Stupně vítězů v Oberhofu jí začaly vykat a říkat „vážená slečno“. Luxusní sérii triumfů ve štafetě a sprintu završila Veronika Vítková nedělním stříbrem v závodě s hromadným startem. „Byl to můj nejlepší prodloužený víkend v kariéře,“ smála se česká biatlonistka, která po páté bedně v sezoně poskočila už na páté místo v SP. Kdysi velký talent vyrostl v hvězdu světového formátu.
Ve středu triumf ve štafetě, v pátek ve sprintu a teď druhá v „masáku“. Je to váš víkend snů?
„Ano, dá se říct, že je to můj nejlepší prodloužený víkend v kariéře. A jedno z nejlepších období vůbec. Tohle jsem ještě v životě nezažila. Dvě výhry, jednou druhá… super. Prostě nejlepší.“
A kdybyste ještě nechybovala při poslední ráně, mohl to být úplně zlatý hattrick že?
„Takhle to neberu. I kdybych dala nulu, vyvíjelo by se to úplně jinak, ale asi bych o to první místo musela stejně bojovat. Kdo ví, jak by to dopadlo. Darja (Domračevová) s Kaisou (Mäkäräinenovou) byly běžecky jinde než všichni ostatní. Vlastně jsem nedala první a poslední ránu. To je zajímavé.“
Trenér Zdeněk Vítek říkal, že od zásahu při poslední ráně chyběly jen dva centimetry…
„To jsem neřešila. Jen jsem se poohlédla a viděla, že Darja jde se mnou také na jedno trestné, a když Janka Gereková dala nulu, nečekala jsem, že bych ji mohla dojet. Nějak jsem se už smiřovala s třetím místem, ale pak jsme se před ní ještě dostaly.“
Domračevová už ale byla běžecky jinde, že?
„Vůbec jsem se jí běžecky nechytla. Ono to bylo vidět v prvním kole, kdy za to Kaisa s Darjou vzaly, já jsem se ze začátku snažila jet s nimi, ale potom jsem říkala, že když s nimi pojedu, tak to bude můj konec v závodě. Proto jsem radši lehce zvolnila.“
Nicméně jste jediná, která ani jednou nechyběla v Oberhofu na pódiu. Co jste si v cíli říkaly?
„My jsme se o tom moc nebavily. Tam spíše vládne taková radost, že je každý šťastný, jak zrovna dopadl. Ani v týmu tu svou pozici moc nevnímám. Snažíme se navzájem podporovat a máme radost z každého výsledku a jsme rádi, že se nám daří.“
Navíc jsou s tím ale spojené další věci jako tiskovka, doping a tak. Neomrzí se to?
„Ano, je to dost náročné, ale tohle jsou zkrátka povinnosti a věci, které se po stupních vítězů musí absolvovat. Navíc vám to i rychle uteče, každý se ptá na to samé a dá se to zvládnout. Když se nejde na doping, a mě zrovna teď nevylosovali, tak to příliš dlouhé není. Já to tak beru, a ten čas ten výklus či regeneraci si musím najít jindy. Za ty úspěchy to stojí.“
Kde Veronika Vítková vidí příčiny svého zlepšení a co říká na pozdní příchod Gabriely Soukalové na start čtěte v pondělním deníku Sport!
