Patřil k úspěšné české biatlonové generaci. Vedle výsledků ale zanechal Michal Šlesingr velkou stopu také jako bojovník proti ruskému dopingu. „Zpočátku jsem byl naivní, časem jsem pochopil,“ vzpomíná na toto období. S českým biatlonem je dál hodně spojený, ale závody už sleduje hlavně v televizi. V případě mužů vidí jediný recept na smazání norské nadvlády. „Silný jedinec toho až tolik nezmůže,“ je přesvědčený vlastník tří medailí z mistrovství světa. Roční iSport Premium za zvýhodněnou vánoční cenu>>>
Svou kariéru končil v roce 2020, ve vrcholovém sportu strávil dlouhých 18 let. Sám tak mohl pozorovat, jaký byl rozdíl v biatlonu tehdy a teď. „Je to úplně jiný sport než dřív,“ uvědomuje si Michal Šlesingr.
Vaše první starty na mistrovství světa byly v roce 2003 a ve Světovém poháru 2002. Jak se od té doby biatlon posunul?
„Hodně. Je pravda, že když jsem začínal jezdit tyhle větší akce, svěťáky, ještě závodil Raphaël Poirée, Halvard Hanevold a podobní lidé. Třeba ve střelbě se to posunulo fakt hodně. Pamatuju, že tenkrát se položka vleže střílela za dvojnásobek času co teď. To byly položky za tři čtvrtě minuty, padesát vteřin třeba. S tím už se dneska může jít člověk rovnou klouzat. Takže to se strašlivě zrychlilo. Samozřejmě je vidět i jak se vyvíjí a posouvá technika běhu, jak se národy koukají po sobě a řeší efektivitu pohybu, vybavení… Je to úplně jiný sport než předtím. Tehdy to byly takoví myslivci v lese, a teď už je to hodně profi.“
U střelby je to dané tím, že se museli naučit rychleji spouštět, nebo jsou i jiné malorážky, upravené, aby bylo možné střílet rychleji?
„Určitě tam je v dnešní době mnohem víc možností, co se dá dělat s materiálem. Máme tady 3D tisk a podobné věci na různé komponenty. Ale to zásadní je iniciativa najít někde drobnou výhodu vůči startovnímu poli. V podstatě ale střelbu začal zrychlovat Poirée. Když jsem začínal, tak se tam hodně mlel s Ole Einarem Björndalenem. Ole byl trochu silnější na trati než Rafan, takže ten začal přemýšlet, kde si vezme čas zpátky, a začal tlačit na rychlost střelby. Tihle kluci ukázali, že střelba nemusí být taková, jak se dřív řešila. Čili že se na ni musíte trošku uklidnit, dát si na to pozor. Oni ukázali, že se to může drilovat tak, aby se dala zvládnout i ve vysokém zatížení. A dala se zvládnout dobře. Vždycky to byla snaha, ať už vývoj materiálu, změna techniky, střelnice, o to, aby někdo nahnal něco na ostatní. Legální cestou.“
Když jste začínal, už řádil Björdalen, byla norská nadvláda. Tu na chvíli vystřídal Martin Fourcade, ale teď už jsou zase „u moci“ Norové. Vidíte teď ve startovním poli, ať už jednotlivce či národ, kdo by je mohl na chvíli zase trošku umlčet?
„Umlčet je, to je strašně těžké. Je tam totiž spousta lidí, které musíte zašlapat do země. (směje se) Je potřeba, aby byl silný celý tým, ne jen jednotlivec. Když máte všechno nasazené na jednu hlavu,
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
