PŘÍMO Z OBERHOFU | Vytrvalostní závod žen na 15 kilometrů byl z českého pohledu na mistrovství světa v Německu jedním z těch, kam mířily zraky českých fanoušků. A nejen jejich. Také komentátoři na místě a grafika na velkoplošné obrazovce si všímali české jedničky Markéty Davidové. Ta totiž na této distanci obhajovala titul z posledního MS v Pokljuce 2021. Běžecká forma, jakou by si Češka přála, se ale ani během dvou volných dnů nedostavila, a tak Davidová brala desáté místo.
Co k tomuto výsledku říct?
„Spokojená samozřejmě nejsem. Ale asi nejsem v ideální formě běžecky a myslím, že to mě trochu sráží i psychicky na střelbě. Holt to tady na žádný extra super výsledek nebude.“
Dá se tedy říct, že už když přijíždíte na střelnici, víte, že to na trati není dobré, tak se pak nedokážete tolik soustředit na střelbu?
„Snažím se, spíš mám zas v hlavě trochu bordel a tak, no...“
Je slyšet, že máte načaté hlasivky. Projevilo se to i na výkonu?
„Necítím na sobě, že bych měla být nemocná. Ale samozřejmě mě to nebaví, když mě bolí mluvit. Takže ideální to rozhodně taky není.“
Stává se vám to?
„Občas to mívám z roušky, když nosím hodně respirátor. Měla jsem to v Ridnaun, pak se to zlepšilo a od úterý je to ještě horší, než to bylo. Těžko říct. Dělám vše pro to, aby se to zlepšilo, nic moc ale nepomáhalo. Výkon to ale asi neovlivnilo.“
Kam šly netrefené rány?
„Na první ležku jsem měla zareagovat. Tam jsem myslela, že to bude nějaký cvak doleva a ta jedna rána utekla doprava, takže by cvak byl asi vhodný. I když stejně nevím, jestli by ta rána spadla. Jinak upřímně moc nevím.“
Měnily se tady podmínky, na první položce přišel větrný poryv, to bylo asi náročné, že?
„Asi si chtělo cvaknout, já si pak cvakla na druhou položku, ale stejně mi tam jedna rána utekla. Snažila jsem se to trochu hlídat, ale úplně to nevyšlo.“
Ve vytrvalostním závodu se chybovalo dost, takže to nebyl lehký závod?
„Určitě ne, hlavně na trati to nebylo lehké, tak možná to trochu ovlivňuje střelnici. Ale možná kdyby se člověk cítil líp, i ty tři by byly docela v pohodě. Ale tím, že na trati dostávám velkou nálož, tak si tři chyby dovolit nemůžu.“
Do závodu jste vyjížděla se zlatým číslem, což značilo, že obhajujete titul? Mělo to na vás nějaký vliv?
„Myslím, že s tím jsem se docela vypořádala. Řekla jsem si, že je úplně jedno, co mám na sobě. Ale mrzí mě to. Stejně jako vy jsem sem jela s ambicemi na trochu vyšší místa. Mrzí mě, že i když ve sprintu dám dvě nuly, tak tady nejsem běžecky v optimální formě a tím pádem jsem tu šanci nevyužila líp.“
Ve čtvrtek se jede smíšená štafeta dvojic. Pojedete?
„To úplně nezáleží na mně, musíme to trochu prodiskutovat. Uvidíme, jak se cítí i Terka (Voborníková), i když si myslím, že jí to tady docela chutná. Taky trochu čekám, co se stane s mým hlasem, ráno jsem nemluvila vůbec, není to ideální.“
Měla byste chuť ji jet?
„Mám ráda výzvy, ale nevím, jestli tohle není zbytečně velké sousto.“
Kdybyste si mohla vybrat mezi smíšenou štafetou dvojic nebo štafetou žen, co by to bylo?
„Já si vybírat nemůžu, tak nad tím nepřemýšlím.“
