Po organizační stránce nemohl být spokojenější. 101 351 fanoušků za čtyři dny, to nikde jinde na světě na biatlon nedorazí. „A kluci jim v masáku dali největší poděkování. Pro závoďáky je to moc důležité, že viděli, že to má smysl. Snad se odrazíme k lepším zítřkům,“ přiznal po SP v Novém Městě na Moravě šéf svazu Jiří Hamza. Ví však, že je stále dost co zlepšovat.
Jak jste vnímal diváky, kteří v sobotu fandili, ač se Češi nacházeli i za první třicítkou?
„Mají můj obrovský obdiv. V sobotu jsme o tom dlouho s Ondrou Rybářem mluvili, že jsme na dobré cestě. Nejde samozřejmě nevidět, že nám to nešlo a nemohli jsme se kdovíjak plácat po ramenou. Nicméně si myslím, že se přes svátky z těch zdravotních problémů vylížeme.“
V čem to bylo, že první dva závody českými biatlonistům tak nevyšly?
„Nevím, je to biatlon. Spousta mančaftů prochází podobnými problémy. Němci, kdyby neměli Lauru, tak jsou ve stejné situaci. Máme nový systém, ale malinko jsme i podcenili v tom trimestru lékařské zabezpečení. To jsme třeba v sobotu řešili. Kromě normálních problémů ještě dostali průjem… chyby se prostě dělají. Musíme se z toho poučit, ale to je vývoj. Po olympiádě to bývá složité, vsadili jsme na nový systém, musí se to zaběhnout, ale nepanikařil bych. Naštěstí nejsme fotbal, ani si nemůžeme dovolit nikoho odvolávat, na to nemáme prachy (směje se). Ba ne, to žertuju. Trenéři musí zkrátka dostat prostor, aby se to projevilo. Vloni jsme taky seděli zoufalí po prvním trimestru, že to klukům nejezdilo, pak přijeli kluci do Oberhofu a jezdili jak z partesu. Věřím, že něco podobného může nastat i teď. Jednou jste dole, jednou nahoře.“
A to podcenění, o kterém jste mluvil?
„Nečekali jsme, že se to na nás po zdravotní stránce povalí tímto stylem, pak se na to musí operativně reagovat. Nejsme finančně tak silní, abychom mohli mít doktora na těch štacích k dispozici každý den. Dvakrát nám tam skočila nějaká viróza a hned se to projeví… Nevím, jestli jsem řekl správně, že podcenili, zkrátka nám to po té lékařské stránce nefungovalo.“
Jaký je tedy nápad jak to zlepšit?
„Zamýšlíme se nad tím a určitě v tomhle chceme něco do budoucna změnit. Budeme muset investovat peníze do toho, abychom měli doktory k dispozici online.“
Co říct k Veronice Vítkové, která se vedle zdravotních potiží trápí i výkonnostně?
„Nechci o tom moc spekulovat. Samozřejmě sportovci stárnou, to tělo je opotřebovanější, ale myslím, že Verča bude na konci sezony jezdit dobře. Teď ji to prostě nejede. Je vidět, že ji to neodjíždí, že se na lyžích neodrazí, ale potřebuje, abychom byli trpěliví. Samozřejmě, že sportovci jako Gábina se narodí jednou za dvacet let, ale já tomu mančaftu věřím a myslím, že máme i pozitivní signály. Kuba Štvrtecký, Makula, i když teď nestřílí, myslím, že perspektiva je v nich dobrá. Uvidíme, věřím, že za dva měsíce budeme mluvit jinak.“
Bude se na stávající trápení reagovat i během vánočních svátků intenzivnějšími tréninky jako v minulosti?
„Myslím, že se s tím popereme. Ten model by ale mohl být dost podobný. Kluci si to budou určitě rozebírat mezi sebou, ale první věc je, že se musíme dát zdravotně dohromady. Těch problémů je teď nakupených hodně, z toho to musí celé vyjít. Každý týden je to však jinak. Jeden týden vyhrávají Švýcaři, druhý Italové… když vidím, jak celý ten italský mančaft lítá a střílí, je to obdivuhodné. Teď prostě nejsme nahoře a jak nás třeba všichni před čtyřmi lety obdivovali, tak přesně takhle teď obdivují Švédy. Musíme se k tomu postavit.“
Kam se dá posunout SP v Novém Městě na Moravě? Přesáhli jste sto tisíc diváků za čtyři dny...
„Samozřejmě budeme do areálu dál investovat, ale musíme si hlavně udržet diváky. Je to neopakovatelné pro všechny a takovou atmosféru nezažíváte každý den. Je třeba si toho považovat, protože ti lidé dokážou přijít a fandit, když náš závodník dojíždí i padesátý nebo šedesátý, což jinde na světě není. Za to jim patří obrovský dík. A nejvíc chci poděkovat lidem, kteří závody organizovali. Tohle je totiž už kolos, musíme poskládat 65 milionů, ale někdo to musí i fyzicky odpracovat. Všechno to bobtná, takže to nemůžeme vše furt posouvat. Ekonomika roste pět let a pak řachne o 5 procent. Určitě se díváme kolem sebe, co je potřeba zlepšit, nespíme na vavřínech, ale areál má nějaké možnosti a my nějaké možnosti, ve kterých se musíme pohybovat. V tomhle jsme asi na hraně našich možností. Neumím si představit, že bychom sehnali víc peněz, nevím, kde bychom to brali. To, že sem jdou lidi, je pro nás důležitý faktor v rozpočtu.“
Víte tedy už, jak rozpočet dopadne?
„Nikdy jsme nebyli v minusu, tak nebudeme ani tentokrát. Nějakou korunu vyděláme – nějaký milion, ale jsou to peníze, které se stejně musí nechat odložené, aby ti lidi mohli normálně fungovat a chodit do práce. Abychom měli na výplaty a další provoz. Je to spíš provozní kapitál než zisk, ale tak to bylo vždy. Co můžeme, to vrážíme do areálu, protože areál, byť se to nezdá, stárne. Furt se musí něco opravovat a každá oprava, to není řád tisíců, ale milionů. Není vůbec sranda to udržet v běhu.“
Budete chtít v budoucnu znovu pořádat mistrovství světa?
„No jasně, chceme MS 2024 nebo 2025 a věřím, že ho dostaneme. Když máme tak skvělé fanoušky, byla by škoda ho nemít. Musíme se ale teď chytnout výsledkově, abychom ten boom udrželi.“
Nejlepší recept jsou na to však výsledky…
„Ano, řešili jsme ovšem i negativní zprávy kolem velkého biatlonu. Teď nemyslím českého, ale světového… všechny ty dopingové kauzy a ty skandály, které pořád dokola řešíme, tak biatlonu nepomáhají. Měli jsme u večeře dlouhou debatu s Pichlerem a Greissem, že vypadáme v uvozovkách jako cyklistika, ale ono to tak nefunguje. Už fakt musíme zakončit všechny ty aféry, protože biatlon strašně poškozují. Není z toho jiná cesta, než to nějak rozumně uzavřít a jít dál. Mám strach, abychom si tak nepoškozovali image a aby se to neprojevilo i u našich lidí v Česku, protože tisíckrát opakovaná věc ty lidi potom zlomí.“
