Tohle je nejlepší reklama pro letecké mistrovství světa v Harrachově. Skokan na lyžích Roman Koudelka v pátečním závodě Světového poháru v Trondheimu po prvním kole senzačně vedl, aby ve finále skončil o 1,8 bodu čtvrtý. Po podzimních vleklých potížích s krční páteří tak slaví velký návrat do elitní desítky. Naposledy v ní byl přesně před dvěma lety právě v Trondheimu. Vyhrál Nor Anders Bardal.
V noci před tímhle závodem nemohl Roman Koudelka ani pořádně spát. Z dosud nezjištěných důvodů mu po těle vyskočila nepříjemná vyrážka. Jenže druhý den na můstku v Trondheimu to byl úplně jiný příběh. Po prvním parádním skoku byl reprezentant blízko k vítězství. Ve finále ho srazila nervozita i zadní vítr.
Máte radost, nebo jste přece jenom trochu zklamaný?
„Zklamaný ani nejsem. Čtvrté místo je pro mě furt super. I s těmi podmínkami se dalo o třetí místo bojovat. Byl jsem trochu nervoznější a odraz byl moc dopředu. K tomu jsem dostal poryv zezadu. A když není odraz ideální, projeví se to ještě víc. Ale ze čtvrtého místa jsem nadšený.“
Jaké pro vás byly chvíle před druhým skokem, když jste byl na věži jako poslední?
„Já jsem si to spíš užíval, nahoře jsem byl docela klidný. Měl jsem z toho dobrý pocit. Jak jsem se pustil z lavičky, nervozita ale zahrála. Nohy mi ztvrdly, nebylo to s lehkostí. Ale nic zásadního jsem nepokazil. Jsem rád, že jsem se nepropadl na desáté, dvanácté místo.“
Je náhoda, že jste uspěl zrovna v Trondheimu, kde jste byl i naposledy v Top 10?
„Já jsem se sem těšil. S trenérem Davidem Jiroutkem jsme se bavili, že v Kuopio, kde to nemám rád, jsem dokázal být devatenáctý. Tady to bylo lepší. Nevím, čím to je, ale když sem přijedu, tak se mi tu daří. Povzbudilo mě to po psychické stránce. První skok jsem trefil úžasně, byl nejlepší za poslední dva roky. Jsem rád, že jsem si vyzkoušel jet z posledního místa po prvním kole.“
Radil vám něco trenér Jiroutek před druhým kolem?
„Ani moc ne. Spíš jsme řešili, že mám vyrážku všude po těle, protože jsem se tady osypal. Začalo to ve čtvrtek večer. Všechno mě začalo svědět. David mi říkal, ať se soustředím, jak mě svědí záda a ruce, ne na skoky. Myslím, že to byla nejlepší rada, jinak bych byl asi nervózní ještě víc. Doufám, že to co nejrychleji zmizí. V noci jsem ani nemohl usnout, je to nepříjemné.“
Co čekáte od nedělního dalšího závodu v Oslu na slavném Holemnkollenu?
„To je pro mě neznámá meta. Já jsem tam neskákal špatně, ale nepostoupil jsem tam do druhého kola, i když jsem měl super sezonu. Mám velkou motivaci.“
Cítíte povzbuzení před mistrovstvím světa v letech na lyžích, které už za pět dní začíná v Harrachově?
„Cítím to hodně. Tady je můstek trochu letečtější. Mám z toho dobrý pocit. Technicky mi teď skoky víc sedí na větších můstcích. Mám radost, že se blíží Harrachov. Ostatní kluci jsou na tom taky dobře. Těším se i na družstva. Ať si říká kdo chce, co chce, šance na medaili je. Máme silný mančaft. Věřím, že to dokážeme.“
