Tohle nejsou výsledky, nad kterými by zaplesal. 42. místo ve sprintu, 39. místo ve stíhačce. A ve čtvrtek dokonce až sedmdesátý ve vytrvalostním závodě v Oslu. Co se děje s Ondřejem Moravcem? „Je to jen v mé hlavě, asi si na sebe vytvářím zbytečný tlak,“ vysvětluje český biatlonista po sérii selhání a věří, že ji protrhne v sobotu ve sprintu. Už kvůli tomu, že MS se kvapem blíží…
0+1+2+3, to jsou hezké počty, ale vám ve čtvrtek při vytrvalostním závodě jistě na střelnici radost neudělaly že? Kvůli nim jste skončil až sedmdesátý…
„Já jsem to už po závodě řešil s Rybizem (Ondřejem Rybářem. Psal jsem si s ním, protože ty potíže se střelbou už nějakou dobu trvají. Přemýšleli jsme, čím by to mohlo být a asi na sebe si zbytečně vytvářím nějaký tlak. Ani v Novém Městě se to úplně nepovedlo. Nejsem stroj, do té doby jsem měl snad všechny závody dobré a řekl bych, že nebyl žádný pokažený, ale teď je to už třetí závod. Jsem pod tlakem, který nevytváří nikdo jiný, než já sám.“
Jak to?
„I moje manželka Veronika se mě po závodě ptala, jestli jsem v pohodě a nad čím přemýšlím. Vidí do toho dost a zná mě, jenže já ji řekl, že vůbec nad ničím. Kdybych měl problém doma nebo v týmu, tak jo, ale ono nic. V tomhle můžu říct, že v tom to není. Fakt hlavu mám čistou, kromě toho, že člověk myslí na to, že to nejde a chtěl by to změnit. A to je ten důvod, proč to nejde.“
Těsně po závodě jste si ale stěžoval na koncentraci. Vždyť vás zradila i silná střelba ve stoje.
„Ty chyby na druhém léžáku byly asi trochu polohou. A ten stoják…to jsem byl trochu překvapený. Trojku ve stoje jsem nedal hodně dlouho. Tam už to bylo, že jsem ten závod nezvládl hlavou. Taky jsem trochu věděl, že už mám tři chyby a nějak se to všechno blbě sešlo, že z toho bylo tohle. Snad je vše zlé pro něco dobré a po třech závodech, které se nepovedly, to bude teď lepší. Po běžecké stránce to totiž ještě šlo. Tady je to případ jen té střelby, která se řešit dá a je otázka jak rychle se z toho dokážu dostat.“
Takový Martin Fourcade jednou dokáže dát za klidně čtyři a podruhé vyhrát. Je to inspirace?
„Ano, on si v tomhle věří a umí si získat zpátky sebedůvěru. Je vidět, že i takový závodník jako on, ty výpadky má. Bohužel to pole je tak vyrovnané, že pokud člověk není ve stoprocentní fyzické a psychické kondici, tak nemůže závodit na předních příčkách. Je jen na mě, jak se s tím vypořádám a kdybych věděl jak na to, tak jsem to udělal před třemi závody už. Věřím si, že se to zlomí a budu tam, kde jsem zpátky.“
Jaké rady se k vám tedy dostaly? Od manželky či šéftrenéra?
„Abych se tím hlavně neužíral, nekalkuloval s nějakými body do světového poháru, a neřešil první desítku a tak. Prostě do toho jít s čistou hlavou. Po takovém závodě mám výhodu, že si můžu říct, že nemám co ztratit, protože horší už to být nemůže. To je asi jediný recept, který na to je. Když se vám něco daří dlouhodobě a pak přijde takový zlom, tak to není snadné se vrátit zpátky. Záleží to na víc okolnostech. Ten tlak si na sebe vytvářím sám, jinak problém není.
Plánujete tedy třeba něco i změnit ve střelbě, kde se vám nyní nedařilo?
„Něco by se asi nabízelo, ale teď už mě čekají před přípravou jen dva závody, proto nic měnit nebudu. Navíc tu není ani Rybiz, takže pak mám kdyžtak čtrnáct dní něco vymyslet. Myslím ale, že v technice střelby zakopaný pes není. Je to hlavně v té hlavě, a když něco změním ve střelbě, tak mi to nepomůže. Rozhoduje hlava, která teď nefunguje, jak by měla. Nic proto měnit nebudu.“
Jak na to tedy zapomenout? Na Veroniku Vítkovou funguje hudba, na Michala Krčmáře zase klid. Co máte vy na rozptýlení?
„No, playstation tady nemáme, to je škoda, to bych si zahrál. Možná si pustím nějaký film, ale asi se pořádně vyspím. Odpočinout si a odreagovat. Tady to není moc co dělat, je tu i hnusná mlha, že se nedá ani někam projít. Výhledy jsou tu neskutečné, ale teď není vidět ani padesát metrů.“
A sobotní sprint a nedělní štafety budou asi pro vás nutný střelecký restart pro MS že?
„Rozhodně. Teď už nemám co ztratit, jak jsem řekl, horší už to být nemůže a jiný cíl už není. Vždycky jdete do závodu s tím, že chcete zajet to nejlepší, ale pro mě bude potřeba najít i pohodu.“
