Mistryně světa Vítková: Oslavy si necháváme na konec sezony
PŘÍMO Z FINSKA | Ptali se ji ze zahraničních televizí, rozhlasů i novin... a Veronika Vítková všem trpělivě odpovídala. „Je to těžké, protože stále trochu bojuju s angličtinou. Jde to už líp, protože jsem se na ní snažila zapracovat, ale stále to ještě není ono,“ vyprávěla čerstvá mistryně světa. Ve smíšené štafetě sice čtyřikrát dobíjela, ale přesto ji dokázala předat na prvním místě.
Jak vám to zní, že jste vedle stříbrné olympijské medailistky už i mistryně světa?
„Zatím nám to asi ještě tak nedochází. Uvidíme na předávání medailí. Zní to ale pěkně. Emotivně je to hodně silné, ale dojde nám to, až nám pověsí medaile na krk.“
Bude těžké teď nepodlehnout předčasnému slavení?
„Ono těch pěkných výsledků už letos bylo strašně moc, co se ale oslav týče, my si to fakt necháváme na konec sezony. Když ale vidím ty úspěchy, není to úplně špatné. Dá se na to zvyknout.“
Je pro vás tahle zlatá z MS více než stříbrná z olympiády?
„To asi ne. Stále řadím stříbrnou olympijskou výš a potom tuhle.“
Jak jste nicméně prožívala ten závěr mimo trať?
„Já jsem přišla jsem do prostoru startu a cíle, když Ondra přijel na ležku, do té doby jsem se byla převléci a vyklusat. No a s Gabčou jsme se tam zpočátku trochu klepaly. Říkala jsem ji, že je mi z toho špatně a ona na mě: A to jsi tady jen chvíli. Ale věřili jsme mu, že to dokáže a bylo vidět i na trati, že je na tom Ondra běžecky dobře.“
Je tahle medaile i určitým uklidněním do dalších individuálních závodů, kde se k vám bude vzhlížet?
„Dá se to tak říct. Na jednu stranu si už teď můžeme říct, že medaili domů vezeme a může to pro nás být uklidnění.“
