Obávali se toho, jak bude vypadat trať. Nakonec ale českým mužům i některým ženám dělal větší potíže vítr na střelnici. „Foukalo mi i do flinty a nešlo to střílet rychleji v rytmu,“ hlásil Michal Krčmář. Ten chyboval třikrát. Ještě horší bilanci měla Markéta Davidová s pěti chybami. „Z nějakého důvodu to nejde,“ řekla nešťastně. Nejlepší výsledek zajel 35. Jakub Štvrtecký, v prvním závodu po zranění kolene si připsal bod i Tomáš Mikyska.
Potřebovali vánoční pauzu, aby se dostali trochu ze závodního kolotoče a dotrénovali, co se předtím nedařilo. V případě některých předvánoční nezdary skončili tím, že mají od Světového poháru volno a do větší pohody a formy se nyní snaží dostat v nižším IBU Cupu. Konkrétně jde o Adama Václavíka , Mikuláše Karlíka a Terezu Vinklárkovou.
U Markéty Davidové, která ve středu v Oberhofu oslavila 27. narozeniny, všichni včetně ní doufali, že právě oddech a odskočení k tréninku pomůže i k návratu střelby z minulé sezony. Hlavně tedy co se čistoty položek týká. Jenže toto přání se v úvodním sprintu tohoto kalendářního roku nevyplnilo.
Při střelbě vleže dvě chyby, vestoje pak tři. Celkem tedy pět trestných okruhů a výsledné 59. místo a těsný postup do sobotního stíhacího závodu. Tam ale na Top 10 ztrácí víc než dvě minuty. „Nevím moc, co bych k tomu řekla, z nějakého důvodu to nejde a já už fakt nevím proč,“ prohlásila nalomeným hlasem česká hvězda.
Na vítr, který potrápil řadu jejích kolegyň i kolegů v dopoledním závodu to ale svádět nechtěla. „Samozřejmě by bylo nejjednodušší vymluvit se na vítr, ale nemyslím, že by mě to dneska jakkoliv ovlivňovalo,“ dodala Davidová v rozhovoru pro ČT sport.
Bez stíhacího závodu bude v Oberhofu Tereza Voborníková (67. místo), která vleže minula jednou, vestoje, stejně jako Davidová, třikrát. „Vleže jsem přijela a foukalo mi ze začátku na druhou stranu, tak jsem trochu znejistěla, váhala jsem. A mezi tím, co jsem si ulehla, zase začalo foukat jako při nástřelu. A nevím, kde ta jedna rána byla. Vestoje jsem to pokazila já, nemyslím, že to bylo větrem, byl snesitelný. Totální moje selhání,“ sypala si popel na hlavu Voborníková.
Z českých žen dopadla nejlépe Jessica Jislová , ta brala po dvou trestných kolech 41. příčku, osm míst za ní pak dojela Lucie Charvátová , jíž se nepovedla první střelba (3 chyby), vestoje to bylo ale výrazně lepší, jen s jedním netrefeným terčem.
Muži jeli v pátek odložený sprint, který o den dříve neumožnilo špatné počasí i trať. Nedá se však říci, že by páteční podmínky Čechům seděly víc. Nejlepším z nich byl Jakub Štvrtecký na 35. místě. Ten si střelbu vleže pohlídal, střílel sice pomaleji, ale čistě. Vestoje však netrefil třikrát.
„Pětatřicáté místo, nejlepší z Čechů, je sice hezké, ale je to prd platné. Na trati to bylo utrápené, asi jsem to odskákal na stojce, jako celou tuhle sezonu. Není to optimální, jedu přes limit, abych tam mohl udělat nějaký slušný výsledek, ale na stojce jsem se klepal dneska od první rány,“ zhodnotil rodák ze Vsetína.
Lepší náladu mohl mít Tomáš Mikyska. Sice skončil až za Štvrteckým, ale 40. místo a jeden bod z prvního závodu po pauze vynucené operací kolene se počítá. „Určitě spokojenost s bodem, na lyžích to může být ještě lepší a střelnice… Trochu mě mrzí jedna rána vestoje, byl jsem tam přesně na centru, akorát jsem si ji při výstřelu vytáhl nahoru, to byla škoda,“ zhodnotil svůj výkon s jednou netrefenou ránou. A také přiznal: „Takhle nervózní jsem snad nebyl ani před svým prvním startem v SP.“
Do stíhacího závodu se probojovala i zbylá trojice českých biatlonistů. Vítězslav Hornig při premiéře v SP v této sezoně zajel své nejlepší umístění v seriálu, když byl 42., o jednu příčku před Michalem Krčmářem .
„Na ležce mi tam přišel poryv, ale co mám informace, zareagoval jsem dobře, cvaknul jsem proti větru, jen ty rány byly kalibrové dole. Jak do mě válo, nechtěl jsem čekat, chtěl jsem střílet, bohužel jsem tam první dvě rány nechal, pak jsem se trošku uklidnil, abych to dostřílel. Samozřejmě mě to mrzí, blbý vstup do závodu, ale je to tak, s tím nic teď nenadělám,“ řekl Krčmář.
Ačkoliv se všichni obávali, jak zvládnou pořadatelé upravit trať, která značně utrpěla oblevou, v tomto ohledu nebylo podle Krčmáře nač si stěžovat. „Byla více méně stejná jako při nástřelu. Kde to bylo rozsypané, bylo to rozsypané furt, kde to bylo tvrdé, tam to drželo. Neměl jsem pocit, že by se to zhoršovalo v průběhu závodu. Na to, jaké jsou podmínky, připravili organizátoři trať velice dobře.“
