PŘÍMO Z NĚMECKA | Na startu se pořádně odpíchla, první brána, druhá a už uháněla dolů. Na vedoucí ženu závodu Viktorii Rebensburgovou sice Ester Ledecká na mezičasech ztrácela, ale stále se držela na stupních vítězů. Cílem projela jako třetí a tak to zůstalo i na konci sobotního sjezdu v Garmisch-Partenkirchenu. Jde o její nejlepší umístění v Evropě v rámci Světového poháru. S výkonem tak byla logicky spokojená. I s tím, že do cíle dojela v pořádku, což nejvíc oceňuje její maminka Zuzana Ledecká. Nijak ji prý ale před závody neovlivňuje, ať jede pomaleji. „Ona chce, abych jela rychle. Říká, ať jedu rychle, ale opatrně.“
Jste na stupních vítězů. Byla to perfektní jízda?
„Perfektní asi ne, ale docela dobrá. Snažila jsem se dělat to, co mi kluci poradili. A kluci mi poradili dobře. Navíc jsem měla perfektně připravené lyže od Miloše (Machytky – servismana), tělo od Médi (fyzioterapeut Michal Lešák), a kluci Bankovi (Tomáš a Ondřej) opět odvedli vynikající práci. Já už jsem pak jen sjela kopec.“
Skvěle jste zvládla prostřední pasáž. Máte z ní i vy sama dobrý pocit?
„Ani nevím, neznám mezičasy. Já to mohu jen odhadovat podle svého pocitu. Myslím, že jsem to odjela docela dobře, ale pořád je co zlepšovat.“
Byly tam nějaké chyby?
„No, určitě ano?“ (úměv)
Jela jste na stejných lyžích jako v Lake Louis? Jsou to lyže, které vám nosí štěstí?
„Zatím to tak vypadá. Jsou to moje závodky, mám ohromnou radost, že mám takto rychlé lyže. Protože kdyby mi dali v továrně nějaké jiné, nemusela bych takhle dobře zajet. Miloš také odvedl vynikající práci, jak už jsem řekla, takže myslím, že na nich budu závodit dál.“
V neděli se jede další závod – super-G. S tímto výsledkem se vám do něj asi půjde dobře, že?
„Na závod se těším, zatím se cítím dobře a uvidíme, jak to bude postavené. Je to dobrý kopec.
Super-G vám na začátku sezony nešly, v Soči už jste byla desátá. Co jste změnila?
„Lyže máme pořád stejné, ale tak nějak mi to sedlo líp. Uvidíme, jak to bude tady, doufám, že to bude hezky postavené. Tenhle kopec mám najetý, to je taky výhoda.“
Posílila jste svou pozici v pořadí sjezdu. Jste stále třetí, ale na druhou Mikaelu Shiffrinovou ztrácíte už jen tři body. Sleduje to po očku?
„Vlastně ani ne, ale děkuji za info. Já to řeším závod po závodu. Jsem ráda, že se mi to teď povedlo.“
Máte tady rodiče, přijel i dědeček Jan Klapáč. Cítíte velkou podporu?
„Já tady mám strašnej fan klub. Je tady fakt strašně moc Čechů jenom mých. Byli i slyšet, takže jim strašně moc děkuji. Bylo jich ohromně moc i na startu, kam se dá dojet docela blízko. Musím říct, že jsem měla nahoře asi i nejsilnější aplaus, co tam kdo měl. Když jsem koukala na ty holky, co jely přede mnou, tak tam nikdo tak silný potlesk neměl.“
Povzbudí to mít na startu takovou podporu?
„Určitě. I když popravdě, nejsem na to moc zvyklá. Už jednou mě to úplně rozhodilo, to jsme byli někde v Itálii před Vánocemi, a všichni tam hrozně řvali. A já z toho byla tak vyjukaná, že jsem asi do čtvrté brány přemýšlela, proč řvou. Jestli to je na mě. Teď, když jsem viděla ten dva, tak už jsem čekala, že by se to mohlo opakovat, a byla jsem na to připravená. A oni fakt strašně křičeli, a bylo to moc fajn.“
Prý vám fanoušci přivezli i čokoládu, kterou tolik milujete?
„Ano, slíbila jsem jim za to startovní číslo, se kterým jsem tady jela. Tak doufám, že se někde objeví.“
Ve sjezdech jste se v této sezoně usídlila stabilně v desítce. V čem jste se nejvíce letos posunula?
