Hrdinka Soukalová je doma: Na vítězství bych si neměla zvykat
VIDEO | Pohádka její životní sezony právě skončila, ale biatlonistka Gabriela Soukalová se těší na normální věci. Přemýšlí, že v úterý večer svému příteli uvaří večeři a ve středu už zase vyrazí na trénink. Vzpomínky na cílovou rovinku v Chanty Mansijsku, kde o víkendu vyhrála tři závody Světového poháru, se jí ale budou pořád vracet.
Biatlonová hvězda se ze zmrzlé Sibiře vrátila včera večer. V Chanty Mansijsku proběhla ještě velká oslava, zapíjel se konec velmi úspěšné sezony.
Jak na ten víkend budete vzpomínat?
„Čím víc se blížím domů, tím víc mi dochází, že je to realita. Bylo to nepopsatelný a skvělý. To je sen každého sportovce si takhle počkat na všechny v cíli, až dojedou… Já si pořád říkám, že to musí být nějaký renonc.“ (smích)
Jak si zvykáte na to, že pořád vyhráváte?
„Já si myslím, že člověk by si na to neměl moc zvykat. Je to hodně ošemetná věc. Hlavně v takovém sportu, jaký děláme my. Dva týdny předtím v Oslu jsem byla pětatřicátá. Jednou jste nahoře, jednou dole. O to víc si toho vážím, že jsem dokázala udržet takovou stabilitu v závěru.“
Jaký okamžik se vám z tohohle víkendu bude vracet?
„Asi nejvíc se mi přehrávala v hlavě ta cílová rovinka, kdy už jsem nemusela nikam spěchat. Už jsem si jenom užívala, že dojíždím první, právě ten moment, kdy člověk protne cílovou pásku.“
Jak reagovaly soupeřky?
„Spíš mě tak poplácávaly, byly moc příjemné.“
Jak jste ten skvělý závěr oslavila?
„Ani se neptejte… Všichni jsme to oslavili za celou sezonu. Bylo to trošku delší. Doufám, že jsme to nepřetáhli. Bylo příjemné se s přáteli sejít dohromady a užít si společný večer. Pili jsme šampáňo. Pak tam proběhlo nějaké víno s kolou…“
Jaká se hrála hudba?
„Na přeskáčku, ale víceméně takové diskotékové hity. Ale po rautu, který jsme měli přichystaný přímo pro nás v prostorách divadla, kde bylo závěrečné vyhlášení, jsme se přemístili do místního klubu.“
Zpívala jste?
„Ne! Oni mě volali, ale já jsem na to nereagovala.“
Na co se těšíte domů?
„Na odpočinek, na klid a taky už trošku na trénink. Na odpočinek mám ještě úterý, já bych to déle bez tréninku stejně nevydržela.“
Co jste si z Ruska přivezla?
„Dostávala jsem dárky z publika nebo od lidí, kteří mě potkali na ulici. Dostala jsem magnetku s Leningradem, květiny od lidí, kteří mě potkali, když jsem šla po cestě z tratí na hotel. Plyšáky…“
A jak se vám líbí mamut, které pořadatelé rozdávali za vítězství?
„Jsou strašně roztomilí.“
Nevadí vám, jako Michalu Šlesingrovi, že jsou vyrobené z kůže zlaté lišky?
„Já vím, je to smutné. Moje ségra má ale tři děti, takže já mám pro ně výborné dárky. Aspoň se nebudou prát, který je čí.“
Výš přítel vám prý po tréninku vaří, co vám na oslavu připraví?
„Nevím, jestli mi uvaří. My se uvidíme v úterý k večeru. Možná to vaření převezmu já, když budu mít volno. My se teď střídáme.“
