PŘÍMO Z AARE | V místech, kde lyžařka Ester Ledecká potkala dosud nepoznané potíže, se pro jejího osobního trenéra Ondřeje Banka skrývá motivace k práci. „Konečně přišla nějaká výzva,“ usmívá se Bank, který si na MS v Aare pochvaluje, jak rychle se závodnice vyrovnává s nejistotou po několika pádech.
Je pro vás možnost trénovat Ledeckou práce snů, jak jste kdysi prohlásil, i v těchto chvílích, kdy řešíte problémy?
(úsměv) „No jasně, obzvlášť když dojde k takovým věcem, že se něco nepovede, spadne, pak jede opatrně. Já osobně jsem byl rád, že to (úterní super-G) dojela, že neměla žádnou krizovku. Obzvlášť v těhle situacích je to výzva pro nás pro trenéry, s tím něco zkusit udělat a nějak to nastavit. Ona se Ester koučuje relativně jednoduše, protože je fakt dobrá. Když není v průseru, tak je to docela jednoduchý. Takže přišla konečně nějaká výzva.“
Vy sám jste byl známý nezdolností po spoustě zranění, můžete Ester něco ze svých zkušeností předat?
„Myslím, že se to nedá vůbec srovnat. Ona spadla v Aare jednou, předtím dvakrát. Pro holky je to složitější. Ona se s tím vypořádala parádně. Jeden závod si holt musela dát v režimu opatrnějším, hodně opatrným. Před super-G to bylo víceméně jasné. Bylo vidět, že se bojí, že má respekt, že ten den nebude závodit, že budeme muset závod obětovat, aby se dostala do normálního režimu. Navíc jí nepřispěla špatná viditelnost, o to víc se to nastřádalo. Ona je fakt závoďák. Chce být rychlá, to jí pomáhá.“
Co se v takových chvílích dá se závodnicí dělat?
„Je to relativně nová situace, mockrát jsme ji nezažili. Ester potřebuje klid, obecně nadhled, nezmatkovat. Uvědomit si celou situaci. Že doteď jezdila rychle. Občas se prostě dělají chyby, větší nebo menší. Přijdou i problémy, měla letos nějaké pády. Není na to zvyklá. Nechce padat, nechce vypadávat. Musí si prostě restartnout hlavu. Vypadá, že se nám to zatím daří.“
Čtvrteční tréninková jízda sjezdu, v níž skončila pátá, už byla veselejší, že?
„Jo, ale ona pro mě byla veselejší už ta ve středu. Potřebovala v super-G sjet z kopce dolů, uvědomit si, že to nic není. Pád v tréninku ji rozhodil. Jak jela ve středu, s tím jsme byli už spokojení. Věděli jsme, že je to na dobré cestě.“
V čem?
„Z mého pohledu to bylo parádní v tom, že jak jsme si řekli, tak jela. Zatím jsme v některých pasážích nešli do nejrychlejší linie, máme ještě závod v kombinaci, rozzávodí se ještě víc, máme před nedělním sjezdem dost času. V některých pasážích jsme tu nejlepší linii nejeli schválně, aby se zbytečně něco nepokazilo.“
Volíte linii, jakou jezdí muži, nebo spíš tu ženskou?
(smích) „Chlapskou, samozřejmě, ale hodně řízlou ženským pojetím. Viděli jsme se nahoře s Johny Kučerou, říkal: Jak se na to vůbec můžeš dívat? (smích) Zrovna jely holky vzadu. Je to rozdíl, ale pro nás je to vlastně výhoda. Ester je schopná chlapskou linii dát.“
Takže přílišný respekt, s nímž po pádech zápasila, už setřásla?
„Ano, ale ještě je čas, aby se cítila jistěji a jistěji, je pak schopná jet dobře.“
Kolik času při zkoumání nejlepší stopy trávíte u videa?
„Já dvě hodiny, Ester hodinu. Teď už je toho méně, musíme počítat i s variantou, že sjezd bude kratší, jako dnes v tréninku. To znamená, že budou hrát roli drobnosti, nájezdy na poslední skok, věci, které budou rozhodovat o setinkách. Támhle ušetří setinku, dole je z toho desetinka. Časy jsou tam napráskané. Dneska je hodně pozitivní, že udělala, co jsme se domluvili. Zároveň vidíme, že jsou tam rezervy v té stopě. Chtěli jsme být trošku opatrnější.“
Jak poznáte, že je Ester připravená na odvážnější variantu?
„Záleží, jak vidím, jak tomu rozumí, že ví, vnímá a cítí to. To jde poznat. Jsou tam pasáže, které už má najeté, které je vidět, že cítí, že tomu rozumí, těm se skoro nevěnujeme. Jsou pasáže, kde řeknu, kde si myslím, že by to mělo být nejrychlejší. Ona si k tomu řekne, že to necítí. Tak se posuneme, domluvíme se.“
Jak dlouho bude trvat, než Ester získá ve sjezdech jistotu?
„To může trvat klidně dalších deset let. Těch zkušeností se nabírá postupně. Ale myslím, že už je na tom dobře, ale musíme si všichni uvědomovat, že je to pořád nebezpečné, že je to sjezd. Všechny kroky musí být postupné, ale myslím, že je na dobré cestě.“
Co od Ester očekáváte v páteční alpské kombinaci?
„Já myslím, že se na to hodně těší. To je pozitivní, ona má slalom ráda a my jí ho nedopřáváme, protože na to není čas. Co jsme trénovali ty čtyři dny, tak se strašně lepšila. Každý den měly jízdy velké zlepšení. Takže já myslím, že to může být klidně zajímavej závod… (směje se) Já jsem se právě včera ptal bráchy: Jak na tom vlastně jsme. Já vím, jak slalom jezdí, ale nevím, jak to tam vychází. Když jsem závodil já, tak jsme věděli koho, s kým, jak. Tady vlastně nevíme.“