„Myslím si, že jsem se naučila zase o trochu víc lyžovat. To bude ten posun.“ (smích)
Spíš lyžovat rychleji, ne?
„Jo, rychlejš. Nevím. Tým, co mám, odvádí skvělou práci, myslím si, že je to spousta věcí, které si sedly dohromady. Navíc mám zase o něco víc zkušeností, na tomhle kopci už jsem stála víckrát, i když vloni se mi to tady moc nepovedlo. Ale i to byla zkušenost. A myslím si, že právě ty zkušenosti, které nabírám každý závod, jsou ohromně důležité a dělají strašně moc. Potom si víc věřím, jsem sebevědomější, vím, co mám od toho kopce čekat. Jízdu pak jedu lépe, než když kdybych tady byla poprvé nebo podruhé.“
Dá se říct, že nejezdí bezhlavě, ale zároveň si díky zkušenostem víc dovolíte?
„Já nikdy neriskuji. Vím, co od toho mám čekat, kde mě to bude vynášet, a člověk je na to lépe připravený.“
Překvapilo vás něco na trati sjezdu v Ga-Pa?
„Ne ne. Už na startu jsem věděla, že to bude rychlejší než na tréninku. Časy byly rychlejší asi o tři vteřiny, což je o dost. Tak jsem si jenom snažila připravit hlavu na to, že všechno bude přicházet rychleji, že tam budou daleko větší síly.“
Jak soupeřky vnímají, že jste na stupních?
„Všechny mi přijdou sympatický a přejí mi to. Nevím, jestli jsou tak dobré herečky, nebo jestli to je pravda, ale já tomu věřím a chci tomu věřit, že jsme tady dobrá parta. Já jim to taky přeju a vždycky přijdu pogratulovat nejlepším.“
Poznáte na trati, že dnes je to dobré, nebo naopak že to moc nejde?
„Nevím, je to den ode dne. Občas si myslím, že jsem od rána v háji, že mi to vůbec nejde, ani na rozjížděcím kopci a že nemám sílu, a pak předvedu skvělou jízdu. Nebo se naopak cítím dobře a úplně to nevyjde. Snažím se moc nepozorovat a prostě to tam nacpat na maximum.“
Jaké pocity jste měla při sobotním sjezdu?
„Takové smíšené, spíš dobré.“
Maminka je rychlejší
Autem jezdíte rychle, jak máte ráda rychlost na lyžích?
„Je to úplně jiné než v autě, tam jste chráněni a v zatáčkách necítíte sílu, která přijde. Je to zvláštní, unikátní a vzrušující pocit a jsem z toho vždycky úplně hotová. Prostě mě to strašně baví.“
Vaše maminka říkala, že je nejradši, když jste v cíli zdravá. Jak spolu dohadujete hranici mezi rizikem a bezpečností?
„To špatně chápete, maminka mě nebrzdí. Já mám rychlost po ní, abyste věděli. Protože maminka jezdí v autě daleko rychleji než já, to si neumíte představit, to je hrozný. Když někam jedeme, třeba na Kaunertal, tak to rozpálí a je tam vždycky první. Baví ji jezdit rychle i s kopce dolů. Už když jsem byla malá, jezdívala po turistické sjezdovce, já závod a ona byla dole první. Takže po té to mám. Ona říká, abych jela opatrně. Rychle, ale opatrně.“
Takže se nedohadujete?
„Ona chce, abych jela rychle, to si myslím, že jsme se shodli všichni.“
Je to mateřský pud, aby měla dceru v pořádku?
„Ona mi věří a ví, že nejsem ten typ, který by riskoval. Když vidím, že to nejde, tak si tam přibrzdím. Tomas (Bank) je potom naštvaný, ale já jsem dole celá a to je pro mě důležité.“
#FISalpine WCup #GarmischPartenkirchen 🇩🇪
— SportRisultati (@SportRisultati) February 8, 2020
DH W ⛷️
1⃣ Viktoria #Rebensburg 🇩🇪 1'41"94
2⃣ Federica #Brignone 🇮🇹 +0"61
3⃣ Ester Ledecka 🇨🇿 +0"83
4⃣ Sofia #Goggia 🇮🇹 +0"95
5⃣ Corinne Suter 🇨🇭 +0"98#sci #ski #skiing pic.twitter.com/UUwr4dIo8i
