Šťastný Moravec po druhém místě: Lepší závod to dnes být nemohl
Česká biatlonová euforie nemá ve švédském Östersundu kdy vyvanout. Po středečním bronzu Michala Šlesingra ve vytrvalostním závodu přidal v sobotu Ondřej Moravec druhé místo ve sprintu. Trojnásobný olympijský medailista rychle nechal za sebou myšlenku na smolné úvodní závody sezony.
Nejdřív to byl neposedný náboj v příliš velké rukavici, poté zase pád ve sjezdu. Své kritické dny na začátek zimy ale Ondřej Moravec ve sprintu Světového poháru v Östersundu zahnal parádním běžeckým výkonem a dvěma jistými nulami na střelnici.
Je to po smůle v předchozích závodech velká úleva?
„Dneska konečně se mi nic nestalo. Všechno běželo, jak mělo. Jsem strašně rád, že jsem byl schopný si potvrdit, že můžu být na pódiu a zajet takové super umístění. Dneska ten závod lepší už být nemohl.“
Ovlivnily vás před startem předchozí nepříjemné události?
„Ty dva závody předtím se mně určitě nevydařily z hlediska nějakého štěstí, možná i umu, když jsem spadnul na lyžích. Nebylo to pro mě zrovna jednoduchý. Určitě mě to částečně ovlivnilo. Dnes jsem šel na start s tím, že si sjezdy pohlídám, což se mně povedlo. Trápit se tím by byl nesmysl. Člověk se musí soustředit na to, co je. Co bylo předtím, musí hodit za hlavu a extrémně na to nemyslet. Nějaká přemíra opatrnosti někdy taky končí pádem.“
Dvě nuly na střelnici byly zřejmě klíčové, že?
„Já vždycky říkám, že pokud člověk dá dvě nuly, jede svoje maximum. Na střelnici jsem si to dnes trošku pohlídal, čas byl delší, než bych chtěl. Doufám, že v dalších závodech budu schopen střílet rychleji. Dnes se vyplatilo si střelbu pohlídat.“
Běžecky jste zase patřil do první desítky…
„Ten závod se mi povedl po všech stránkách, cítil jsem se na lyžích výborně. Před startem jsem si říkal, že to není úplně ono, nemohl jsem se dostat do tempa. Ale při závodě to bylo super. Myslím, že jsem to rozjel tak, jak by se sprint měl rozjíždět. Není na co čekat. Neříkám jet úplně na max, ale rezerv tam nemůže být moc. Pak už člověk jenom čeká, jak to vydrží. Poslední kole jsem objel s Björndalenem. Věděl jsem, že neztrácím a jedeme dobře.“
Dařilo se i čtvrtému Michalu Šlesingrovi, co říkáte na to, že v průběžném pořadí Světového poháru jsou teď dva Češi do třetího místa?
„Tohle asi historie nepamatuje. Přišli jsme na to, že v roce 2000 Zdeněk Vítek vyhrál první závod a jel ve žlutém. Dnes od toho byl Boušek (Michal Šlesingr) pár bodů. Pro nás to je nějaký impuls. Znamená to, že na tom jsme dobře, že můžeme být úplně v klidu. Rozhodně se na to kouká pěkně. Myslím, že lidi od nás čekali ledasco, očekávání byla vysoká. Já se snažil to mírnit, člověk nechce být pod velkým tlakem. Ale po druhém závodě jsme druhý a třetí v celkovém pořadí. Myslím, že to moc lidí nečekalo.“
Oba máte také výtečnou pozici do nedělního stíhacího závodu, jak se s ní dá naložit?
„Martin Fourcade je tam trošku odskočený, je to celé jedno trestné kolo, což mu dává velkou výhodu. Dnes na tom byl nejlíp na trati. Neříkám, že závod nejde vyhrát, určitě jde. Je tam spousta lidí, kteří o to budou bojovat, včetně mě. Po první střelbě se to hodně srovná. Pak už to bude takový větší vláček. Ve stíhačce si člověk může plánovat, co chce. V závodě se to přelívá, vyvíjí se to. Důležité bude se maximálně se koncentrovat na střelbu.“
