Martin Hašek
22. září 2022 • 14:53

Věčná béčka? Vraštil a Šimánek jdou na domácím MS po medaili

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
PRVNÍ DOJEM: Debakl s Bayernem nebyl jen o kvalitě. Nemá cenu ptát se, co Slavia
Jako v kleci proti Vémolovi, hodnotí Kopic pětku od Bayernu. V kabině jsme se tomu zasmáli
VŠECHNA VIDEA ZDE

RAČICE (nit) – Nevěřícně se kolem sebe dívají podobně jako Ester Ledecká v cíli svého zlatého Super-G. Miroslav Vraštil a Jiří Šimánek většinu kariéry na lehkovážném dvojskifu strávili v druhém sledu finále B. Na MS v Račicích ale jezdí v životní formě, suverénně vyhráli i semifinále a v sobotu je čeká závod jejich kariér. Ve finále mají reálnou šanci zabojovat o medaili.



Čtyři roky čeká české veslování na medaili z mistrovství světa. Prázdno po odchodu Ondřeje Synka můžou na šampionátu v Račicích ukončit hrdinové, od kterých by se takové kousky ještě nedávno nečekaly.

„Nemám moc slov, co bych k tomu pověděl. My jsme vždy byli spíše na pomezí béčka a áčka, strašně moc jsme se snažili do áčka dostat a dost často nám to uteklo o fous nebo jsme na to prostě neměli. Teprve loni se nám začalo dařit,“ hodnotil Vraštil. „Letos do sebe i po nějakých nesnázích skládačka zapadla.“

Atmosféra v Račicích se zatím rozpaluje úměrně s vývojem počasí, které včera břehy poprvé od startu soutěží trochu ohřálo. Ale teď už bude horko. V pátek jsou na programu první finále a v sobotu před půl třetí přijde hlavní český hit. Vraštil s Šimánkem pojedou o medaili.

„Jako favorit se furt necítím,“ říká Šimánek. „Jsou tady Italové, Irové, největší špičky v našem sportu. Italové mají tolik světových medailí, že finále může být úplně jiné. Mohou skvěle začít a jet tak celý závod. A my si nečuchneme. Irové jsou posledních pár let nedosažitelní. Ale může to klapnout. Třetí místo je, myslím, otevřené.“

Vraštil s Šimánkem jezdí tzv. lehkovážné disciplíny, u vody se jim říká „lehkáči“. Kromě klasické dřiny u vesel si musí ještě hlídat závodní váhu pod sedmdesáti kily, což znamená věčné hladovění. Zatím byli na elitních závodech pravidelně odměňováni špičkovými umístěními ve finále B. Vloni na olympiádě ale poprvé prolomili nejlepší šestku a skončili senzačně čtvrtí.

Letos jim sezonu zkomplikovalo několik viróz, fit nebyli například na červencovém finále Světového poháru v Lucernu. I letos se ale výkonnostně posunuli a sedlo jim závěrečné soustředění v Chorvatsku, kde se v tréninku tahali s těžkovážnými hvězdami bratry Sinkovičovými.

„Už tam jsme si sebevědomí zvedli. Oni jsou tady taky jednoznační a my jsme s nimi jezdili dobré tréninky. Nebyli jsme sparing do počtu, ale často jsme udávali v tréninku tempo,“ líčí Vraštil. „Po rozjížďce jsme se jen ujistili, že jsme na tom opravdu dobře. Máme k tomu ještě jednu disciplínu, váhu, a to není jednoduché. Ale jsme tady, jsme hubení a cítíme se super i po váze. To jsou ty věci, které psychiku, sebevědomí ovlivňují nejvíce.“

V Račicích zatím létají. V rozjížďce si to na férovku rozdali s Iry Fintanem McCarthym a Paulem O´Donovanem, kteří disciplíně v posledních letech nepřemožitelně vládnou. A už dvakrát porazili italskou posádku, která na loňské olympiádě brala bronz. Ve hře o medaili by ještě měli být Švýcaři.

„Mají hodně nabito. Doufám, že jim to vydrží, a jak se říká, se z toho nepo a pojedou o medaili. Věřím v to,“ usmívá se sportovní ředitel svazu Ondřej Synek. „Myslím, že v sobotu bude úplně narváno. Lístky už nejdou sehnat. Doufám, že i vyjde počasí. Mělo by.“

Finále A uniklo dvojce bez kormidelníka Radce Novotníkové a Pavlíně Flamíkové. Velkou část semifinálové jízdy se držely na postupové třetí příčce, pak je ale předjely jejich osudové soupeřky z Chorvatska.

„Dneska to bohužel nestačilo. Na příštím mistrovství světa budeme potřebovat být do jedenáctého místa, abychom se kvalifikovaly na olympijské hry. Účast ve finále je nadějným krokem, že by to mohlo dopadnout dobře,“ řekla Flamíková.

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud