Před lety na něj biatlon tak trochu zbyl. Televizní komentátor Jiří Rejman si se sportem, do kterého se v posledních letech Češi zamilovali, prožil celou cestu, během níž se stal někdejší otloukánek národní zábavou. V posledních sezonách překračoval dosah biatlonových přenosů České televize čtyřmilionovou hranici. A Rejman věří, že fanoušky bude show bavit dál. I když se reprezentanti zatím rozjíždějí ztuha.
S českými biatlonisty letí v raketě přímo do vesmíru. Jiří Rejman má na starost televizní hit, který ve sledovanosti poráží i nejatraktivnější přenosy z fotbalu nebo hokeje. „Průměr biatlonu je pořád výš než hokejové nebo fotbalové nároďáky,“ říká Rejman.
Co vám naznačil úvodní víkend Světového poháru v Östersundu?
„Vypadá to, že horečka trvá, že se to přenáší.“
A vydrží to, i když chybí Gabriela
Koukalová
a ani ostatním se zatím příliš nedaří?
„Myslím, že jo. Všichni říkají, že ten sport je kouzelný v tom, že se začalo dařit Čechům. Jistě, mají na tom podíl. Ale podle mě je mnohem klíčovější, jak dokázal biatlon na počátku tisíciletí propojit grafiku s obrazem. Divák má pořád přehled o všem, co se děje. V grafice to má potvrzené, může si přenos pouštět i s vypnutým zvukem.“
| Průměrná sledovanost biatlonu v ČT |
| do průměrů jsou započítány MS i olympiáda Podle ročníků 2016/17 - 610 000 2015/16 - 482 000 2014/15 - 410 000 2013/14 - 175 000 |
Jak toho biatlon docílil?
„Nejdůležitější je, že grafika funguje ve spojení s obrazem. Biatlon poskytl veřejnosti počítačový systém, který mají trenéři na stadionu. Pořád se něco děje, člověk si není do poslední chvíle jistý, kdo vyhraje. Je to tak sledovaný produkt, že věřím, že český fanoušek u toho zůstane, i kdyby se českým barvám přestalo dařit. I když za pět, za deset let nebudeme mít
Šlesingra
,
Moravce
, budeme mít jiné Čechy. Nebo si lidé víc zamilují Martina Fourcada. Fanoušci se dokážou ztotožnit i se sportovci z jiných zemí.“
V českých zemích byla kdysi podobná mánie třeba kolem skoků na lyžích nebo cyklokrosu, dají se tyhle fenomény nějak porovnat?
„My v televizi víme, že divák je svým způsobem konzervativní, nerad se mění. V sobotu se jel Světový pohár v cyklokrosu a ten přenos měl jenom o šestnáct tisíc lidí menší sledovanost než fotbal Ostrava - Karviná. Divák má rád sporty, kde se Čechům dařilo. Cyklokros dodneška jede, stejně jako skoky na lyžích a krasobruslení. To jsou stálice televizního sportu. Myslím, že to biatlonu taky zůstane. Všichni čekají, že se to jednou zlomí a přijde útlum. Nemůžeme si nalhávat, že to pořád bude kvést. Ale když už biatlon půjde dolů, tak velmi pozvolně. Raketový sestup nebude.“
Vašemu kolegovi Robertu Zárubovi se povedlo v Česku nastavit hokejovou televizní kulturu, jak daleko jste teď ve vašem biatlonovém projektu?
„Jelikož jsem u toho od roku 2003, taky jsem s biatlonem leccos prožil. Spadl jsem do toho po hlavě. Chtěl jsem hlásit zprávy, ale tehdy mi to nařídili za Jirku Lípu. Říkal jsem, že moje parketa jsou míčové sporty. Komentovat někoho, kdo je deset minut v záběru, pro mě byla noční můra. Ale musel jsem to dělat, o ten sport nikdo nestál. První roky jsem se soužil, trápil jsem fanoušky svou neznalostí. Zpětně mi je jich líto. A pořád k tomu mám obrovskou pokoru.“
| Sledovanost podle obsazení |
Ženské - 668 000 Mužské - 559 000 Smíšené - 581 000 Sledovanost podle typu závodu Hromadný start - 846 000 Stíhací závod - 678 000 Štafeta - 666 000 Vytrvalostní závod - 495 000 Sprint - 486 000 |
Jak jste se srovnával s kritickými reakcemi?
„Člověk se s tím musí naučit fungovat. Já říkám, že u nás v republice je každý u obrazovky buď trenér, nebo komentátor. Lidi často nevidí, co tady musíte sledovat. Dřív jsem si myslel, že o biatlonistech musím vědět všechno, jak se jmenuje jejich pes, jestli mají modré trenky. Teď vím, že moje práce je komentování. Máme s biatlonovým mančaftem zdravou hranici. Vyhovíme si, ale nevstupujeme do jejich prostoru. A oni nás zase nechtějí mít úplně pod kontrolou.“
Jak se za ta léta změnily v televizi podmínky pro práci?
„Teď zažívám skoro sen každého komentátora. Šéf přijde a řekne: Udělejte to tak, jak uznáte za vhodné. My jsme záviděli především hokejistům, že co si Robert nadiktoval, to měl. Teď se pro nás možnosti otevřely. Už na mistrovství světa jsme měli reportéra v mixzóně a bude to tak i na olympiádě. Je to další posun. Všude s námi jezdí štáb. Máme reportéra přímo na místě, takže můžeme mít vlastní informace před závodem i po něm. Mělo by to tak až na výjimky jet celou sezonu. Trošku jsme zjednodušili grafiku, míříme i na ne úplně standardní sportovní diváky.“
Kdo se vlastně na biatlon nejvíc dívá?
„Biatlon je fenomén. Koukají se ženské nad pětačtyřicet let, chlapi nad šedesát. Snažíme se vyjít divákům vstříc. Pořád je co zlepšovat. Na mistrovství světa bychom potřebovali tři kamery navíc, abychom měli v záběru Jislovou, až pojede na střelnici. Němci a Norové, jakmile jim přijíždí závodník na mezičas, překryjí mezinárodní signál svojí kamerou. To ještě nemáme. Ale všichni jsme v televizi šéfíkům vděční, že popustili měšec. Máme svůj vlastní pořad a můžeme si ho vyskládat, jak uznáme za vhodné.“
Které závody jsou nejpopulárnější?
„Ženské závody jsou samozřejmě sledovanější díky tomu, že tam byla Gábina a víc českých úspěchů. Sprinty jsou sledované méně, protože bývají ve všední dny. V sobotu a v neděli jsou štafety, masáky, stíhačky. O víkendu bývá samozřejmě diváků víc a hlavně štafety jsou sledovanější.“
