Poslední závod biatlonových hvězd, bratři Böovi se loučí: Byla to dlouhá cesta, ale i rivalita
Už před pátečním sprintem prý ukápla Johannesi Böovi slza dojetí. Před nedělním posledním závodem kariéry to určitě bylo podobné. Tento závod si navíc mohl užít společně s bratrem, kterého před poslední zastávkou Světového poháru na Holmenkollenu skolila nemoc. Výsledek samotný už pro ně nebyl důležitý. Oni si jako králové užili hlavně to po něm. Rozlučku absolvovali v královských korunách. A jako obvykle vtipkovali. Poslední výhru sezony si připsal Sebastian Samuelsson.
V cíli sice těsně prohrál sprint s veteránem Jakovem Fakem, přesto se Johannes Thingnes Bö při průjezdu „páskou“ usmíval. Šlo už jen o šesté místo, které při jeho posledním závodu kariéry pro tohoto biatlonového velikána tolik neznamenalo.
Jeho starší bratr skončil ve výsledkové listině svého posledního závodu s hromadným startem a vůbec posledního závodu úspěšné kariéry až třiadvacátý, přesto si to také náramně užil. Stihl si převzít i norskou vlajku a v cíli se pak hned objal s mladším bráchou, který na něj čekal s otevřenou náručí.
„Byla to pro nás dlouhá cesta a tohle je poslední cílová rovinka. Je to tady na Holmenkollenu a jsme tu spolu. Byla to dlouhá cesta, ale i rivalita,“ vyprávěl pak mladší, ale úspěšnější z bratrské dvojice pro televizi.
Během kariéry byli pětadvacetkrát společně na stupních vítězů, přičemž jen jednou dokázal Tarjei vyhrát a nechat na druhé příčce Johannese.
Starší z bratrů věděl, proč si tuto událost nechce nechat ujít, ačkoliv za normálních okolností by asi s nemocí do závodu nenastoupil. „Byl to neuvěřitelný den, a jsem hlavně rád, že jsem mohl startovat a užít si závod. Tímto dnem pro nás začíná nový život. Slyšel jsem opravdu mnoho vřelých slov od kolegů z reprezentace i od soupeřů, bylo to skvělé,“ těšilo Tarjeie.
„Máme velké štěstí, že máme kolem sebe tolik skvělých lidí. Z tohoto víkendu mám nejlepší vzpomínky, které si ponesu do zbytku života,“ navázal na něj Johannes.
Bráchové si plynule předávali slovo, a tak hned poté přidal ještě další pocity Tarjei. „Patnáct let se snažíš vítězit, ale dnes je to jiné, užívám si to. V posledním kole jsem si užíval podporu od všech podél trati a moc jim za to děkuju. Teď už se těšíme na dlouhé hodiny oslav.“
Když pak děkovali po všech ceremoniálech fanouškům na stadionu, bylo to už s korunami na hlavách, přes ramena měli norské vlajky obšité kožešinou. V rukou třímali lyže speciálně pro tento okamžik vyvedené s nápisem Bödium.
Moravec: Zaslouží si obdiv
Nejprve dostali příležitost poděkovat všem fanouškům na stadionu, a pak i záludnou otázku: Zítra už vás nečeká žádný závod ani trénink. Jaké věci budete dělat jako první v nových kapitolách svých životů? A Johannes s odpovědí nezaostal za svou pověstí vtipálka.
„Držím zásadu neřídit, když piju. Takže první chvíle života po kariéře asi strávím na hotelu.“
„Máme doma krásné ženy a děti, takže teď se budeme snažit být nejlepšími otci, co to půjde,“ doplnil dlouhodobější perspektivu Tarjei.
Poté bratrům pustili předem nahrané zdravice a přání do budoucího života. Nechyběli čerství majitelé velkých glóbů Sturla Laegreid a Franziska Preussová, ale ani spousta dalších biatlonistů včetně třeba Ondřeje Moravce. Ten už předtím v České televizi řekl: „U obou si vážím, že se v průběhu kariéry neměnili. Jsou to skvělí lidi a zaslouží si obdiv.“
Mezi lidmi, kteří vzpomínali a přáli do další kapitoly života, byli ale i starosta Strynu, odkud oba pochází, nebo veleúspěšný běžec na lyžích Johannes Klaebo.
Po těchto přáních nasadili Tarjei a Johannes speciální lyže a vydali se na poslední kolečko po stadionu na Holmenkollenu za píšně Time to say goodbye od Andrey Bocelliho a Sarah Brightmanové.
S oběma velikány světového biatlonu, kterému v dalších sezonách budou hodně chybět, se rozloučil také Michal Krčmář. Ten si před závodem s hromadným startem pochvaloval, že se ho může zúčastnit. Nejen proto, že už samotná účast v něm je ctí. Ale především proto, že i on si mohl ještě z první linie užít rozlučku bratrů Böových. A měl to opravdu hned z první, během závodu se totiž nejprve pohyboval v okolí Tarjeie, později zase jel u Johannese.
Bylo to dané i tím, že mladší z bratrské dvojice přidal ke každé střelecké položce i jedno trestné kolo, což jej v pořadí posouvalo na zadnější pozice, než na jakých se obvykle pohyboval.
Poslední výstřel této biatlonové legendy zamířil mimo terč, Johannes pak tedy na trestné kolo, ale i to si užíval. Věděl totiž, že v cíli už přijde jen sladké loučení.
Ačkoliv fanoušci řešili hodně rozlučku se svými hvězdami, i v posledním závodu sezony šlo o hodně. Konkrétně tedy o malý křišťálový glóbus. Ten nakonec o jediný bod uhájil Sturla Holm Laegreid před Ericem Perrotem. Vítězství u největší konkurence pro Švédy na Holmenkollenu si užil Sebastian Samuelsson, který při průjezdu cílovou rovinkou ukazoval směrem k tribuně prst před ústy, jako kdyby chtěl utišit norské fanoušky. Velký křišťálový glóbus si už v sobotu zajistil Laegreid.
SP v biatlonu v Oslu - závod s hromadným startem:
Muži (15 km): 1. Samuelsson (Švéd.) 39:11,8 (1 trest. okruh), 2. Perrot (Fr.) -5,6 (1), 3. Strömsheim -9,3 (0), 4. Laegreid (oba Nor.) -21,1 (1), 5. Fillon Maillet (Fr.) -30,7 (3), 6. Fak (Slovin.) -40,9 (0), ...10. Hornig -1:21,1 (2), 14. Krčmář (oba ČR) -1:34,8 (2).
Konečné pořadí závodů s hromadným startem (po 5 závodech): 1. Laegreid 315, 2. Perrot 314, 3. Fillon Maillet 268, 4. Samuelsson 236, 5. T. Bö 209, 6. J. T. Bö (oba Nor.) 205, ...20. Hornig 91, 31. Krčmář 35, 47. Václavík (ČR) 4.
Konečné pořadí SP (po 21 závodech): 1. Laegreid 1291, 2. J. T. Bö 1173, 3. Perrot 926, 4. Samuelsson 875, 5. Fillon Maillet 862, 6. Giacomel (It.) 827, ...20. Hornig 391, 29. Krčmář 236, 44. Mareček 104, 54. Václavík 59, 64. Mikyska 27, 85. Hák 6, 91. Štvrtecký (všichni ČR) 1.
