Premium
15. prosince 2022 • 15:10

Po stopách boomu! Začal před 10 lety a jak to bylo se Soukalovou?

Vstoupit do diskuse
0
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Byl to bod nula, v němž začala hořet euforie neuvěřitelného příběhu biatlonového boomu v Česku. Je to právě deset let, co český tým přijel do slovinské Pokljuky, kde často trénoval, a proto se tam závodníci cítili jako doma. Následovaly tři dny, co změnily historii. Na stupních vítězů poprvé stáli Ondřej Moravec i Gabriela Soukalová, která už tehdy měla v sobě něco neuchopitelného, ingredience pravé budoucí superstar. Po víkendu, kde zcela nečekaně dojela na podium v pátek, v sobotu i v neděli, už se jí stávala. „Pamatuju si první chvíli, kdy mě někdo zastavil na ulici. Bylo to nepochopitelný,“ vzpomíná sama.



Čeští fanoušci tu dobu pořád mají v srdcích. Tu slavnou éru, v níž Gabriela Soukalová , Ondřej Moravec , Veronika Vítková či Michal Šlesingr připoutali národ k obrazovkám, jak se to kdysi dařilo cyklokrosařům nebo skokanům na lyžích. Než přišli, biatlon byl dlouho na okraji pozornosti všeobecného publika. Závodníkům se kvůli malorážce na zádech občas z legrace přezdívalo myslivci. Šlo o malý sport ve stínu.

V prosinci 2012 už však byla připravená opona velkého divadla. Nová generace měla za sebou první medailové úspěchy. Zima začala dobře, ve smíšené štafetě v Östersundu byla česká sestava třetí. Čekalo se ale na velkou ránu, která bouchla tenkrát v Pokljuce.

Pro Moravce znamenala stříbrný průlom po souboji se slavným Martinem Fourcadem. A Soukalovou jste si rovnou mohli představit místo Judit Garlandové či Barbry Streisandové, které ještě před Lady Gaga proslavily muzikál Zrodila se hvězda. „Ta doba pro mě byla krásná, protože se sny doslova staly skutečností,“ líčí Soukalová.

OUVERTURA

Jestli tenkrát do Pokljuky jel někdo s vírou v srdci, byl to Moravec. Měl za sebou čtrnácté místo z vytrvalostního závodu (zvaného individuál) v Östersundu, kde si ještě lepší výsledek odstřelil dvěma chybami na poslední položce. Soukalová končila náročný rok, v němž bojovala s mononukleózou, s ostrým tréninkem začala až v říjnu. Přesto zvládla svůj první výlet do desítky Světového poháru a konstantní sérii, v níž nebyla od začátku zimy hůř než čtrnáctá.

Tomáš Hermann (koordinátor komunikace biatlonového svazu): „Už v roce 2011 bylo vidět, že jdou týmy pomalu nahoru. Gabča šla jinou cestou, dlouho trénovala s rodiči. Ti ji drželi v IBU Cupu do té doby, než bude patřit k nejlepším. Připomíná to norskou cestu. Když se v roce 2012 objevila ve svěťáku, byla připravená. Její výsledky před Pokljukou v Östersundu a Hochfilzenu byly velice kvalitní. Ondra měl kolem let 2008 a 2009 krizové období. Pak si našel svoji cestu ke střelbě. Kluci trénovali pod Ondrou Rybářem a ohromně jim jeho systém přípravy sednul. V té sezoně měl už Ondra velkou stabilitu výkonů. Bylo vidět, že to jde dobrým směrem.“

Moravec: „Myslím, že tam indicie byly. I po čtrnáctém místě byl člověk celkem dobře naladěný. V Pokljuce jsem to velice dobře znal, hlavně střelnici, do té doby jsem tam strávil hodně času. Věřil jsem si, že je to tam takové trošku moje doma.“

Soukalová: „Ve finále mě ty zdravotní problémy pomohly trochu namotivovat. Celou kariéru jsem s tím bojovala, bylo pro mě náročné stanovit si nové a nové cíle. Neumím to vysvětlit, mám to od dětství. Tohle bylo něco, co mi ve finále pomohlo. A už v úvodu sezony mi hlavně třetí místo ze smíšené štafety dalo větší jistotu, než jsem měla do té doby. Když je člověk mladý, moc věcí neřeší. Myslím si, že jsem byla celkem lehkomyslná, což mi pomáhalo si během závodů zachovat jistou bezstarostnost.“

PRVNÍ? PARODIE!

Víkend nezačal špatně, Moravec se ve čtvrtek blýskl osmým místem ve sprintu. Opravdová senzace ovšem bouchla v pátek. Soukalová na Čechy oblíbené střelnici ani jednou nechybovala a v cíli měla o 2,1 sekundy rychlejší čas než Němka Miriam Gössnerová. Opravdový šok, překvapení, které na první pohled spadlo z nebe. Soukalovou první vítězství ve Světovém poháru úplně vykolejilo. Neznala proces vyhlašování a soupeřky na ni volaly, že už by měla jít na ceremoniál.

„S výhrou jsem nepočítala. Pak za mnou přiběhla Verča Vítková a objala mě. A řekla: Utíkej, rychle, musíš jít na vyhlášení,“ vzpomínala. Pak taky musela brát telefony od novinářů. V sobotním Sportu vyšel na aktuální stránce se zpravodajským servisem titulek s jejím prohlášením: „Já a první? Parodie!“

Jitka Landová (tehdejší reprezentantka): „Vím, že nebyla vůbec připravená, že má jít na nějaké vyhlášení. Neměla ani věci na převlečení. Bezprostředně po dojezdu se závodnice převlékají do suchého, berou si teplé oblečení, teplou čepici, s tím, že se nějak tuší, že dosáhnou na stupně vítězů nebo top šesti. A ona s tím vůbec nepočítala. Šla si do buňky a pak ji naháněli, že má jít na vyhlašování. Nebyla ani pořádně převlečená 

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Koupit
Vstoupit do diskuse
0
Aktuální události
Články odjinud


Články odjinud