Vede celkovou klasifikaci Ski Classics a je hvězdou dálkových běhů na lyžích. Nedávno bral na slovutné Marcialonze 2. místo a na Jizerské padesátce plánuje velký útok na prvenství. Max Novak (29) se narodil kousek od Göteborgu českým rodičům. Mluví plynule česky, byť sem tam v našem rozhovoru hledal správné slovíčko. Jeho sestra se vydala studovat do Prahy a s rodinou někdy navštěvuje rodnou zemi rodičů i ve volném čase. Před Jizerskou přiznal, že Švédové jej pro SP v klasickém lyžování dlouhodobě přehlížejí, a že kdyby přišla možnost reprezentovat Česko třeba i na Zimních olympijských hrách 2026, šel by do toho.
Jakou formu jste si do Česka přivezl? Soudě dle celkové klasifikace Ski Classics to vypadá velmi dobře.
„Průběžné pořadí trochu lže. Mám pocit, že jsem zatím neměl tak úžasnou formu. Je fakt, že na Marcialonze se mi dařilo, i když ten závěrečný kopec mi tam nikdy neseděl. Dost jsem se mučil, co se týče stravování, a teď jsem v tom vlastně pokračoval. Byl to poslední závod před Jizerskou padesátkou, tak doufám, že vše naplním až tady.“
Není to příliš skromné hodnocení?
„Může se zdát, ale přede mnou vedli dva borci, kdy jeden vynechal nějaký závod a druhý onemocněl, takže to může být trochu zavádějící.“
Na Jizerskou padesátku jste každopádně přijel jako spolufavorit. Cítíte větší tlak?
„Už jsem se smířil s tím, že to tak je. A že v Česku jsem v trochu větším stresu. Jizerská padesátka je úžasný závod. Závodím v týmu, kde jsou jen Norové a Švédi. Pro mě to znamená mnohem víc. Je to jeden z největších závodů Ski Classics, takže se sem všichni těší, ale já to chci vyhrát nejvíc.“
Dvakrát jste byl na Jizerské padesátce šestý. Nabyl jste zkušenosti, které přenesete do nedělního závodu?
„Chci agresivněji útočit ze Smědavy na Knajpu. To je možná poslední šance, jak se utrhnout a doufám, že se tam zbavím těch nejlepších sprinterů. Finiš je vlastně hlavně o načasování. Je potřeba vybrat si správně, za kým člověk jede. Nesmím být moc vzadu, ale ani na špici, protože z toho kopce by mě pak předjeli.“
Jak se těšíte na českou kulisu?
„Je to jeden z mála závodů, kde člověk opravdu cítí, že jsou tady fanoušci. Stojí hned vedle stop. Moc se na to těším.“
Kdo bude nejvíc ze soupeřů zlobit?
„Nejde říct nikoho jiného než Andrease Nygaarda.“
Příští rok je olympiáda. Švédská reprezentace postrádá až na jedno, dvě jména kvalitu v distančních závodech. Je variantou, že byste si odskočil do SP klasického lyžování?
„Snažil jsem se o to dlouho několik let zpět. Když jsem se na to první čtyři roky soustředil, tak se mi nedařilo. Pak jsem přestoupil na laufy a rok potom jsem vyhrál kvalifikační závod na Světový pohár. Přesto mě tam Švédové nevzali. To je prostě taková politika na svazech. Pak to bylo několikrát o vlas. Letos jsem se na to úplně vykašlal, protože mě to nebaví. Mám na to výsledky, ale nevzali mě, takže asi tak.“
Jak si to přehlížení vysvětlujete?
„Nás laufaře vidí jako soupeře. Třeba velký švédský talent Alvar Myhlback jezdil na začátku sezony svěťák, ale nezvali ho na MS juniorů. Myslím si, že je to kvůli tomu, že jezdí laufy.“
Když o tom takhle hovoříte, tak je ve hře česká reprezentace díky původu rodičů? Zajímala by vás tato varianta směrem k olympiádě?
„Jo, zajímalo by mě to. Technicky to teď nejde, protože já sám nemám české občanství, ale možnosti to řešit jsou. Pokud by se objevila ta šance jet na olympiádu, bylo by to super. Tam bych chtěl. Chovám ale velký respekt k lyžařům, co jezdí Světový pohár v klasickém lyžování, protože tu úroveň momentálně nemám, aniž bych se na to soustředil víc.“
Mluvíte česky, oba rodiče máte z Česka, vracíte se do jejich vlasti pravidelně. Jací jsou Češi oproti seveřanům?
„Cítím to sám v sobě, že když se mi něco nezdá nebo je problém, řeknu to. Třeba Norové jsou v tomhle vtipní, protože oni si to nechávají pro sebe. U nás se říká, že to drží v sobě jako zaťatou pěst.“
Představte si, že v neděli vyhrajete. Co by to znamenalo pro další průběh sezony?
„Další cíl by byl Vasův běh, ale vyhrát Jizerskou, to je můj velký sen. Mám oba ty závody na ramenou, vyhrát Jizerskou by znamenalo, že si trochu odlehčím.“