Když závodila, byla hodně vidět. Kaisa Mäkäräinenová vynikala nejen výsledy, ale také zářícími blonďatými vlasy. Finská hvězda, která má doma dva velké křišťálové glóby, teď oslňuje televizní diváky ve své zemi postřehy při komentování biatlonových přenosů. Jako na před pár dny skončeném mistrovství světa v Novém Městě na Moravě. V rozhovoru pro deník Sport a MfDnes prozradila, co vedle komentování dělá a vyjádřila se také k situaci Markéty Davidové.
Působí sice velmi skromně, ale jakmile se objeví v tiskovém středisku, všimne si jí každý. Kaisa Mäkäräinenová si momentálně sice neužívá medailové úspěchy svých biatlonových následovníků, přesto ji komentování hodně baví. „Je hrozně fajn být zase na stadionu. Mám informace z první ruky a potkávám spoustu přátel, bývalých kolegů,“ pochvaluje si práci, kterou dělá od minulého roku. Mimo to má ale řadu dalších aktivit a stále běhá na lyžích.
Kdy jste byla naposledy v Novém Městě na Moravě?
„Byla jsem tu naposledy v roce 2020, takže už je to čtyři roky. Co si pamatuji nejvíc je to, že tady jsou vždy náročné podmínky. Ale myslím, že na tomto šampionátu to nebylo tak těžké na střelnici, protože tady nebyl takový vítr. Většinou tady však byly náročné podmínky na trati, jako třeba letos: mokrý sníh, ne tak rychlý a také jarní počasí. Ale taky si pamatuji skvělou atmosféru, která tu vždy byla.“
V roce 2016 se ale jel Světový pohár před Vánoci, tehdy byly lepší podmínky, krásný sníh.
„Ano, to si pamatuju. Párkrát, když jsme bydleli v nedaleké vesnici, jsme z hotelu na stadion jeli i na lyžích. Nebylo to vždycky takové jako teď, ale většinou to byla celkem výzva.“
Jak si užíváte návrat k biatlonu po konci kariéry v roce 2020?
„Je to skvělé. Vrátila jsem se loni na mistrovství světa v Oberhofu. Je hrozně fajn být na stadionu. Komentovala jsem i Světový pohár z Helsinek. Teď je to ale jiné. Předtím jsem byla ve studiu a nyní jsem přímo tady na stadionu, a musím říct, že tohle se mi líbí mnohem víc. Máte víc informací, které můžete sdělit televizním divákům a taky je fajn potkat spoustu přátel, bývalých kolegů. Tady je podle mě nejlepší atmosféra z biatlonových stadionů.“
Nastasia Kuzminová se vrátila zpět k závodění. Nemáte také takové myšlenky?
„Ne, ne, to by nebylo nic pro mě. Stále ráda sportuji, jezdím občas na menší závody. Ale úplně se na to nesoustředím, je to spíš pro zábavu.“
Vyhráváte?
„Záleží na tom, kdo se účastní. Moc netrénuju, ale mám ráda výzvy, kde se můžu porovnávat s někým, kdo je třeba i lepší. Třeba loni jsem vůbec nejela ani biatlonové závody, soutěžila jsem pouze v běhu na lyžích, i na delší tratě. Teď o Velikonocích budeme mít biatlonový šampionát Finska v Kontiolahti, což je můj domácí stadion, bydlím tam. Možná se zúčastním, uvidím. Ale asi bych nejdřív měla trochu potrénovat střelbu.“ (směje se)
Komentujete pro finskou televizi celou sezonu?
„Jsme dva komentátoři, takže se střídáme. V prosinci jsem dělala dva SP, v lednu taky, teď jsem tady a v březnu mě čeká finále.“
Na Instagramu máte uvedeno, že hledáte nový životní cíl. Co by to mohlo být?
„Ten text tam mám asi čtyři roky, ještě jsem ho nezměnila. (rozesměje se) Ale teď dělám spoustu věcí ve sportu, třeba marketing na vlastních sociálních sítích a taky s nějakými firmami. Někdy si říkám, že by bylo fajn mít jenom jednu práci, na kterou bych se mohla soustředit, jako třeba když jsem byla jen sportovkyně. Ale teď to mám takhle, zase si dost užívám, že můžu dělat hodně věcí. A taky to mám vše ve svých rukou, můžu říkat ano, nebo ne, takže pořád mám aspoň trochu kontrolu nad svým časem.“
Studovala jste pedagogiku, učitelkou být nechcete?
