Nezničitelný skikrosař Kraus se už zase vylízal z hrozivého pádu
Velká rychlost, ostrá zatáčka, málo prostoru. Skikrosař Tomáš Kraus zakončil sezonu hrozivým pádem. Rozplácl se na zadek a záda, třetí titul světového šampiona mu unikl. Hrozila mu operace zlomené pánve. Mnohokrát polámaný nezmar je už ale zase na nohou.
Jak dlouho už zase chodíte?
„Vlastně od začátku, berle jsem použil jen dvakrát v nemocnici. Doktoři mi řekli, že nejlepší rehabilitace je chodit a nekulhat. Ze začátku to hodně bolelo, teď už o dost míň. Po dvaceti třiceti metrech nic moc necítím. Jsem rád, že to nebylo nic horšího. Počátečních pár hodin po pádu ale nebylo moc radostných.“
Jaký byl vlastně nález? Operace se nakonec nekonala.
„Jedna kost v pánvi byla zlomená, ta už snad i srostla. Pak tam byly ještě jedna nebo dvě praskliny. Štěstí bylo, že se nic nepohnulo. Stačilo hojit to klidem.“
Přesun z Norska byl hodně bolestivý?
„Bolelo to pořád, ale čekal jsem to horší. V letadle jsem si vzal jeden prášek. Žádná divočina, žádné dobrodružství. (směje se) Až na první noc, ta byla krušná.“
Pomohly tři ibuprofeny?
„Čtyři. Když za mnou druhý den přišli kluci, už jsem stál na jedné noze. To jsem ale taky nebyl úplně bez léků...“
Kam byste tenhle poslední úraz zařadil v hierarchii vašich zranění?
„No, někam trochu nad průměr. (směje se) Měl jsem velké štěstí, proto ani nelituju předčasného konce sezony. Užívám si toho, že nejsem zraněnější.“
Musíte posunout začátek letní přípravy na olympijskou sezonu?
„Možná o měsíc, ale nebude to nic hrozného. Už jsem jezdil na kole, kupodivu mě skoro nebolel zadek. Největší bolesti mám v kyčli a tříslech. Musím rehabilitovat. Bolí to tím pádem zase víc, ale je to jediná šance.“
Podíval jste se vůbec na svůj karambol ze záznamu?
„Viděl jsem jen kousíček. Ani nevím, kdo mi to pouštěl, já se v těchhle věcech radši moc nehrabu. Nezabývám se tím, mám to za sebou. Zažil jsem blbejch pádů fakt hodně, vždycky je lepší to smazat. Poučit se z toho moc nedá. K našemu sportu tohle patří.“
