Zpověď Strachové: Triumfy, rozchod s otcem, nemoc? Nic bych neměnila
Před pár týdny ukončila úspěšnou kariéru a sálá z ní vnitřní harmonie. Nejlepší alpská lyžařka české historie Šárka Strachová přitom prožila život plný triumfů i pádů. Pět úžasných medailí z největších akcí, ale i dramatický rozchod se svým autoritativním otcem a trenérem, nebo boj o život, když její tělo náhle podlehlo dlouhodobému stresu. „Ničeho z toho nelituju a nic bych neměnila,“ říká Šárka Strachová v otevřené zpovědi pro pořad OVERTIME.
Konec sportovní kariéry? Pro většinu sportovců noční můra, kterou se snaží marně zahnat. Šárka Strachová ale evidentně žádné trauma neprožívá. Naopak. Ke kariéře elitní světové slalomářky se staví jako k uzavřené kapitole a těší se na nový život.
„Nějaké dilema, zda ještě pokračovat, jsem samozřejmě měla. Příští sezona je olympijská a já jsem věděla, že když se znovu kousnu, budu schopná být opět mezi nejlepšími a bojovat o další medaili. Ale nakonec převážil pocit, že nyní je ta správná chvíle vydat se v životě dál,“ říká.
Vrcholový sport je podle ní úzce spojený i s bolestí a vůlí překonávat jí. „Vlastně neustále tělo vystavujete do nekomfortní zóny. A když si na ni zvykne, tak přidáte další zátěž. To je jeden ze základních principů vrcholového sportu,“ vysvětluje.
Strachová: Otci jsem odpustila
V otevřené zpovědi se ale legendární slalomářka dotkla i intimnějších kapitol svého života. Například komplikovaného vztahu se svým autoritativním otcem, který jí sice navedl na úspěšnou kariéru, ale poté neunesl, když se rozhodla pokračovat v lyžování bez něj. A místo hrdosti a podpory svou dceru nepochopitelně psychicky ničil.
„Těch pocitů a emocí ve vztahu k němu se u mě vystřídala za ten čas spousta. Včetně vzteku a zloby, proč se tak vlastně zachoval. Ale postupně jsem pochopila, že tuhle negaci musím z hlavy i ze srdce vyhnat, protože nakonec může být i příčinou různých ošklivých nemocí. Takže už jsem otci odpustila. To ale na druhou stranu neznamená, že bych se s ním chtěla stýkat, že jsme kamarádi a že by on přestal být zodpovědný za to, co dělal. Naše cesty se prostě rozešly a zatím nevidím žádný důvod, proč by se měly v budoucnu znovu protnout,“ řekla vyrovnaně.
Životní restart
Za jeden z klíčových momentů svého života pak 32letá žena považuje totální kolaps organismu v roce 2012. Tehdy po krutých bolestech hlavy a metabolickém rozvratu bojovala o život. A jen rychlá reakce jejího tehdejšího přítele a současného manžela Antonína Stracha společně s kvalifikovanou pomocí lékařů jí vrátily zpět.
„Ten okamžik beru jako restart mého života. Tři dny jsem ležela na áru, sama v izolaci, v hlubokém spánku a mohla jsem se svobodně rozhodnout, jestli tady chci zůstat, nebo ne. Rozhodla jsem se pro tu druhou možnost a zpětně ten metabolický rozvrat považuji vyloženě za pozitivní moment v mém životě. Byla to totiž možnost nastavit vše odznovu. A také si začít sama sebe více vážit, protože to mi dřív chybělo,“ říká a usmívá se při tom.
A co nyní v jejím životě nahradí branky, body a vteřiny? Především práce na vlastním projektu. „Už před časem jsem založila VO2MAX – kliniku pro celostní terapii a sport. Jako vrcholová sportovkyně jsem se vždy učila vnímat své tělo. A nyní bych to chtěla využít i v této práci, kdy to může pomoci jiným,“ vysvětluje.
Na své klinice se snaží razit celostní přístup k pacientům. „Věřím tomu, že řada problémů potřebuje komplexní přístup. Tělo a hlava jsou spojené nádoby," říká. Proto se snaží propojit poznatky z tradiční čínské medicíny, psychosomatiky, fyzioterapie, biorezonance, lymfatických masáží nebo jógy. Heslo její kliniky je pak pro celý příběh Šárky Strachové příznačné.
Zní totiž: „Neboj se nadechnout!“
