Souhrn změn u českého biatlonového týmu: Jiní trenéři a přežluceno v kamionu

Trenérské dvojice jak u žen, tak u mužů, se od minulých ZOH značně obměnily. Vlastně kompletně. S ženami byl v Číně jako hlavní kouč Egil Gjellan a asistenta mu dělal Jiří Holubec. S Norem, i přes nelibost některých reprezentantek, ukončil český biatlon spolupráci po předminulé sezoně a do té minulé už u ženského áčka nenastoupil ani Holubec. Přišel Ital Luca Bormolini a domácí posila Lukáš Dostál. Bormolini ale kvůli rodinným záležitostem po sezoně odešel a do té olympijské doprovází Dostála Jakub Procházka. Mladé trenérské duo si některé ženy pochvalují.

Také mužský tým bude mít v porovnání s minulými Hrami dvě nové tváře. Ondřeje Rybáře s Alešem Ligaunem nahradí v Itálii už rok fungující duo Michael Málek – Ondřej Moravec. Někdejší nejúspěšnější český muž si tak po čtyřech účastech pod pěti kruhy jako závodník vyzkouší novou roli.

Trenérský tým české reprezentace je ryze český, i zahraniční prvek ale vedení svazu dodalo. A to v podobě norského experta na techniku běhu Pera Torvika. Klidný Seveřan s týmem spolupracuje už od přípravy na minulou sezonu a už v ní byly výsledky kombinace jeho znalostí s vědeckým výzkumem a pevné ruky Ondřeje Moravce vidět. Nejmarkantnější to bylo v případě Vítězslava Horniga. Ten měl v sezoně 2023/24 rychlost běhu v porovnání s průměrem startovního pole na úrovni +3, tedy výrazně pomalejší. Zato v té minulé se posunul na -2.

„Už před prvním soustředěním nám poslal materiály k prostudování, jakou cestou by viděl, že by se práce s technikou měla ubírat. Na soustředění jsme už pak řešili konkrétní věci. U mě se jednalo hodně o změnu postavení na lyži. Abych vnímal postavení na špičce a ne na patě, jak jsem dlouho jezdil,“ přiblížil loni Hornig. Torvik s týmem spolupracuje externě, není s ním tedy po celou dobu. I tak si čeští sportovci tuto interakci chválí.

Lékařský tým a věci spojené se zdravím má u českých biatlonistů na starosti profesor Libor Vítek. A nejde pouze o bolístky, které reprezentanty trápí. Ačkoliv v minulé sezoně i jeho hlavu určitě hodně zaměstnaly potíže Markéty Davidové se zády. Sportovci s ním a jeho týmem, který se v posledních dvou letech rozšířil, mohou řešit i výživu a případné úpravy váhy. Tak jako Hornig, který na minulou sezonu pár kil shodil a moc si pochvaluje tuto i další změny, na kterých třeba i s kondičním trenérem zapracoval. Podobnou cestou šel v letošní přípravě i Jonáš Mareček.

Důležitá je ale i práce fyzioterapeutů. S Hornigem třeba loni zvyšovali kapacitu plic. „Cesta byla v uvolnění hrudníku, aby mohla lépe pracovat bránice a celkově aby se zvětšil objem plic. Což se povedlo,“ popsal nejlepší český muž minulé sezony.

Biatlonisté musí dobře střílet, ale také jim to musí odsýpat na lyžích. U těch se často řešilo, že měli Češi špatně namazáno (hlavně v sezoně 2023/24), v minulém ročníku SP zase častěji zaznívala opačná hodnocení. I servisní tým se snažilo svazové vedené posílit a stabilizovat.

Ovšem nejde jen o to, jak je namazáno, ale někdy i o samotné lyže. A v tomto ohledu je nyní v českém servisním kamionu značně přežluceno. Markéta Davidová přešla z někdejší značky Salomon na žluto-černá prkénka značky Fischer už po minulé olympiádě. Také Michal Krčmář, který v posledních dvou sezonách občas naznačil, že problém nebyl s mázou, ale samotnou lyží, dospěl k rozhodnutí jít do žluté. „Muselo to ve mně ale uzrát,“ prozradil.

Své dřívější Rossignoly vyměnil už v minulé sezoně i Jonáš Mareček, on však přešel na značku, která není v českém týmu rozšířená, na Madshus. Stejně tak mezi žlutými lyžemi vyčnívají tyrkysové Kästle, na nichž jezdí Lucie Charvátová.

Letošní mistrovství světa se odehrávalo v Lenzerheide, které se nachází v nadmořské výšce přes 1400 metrů. Anterselva, která bude na olympijských hrách hostit biatlonové závody, je položená ještě minimálně o 200 metrů výš. A tak bylo třeba už do letní přípravy, nejen letos, zařadit víc soustředění ve vyšších horách. „Úplně málo peněz nás to nestálo. Každé soustředění je milion,“ prozradil šéf Českého biatlonového svazu Jiří Hamza.

V olympijské Anterselvě strávili reprezentanti letos v září tři týdny, také před samotnými Hrami tam zamíří s předstihem, aby byli na závody už dostatečně aklimatizovaní. Ne každému totiž tamní nadmořská výška vyhovuje. Třeba Tereza Voborníková s Jessicou Jislovou při posledních závodech SP v této destinaci raději bydlely níž a do vyšších poloh dojížděly jen na tréninky a závody. „To ale při olympiádě nepůjde. Nicméně věřím, že když tam budeme dostatečně brzy, nebude to problém,“ řekla Voborníková.

Zatímco předchozí změny započaly už dřív, tato je nová. V reakci na neskutečně rychlou střeleckou položku Nora Martina Uldala ve stíhacím závodu loni v Hochfilzenu. Poslední střelbu vestoje totiž zvládl za 12,9 sekundy! A to především díky velmi svižné přípravě před prvním výstřelem.

A tak začali hned všichni bádat, čím je to dané. Výsledek? Mnozí, nejen muži, vyměnili před letní přípravou pažbu své malorážky.

„Má jinak umístěné zásobníky. Doteď jsme je měli před nábojovou komorou, z pažby ven. A teď jsou vedle nábojové komory jak vpravo, tak vlevo a směřují dolů. Takže při výměně nemusíme dělat extrémní pohyb. Místo toho, abychom tam opisovali složitou dráhu, uděláme jen malý pohyb, který někdy skoro ani není vidět,“ popsal změnu, která má na položce zkrátit čas až o čtyři sekundy, Vítězslav Hornig. Vedle něj ke změně přistoupili třeba i Michal Krčmář, Markéta Davidová a Jessica Jislová.