Za stříbro se bude péct prase
Rodina běžce na lyžích Lukáše Bauera se v pátek sešla ve Vesci a společně oslavila stříbrnou medaili na MS. Závodníkovi rodiče Dalibor a Danuše, manželka Kateřina a děti Matyáš a Aneta se na významném závodě sešli poprvé všichni spolu.
Až se Dalibor Bauer sejde v hospodě s kamarády, bude muset dát něco k veřejnému dobru. Může totiž slavit medaili svého syna Lukáše z mistrovství světa. Včera jeho boj viděl na vlastní oči v Liberci.
„Chlapi v hospodě určitě budou něco chtít. Už jsou na to zvyklí. Ale docela rád do toho ty peníze dám,“ říká Bauer starší s úsměvem. „Stál jsem na zakázaném místě, kde jsem neměl být. Ale bylo to krásné. Mám velkou radost, jako všichni lidi kolem mě. Děsně to prožívali. Mně bylo příšerně. Ale už jsem starej dost, já už asi nezestárnu.“
Reprezentantova manželka Kateřina se svým mužem před závodem naposledy mluvila ve čtvrtek večer. Včera mu v posledních hodinách před startem raději ani nevolala.
„Lukáš byl trochu naštvanej kvůli čtvrtečnímu tréninku, který musel ukončit kvůli sněhové rolbě na trati. A u něj člověk nikdy neví, co je sranda, a co ne,“ říkala Bauerová. „A když jsem viděla, jak ráno sněží, radši jsem ho nechala v klidu.“
Po závodě naopak stříbrného lyžaře vítala s oběma dětmi, pětiletým Matyášem a dvouletou Anetou, s nimiž během šampionátu bydlí u své maminky v Nové Vsi, nedaleko Jablonce nad Nisou. Čekali na svého hrdinu na hranici zóny, kde servismani připravují lyže.
„Z mistrovství světa ještě medaili nemá, takže je to super,“ radovala se Bauerová. „Byla jsem nervózní, tak jako vždycky, když Lukáš jede. Křičela jsem. Byla jsem v posledním kopci, kousek od českých servismanů. Chvilku jsem věřila i ve zlato, to když na posledním kopci hlásili, že vedl. Ale nevadí. Napadlo mě, že bylo stejné pořadí jako na olympiádě. Veerpalu je prostě dobrej.“
Bauer má za sebou vítězství ve Světovém poháru, medaili z olympiády, teď rodina slavila první medaili z mistrovství světa.
„Kvůli ní jsem přece jel. Bylo potřeba protrhnout smůlu. Už toho letos bylo dost, ne?“ říkal Bauer starší. „Za odměnu nic Lukášovi nedávám. To on mi dává odměnu, že mu to jde. Těším se, až skončí sezona, tak spolu zajdeme na pivko a budeme chvíli žít normálním způsobem. Budeme slavit na Božím Daru. A možná upečeme i prasátko.“
