nevydařené olympijské sezoně přidal do rozjeté skupiny trenérky Petry Škábové, jejíž hvězdou je evropská šampionka a olympijská finalistka Barbora Seemanová.
„Já jsem nevěděl, co si od toho mám slibovat. Když jsme spolu trénovali na soustředění, moc mi to nevyhovovalo. Každopádně jsme si sedli i jako lidi. Určitě mi to pomohlo. Na dlouhé krauly jsem se měl s kým tahat, to bylo fajn,“ hodnotí Gemov.
V soudržné skupině na Strahově z Gemova roste silná osobnost nové generace. Žije v motivovaném prostředí partičky, která má od trenérky Škábové zakázané slovo limit, vyžaduje se tu nadšení a zápal do práce.
„S ním, kam člověk jde, je sranda,“ směje se Barbora Seemanová. „Vždycky nás podpoří, když se nám nechce. Fakt začal makat třeba dva roky zpátky, kdy přišel na Strahov. Začal tomu dávat maximum a snad se mu to konečně začíná vyplácet.“
V týmu mu nikdo neřekne jinak než Gejda. Tahle přezdívka se ho drží už desetiletí, i když za jejím zrodem stojí náhodný moment.
„Bylo mi dvanáct, můj spoluplavec Radek Vaník přišel do šatny, já mu řekl zdar a on odpověděl: Haha, strejda Gejda! A to bylo všechno. Od té doby se to chytlo,“ směje se Gemov.
Kromě schopnosti rvát se s bolestí a veselé nátury má ale i další super schopnost. Své vysoce nadstandardní audiovizuální paměti využívá ke studiu jazyků, pamatuje si doslova texty oblíbených písniček, je schopen dokonce recitovat povídky Šimka a Grossmanna nebo celý seminář divadla Járy Cimrmana.
„Mám dobrou audio paměť, a když něco poslouchám, baví mě to a jedu to pořád dokola, tak si to zapamatuju. Nejen co říkají, ale i jakým tónem. Takže ať je to Cimrman, Šimek a Grossmann, nebo ruský rap, je to jedno,“ usmívá se Gemov. „Mám i dvě korejské písničky. Nevím, co tam zpívají, ale slova si pamatuju, když někde najdu fonetický přepis.“
Uznává české rappery Ektora nebo Yzomandiase, včetně jejich stylu oblékání. Z mikiny od své oblíbené značky dokonce udělal část svého nejoblíbenějšího z tetování, které zdobí jeho tělo. Má jich už sedm. „Tetování se mi strašně líbí, když je udělané dobře, je to samo o sobě umělecké dílo,“ líčí Gemov.
Kromě něho se včera v Kazani ukázala ve finále i Kristýna Horská. Ve finále dlouhé polohovky se blýskla sedmým místem (4:36,31). „Oproti dopoledne to vůbec nebolelo, ale bolelo to. Ráno to bylo fakt peklo…“ vyprávěla Horská. „Rozjezd, co jsem měla ráno, byl ten správný, akorát mi vzal asi moc sil. Hlavní disciplíny mě teprve čekají a můj hlavní cíl byl dostat se do finále, což se povedlo.“
