Šlesingr spadl, zlomil hůlku, ale pak jel o bednu. Chtělo to ještě kopec
V prvním kole upadl, ztratil hůlku, přesto v závěru bojoval o stupně vítězů. „Chtělo to ještě jeden kopec navíc,“ litoval český biatlonista Michal Šlesingr, který navzdory třem střeleckým chybám ztrácel v nedělním závodě s hromadným startem na třetí příčku jen sedm sekund. I tak ale bylo jeho páté místo třetím nejlepším výsledkem v sezoně.
Převládá tedy spokojenost?
„Určitě jsem spokojený, ten výkon byl poměrně slušný. Střelba za tři celkově taky nebyla špatná. Škoda, že se mi to nepodařilo pohlídat na té poslední stojce, ale ty podmínky nebyly zrovna ideální. Nechtělo se mi tam moc prostávat, to by stejně nebyla záruka, že bych trefil líp. Měl jsem dvě trestná kola, ale nijak dozadu mě to neposunulo.“
Už v prvním kole jste se však musel vyrovnávat s následky pádu. Co se tam stalo?
„Tam v tom místě to je dost časté. Jeli jsme v balíku a nejprve spadl Beatrix, pak se mu nestačil vyhnout ani Lesser a já mu narazil přímo do lyží a ještě zlomil hůlku. Celkem mě to rozhodilo a trvalo mi, než jsem se srovnal. Ztratil jsem kontakt se špičkou a nemohl se zbytek kola běžecky chytnout. Tím, že se mi ale povedlo dát nulu v té ležce, tak jsem se vrátil a ten balík chytil.“
A nebýt dvou chyb při poslední položce, mohl jste být i na stupních vítězů. Jak moc ale byl problematický ten vítr?
„Byl, ale měli jsme ho tam všichni. Třeba Šipulin střílel za jedno, takže se to dalo ustát víc. Škoda té poslední rány, že jsem si nedal pozor, ale rozhodnutí bylo neztrácet čas zbytečným postáváním. Třeba Fourcade sice dal nulu, ale také tam další takřka dvě kola prostál, takže byla otázka, co je v tu chvíli výhodnější.“
V závěrečném sprintu jste ovšem porazil i vyhlášeného rychlíka, Lotyše Rastorgujevse. Cítíte se tedy běžecky ve formě?
„Přijde mi, že se necítím dobře ani špatně, prostě normoš. U toho Rastorgujevse mi v posledním kole nejprve přišlo, že mi ujíždí, tak jsem ho chtěl co nejvíc držet a svést se s ním, abych nedal šanci dalším za mnou. Pak jsem ale ucítil, že bych to mohl napálit, jelikož mu asi docházet. Zbylo mi víc sil, takže jsem mu v tom finiši odskočil.“
A od placky vás dělilo jen sedm sekund.
„Právě, taky mi přišlo, že jsme je všechny v tom posledním kole sjížděli. Když jsem to viděl, říkal jsem si, že by to chtělo ještě jeden kopec.“