„Ne. Já jsem školu ani nedodělala, odchodila jsem jen půlku studia. A bylo to v roce 2009, takže už je to 15 let.“
Co děláte, když není biatlonová sezona?
„V létě dělám tréninkové kempy pro hobby sportovci, pro dospělé, učím je na kolečkových lyžích. Ve Finsku máme spoustu amatérských sportovců, kteří chtějí zlepšit své dovednosti na lyžích, takže mi to zabírá spoustu času v letním období. Mám schůzky s firmami, věnuju se marketingu na sociálních sítích. Minulý rok jsem trénovala Venlu Lehtonenovou (finskou biatlonistku), ale tento rok je zpátky v národním A týmu, takže ji teď trénuje hlavní kouč. Ale nevím, co budu dělat tohle léto. Mám jednu práci v dubnu, ale pak nevím. Taky jsem v IBU technické komisi, kde reprezentuji sportovce, máme jeden meeting v květnu a druhý v říjnu, takže to mě taky udržuje v kontaktu s biatlonem, když není zrovna závodní sezona.“
Cítíte se jako komentátorka komfortně, chtěla byste to dělat i do budoucna?
„Ano, nějaký čas bych určitě chtěla. Je to fajn, ale zároveň dost složité. Biatlon je dost intenzivní sport, celou dobu se musíte soustředit. Musíte přemýšlet o tom, jak dlouho můžete mluvit a najednou někdo střílí a vy musíte přestat. Není to nic jednoduchého. Je to výzva, a to mám ráda, můžu se zlepšovat. Poprvé jsem komentovala minulý rok, předtím jsem byla jen expertka před závodem a po něm, ale nekomentovala jsem. Tohle je můj druhý rok komentátorky.“
Potkáváte se s Tiril Eckhoffovou, Laurou Dahlmeierovou a dalšími bývalými kolegyněmi, které nyní komentují biatlon?
„Ano a je to příjemné. Je to jediná možnost, jak se teď můžeme potkat, takže je fajn, že máme aspoň tuto možnost.“
Prohodíte mezi sebou nějaké vtípky?
„Všichni si stěžujeme, v jak špatné formě jsme, protože na lyžích je tu to fakt těžké.“
Kdo jsou v současné době vaši oblíbení závodníci?
„Jsem ohromena francouzskými ženami, co během pár let zvládly. Byla jsem s nimi na tréninkovém kempu, takže je trošku znám, Braisazovou-Bouchetovou a Simonovou. Moc hezky se na ně při závodech dívá.“
Co říkáte na Markétu Davidovou, u které je to takové nahoru, dolů?
„Není jednoduché se každý rok zlepšovat. Konkurence je velká, je tam hodně skvělých lyžařek, které jsou zároveň rychlé ve střelbě, jako třeba Julia Simonová. Být jediná star v týmu může být dost mentálně náročné. Já to také znám, takže se umím dost dobře vcítit do její situace.“
Jaká to je situace?
„Když jste mladí, trénujete, jdete krok za krokem a je mnohem jednodušší se zlepšovat. Když jste starší, jde to hůř. Já jsem cítila, že čím starší jsem byla, tím víc jsem musela trénovat, abych si jen udržela stejnou výkonnost. Pak už se mi o nějakém zlepšování mohlo jen zdát. Ale Markéta ještě není tak stará, je jí 27 let. Já jsem končila v 37.“
KAISA MÄKÄRÄINENOVÁ |
|
Narozena: 11. ledna 1983 (41 let) Národnost: Finsko Výška: 171 cm Debut v SP: 2005 Konec kariéry: 2020 Bilance na MS (individuální): 1-1-4 Počet výher v SP: 27 individuálních Počet pódií v SP: 85 Malé křišťálové glóby: sprint (2013/14), stíhací závod (2010/11, 2013/14, 2014/15), vytrvalostní závod (2014/(15), hromadný závod (2017/18) Velký křišťálový glóbus: 3 (2010/11, 2013/14, 2017/18) |
